Útoky na kontejnerové lodě v Rudém moři už několik týdnů způsobují značný chaos, který výrazně ovlivňuje provoz na jedné z nejdůležitějších obchodních cest na světě. Situace se navíc pravděpodobně hned tak nezlepší, což dokazuje i vyjádření logistického gigantu Maersk. Vedení dánské společnosti totiž minulý týden varovalo, že problémy můžou trvat až jeden rok.
Za celou situací stojí jemenští povstalci Hútíové podporovaní íránskou vládou. Ti zintenzivnili své útoky na lodě koncem loňského listopadu v reakci na konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Povstalci se pomocí svých ozbrojených akcí snaží donutit západní země, aby omezily podporu Izraeli.
Nebezpečí hrozící ve velké části Rudého moře má ale výrazný vliv na celosvětovou lodní dopravu. Rejdařské společnosti musely přesměrovat svá plavidla na mnohem delší cestu kolem jižní Afriky, což způsobuje výrazná zpoždění a také vysoké dodatečné náklady. „Došlo k téměř úplnému exodu větších kontejnerových lodí z Rudého moře a přilehlého Suezského průplavu,“ řekl CNN expert na lodní dopravu Richard Meade.
Suezským průplavem se přitom běžně přepravuje zhruba 10 až 15 procent veškerého světového zboží a stejnou cestou míří i přibližně 30 procent globálního objemu kontejnerové dopravy. Společnost Tesla už kvůli zpožděným dodávkám automobilových dílů musela pozastavit část výroby a před možným nedostatkem svých produktů varoval rovněž švédský nábytkářský gigant IKEA.
Cena přepravy narostla o 90 procent
Přesměrování lodí kolem jihoafrického mysu Dobré naděje se podle analytika Petera Sanda ze společnosti Xeneta týká zhruba 90 procent veškerého objemu, který normálně směřuje přes Rudé moře. Cesta z Asie do Evropy či zpět se kvůli tomu může u běžných kontejnerových lodí protáhnout až o dva týdny, u tankerů pak zpoždění činí až 18 dní.
Některé společnosti se tedy podle Sanda rozhodly, že budou své zboží raději přepravovat letecky. „Vybrané módní firmy v současnosti přepravují oděvy místo po moři vzduchem. Tady ale skutečně mluvíme o výrazném navýšení nákladů, protože letecká přeprava je 10krát až 20krát dražší,“ vysvětlil Sand, podle něhož v posledních týdnech výrazně vzrostly třeba letecké zásilky z Vietnamu do severní Evropy.
Nárůst nákladů se ale samozřejmě nevyhnul ani lodním společnostem. Prodloužení trasy o několik tisíc námořních mil si vyžádalo především masivní zvýšení výdajů za palivo, narostly také náklady na mzdy či pojištění. Xeneta tedy odhaduje, že lodní dopravci jako Maersk nebo Hapag-Lloyd musí kvůli delší cestě zaplatit zhruba jeden milion dolarů (asi 23 milionů korun) navíc za každé plavidlo.
Dlouhá cesta kolem Afriky samozřejmě do velké míry ovlivnila také cenu dopravy pro jednotlivé zákazníky. Průměrné náklady na přepravu standardního kontejneru se aktuálně vyšplhaly na 3786 dolarů (asi 88 tisíc korun), což je o 90 procent více než ve stejném období před rokem. U kontejneru cestujícího z čínské Šanghaje do nizozemského Rotterdamu pak vzrostly náklady za stejnou dobu o 158 procent a dosáhly 4426 dolarů (zhruba 103 tisíc korun).
Za covidu bylo hůř
Současné problémy způsobené húsíjskými povstalci jsou však stále o poznání mírnější než situace, která panovala během pandemie covidu. Tehdy náklady na přepravu jednoho kontejneru přesáhly i 10 tisíc dolarů, a to především kvůli silné poptávce po zboží způsobené tím, že lidé zůstávali doma.
Experti přesto varují, že mnoho firem bude chtít vzrůstající výdaje za dopravu promítnout i do vyšší ceny zboží pro spotřebitele. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v pondělí oznámila, že pokud náklady na přepravu zůstanou vysoké, inflace spotřebitelských cen v 38 členských zemích se může zvýšit o zhruba 0,4 procentního bodu.
Situace přitom mohla být ještě o poznání horší, paradoxně ji ale zlepšilo dění za covidu. Tehdy se totiž rejdařské společnosti rozhodly zareagovat na zvýšenou poptávku a objednaly si velké množství nových lodí. Díky tomu jsou nyní schopné pokrýt zájem zákazníků i přes prodloužení doby přepravy, které logicky vyžaduje vyšší množství plavidel.