Expanze do Polska

Elektrárenská firma vyjednává o akvizici na Ukrajině

Generální ředitel ČEZ Martin Roman si může oddychnout. Firmě se po několikaměsíčním snažení podařilo razantně vstoupit do polského energetického sektoru. Český elektrárenský koncern koupil od americké společnosti PSEG Global majoritní podíly ve dvou polských elektrárnách, zhruba 75 procent akcií ve společnosti Skawina a podíl 89 procent ve společnosti Elcho. „Porazili jsme deset konkurentů nejen cenou, ale i profesionalitou našich vyjednávacích týmů. Navíc nás polská energetická komunita dobře přijímá vzhledem k našemu dlouhodobému působení na trhu a blízké kultuře,“ chlubí se generální ředitel ČEZ Polska Kamil Čermák. Prodávající společnost PSEG Global je součástí amerického energetického koncernu PSEG Energy Holdings. Finančním poradcem ČEZ při koupi elektráren byla společnost CA IB a právním poradcem firma Weil, Gotshal & Manges.

Rok poté.

Cenu, kterou ČEZ za elektrárny zaplatil, Čermák s odvoláním na dohodu smluvních stran nechtěl komentovat. Prezident PSEG Energy Holdings Robert Dougherty však byl o něco sdílnější, když uvedl, že by americká společnost po odečtení všech daní a transakčních poplatků měla na prodeji vydělat zhruba 300 milionů dolarů, tedy kolem sedmi miliard korun. Společnost Atlantik finanční trhy na základě Doughertova sdělení odhadla, že ČEZ za oba zdroje zaplatil zhruba 390 milionů dolarů, tedy 9,1 miliardy korun. Pokud se analytici Atlantiku FT ve svých odhadech nemýlí, polská akvizice ČEZ je největší zahraniční investicí tuzemské firmy v dějinách České republiky. „Ano zřejmě jde o největší českou zahraniční investici,“ připustil Čermák. ČEZ tak v historických tabulkách překonal vlastní rekord, loni 18. ledna totiž vstoupil do bulharské energetiky, kde za 281,5 milionu eur, tedy necelých devět miliard korun, ovládl podíly 67 procent ve třech regionálních distributorech elektřiny, společnostech Pleven, Sofia oblast a Stolično.

Pryč s náklady.

Ekonomové hodnotí polskou akvizici ČEZ vesměs pozitivně A to hned z několika důvodů. Oba polské zdroje se nacházejí padesát, respektive sto kilometrů od další elektrárny, kterou vlastní ČEZ v Dětmarovicích. Česká firma tak může počítat s využitím řady synergických efektů. „Mnoho činností budeme moci dělat pro všechny tři elektrárny společně, což povede ke snížení nákladů,“ souhlasí místopředseda představenstva a ředitel divize Výroba ČEZ Jiří Borovec. Rovněž tvrdí, že v úvahu připadá i společný nákup paliva, všechny tři elektrárny totiž vyrábějí elektřinu z černého uhlí. Polsko je pro ČEZ klíčovým trhem, což s oblibou prohlašuje i šéf firmy Martin Roman. Většina odborníků s jeho tvrzením souhlasí. Právě v Polsku se rozhoduje, zda se z ČEZ stane silný hráč na energetickém trhu ve střední a východní Evropě. Pokud bude v Polsku při akvizicích úspěšný i v budoucnu, nemusí si vedení energetické firmy příliš lámat hlavu, z čeho po roce 2010 nahradit dosluhující elektrárny v Česku. Doveze část elektřiny, které vyrobí ve svých polských zdrojích. „Z Polska lze navíc bez velkých ztrát exportovat elektřinu i na Slovensko, kde se očekává její nedostatek, “ upozornil Petr Novák ze společnosti Atlantik FT. Akcie ČEZ poté, co firma v úterý 31. ledna oznámila nákup polských elektráren, posílily o 1,15 procenta na 812,5 koruny za akcii.

Akcie na burzu.

Jaké firmy tedy ČEZ koupil? Společnosti Skawina a Elcho leží na jihu Polska a obě vyrábějí zároveň elektřinu i teplo.Instalovaná kapacita černouhelné elektrárny Skawina je 590 megawatt, ročně vyrobí zhruba 2,8 terawatthodiny elektřiny. V rámci kombinované výroby elektřiny a tepla, elektrárna zásobuje teplem a horkou vodou město Skawina a západní část Krakova. Elektřinu dodává několika lokálním distribučním a obchodním společnostem v Polsku. Elcho se nachází osm kilometrů severozápadně od Katovic, spalováním černého uhlí vyrábí kombinovaně elektřinu a teplo ve dvou moderních blocích o celkové instalované kapacitě 220 megawattů. Odběratelem elektřiny vyrobené v elektrárně je ze sta procent provozovatel polské přenosové soustavy PSE, teplo elektrárna dodává do Katovic a okolí. Instalovaný výkon obou elektráren je 810 megawattů, tedy téměř sedm procent z celkového instalovaného výkonu elektráren ovládaných ČEZ. „Je to pro nás vstupenka na polský trh, ale nadále nás zajímají i další projekty nejen z oblasti výroby, ale i distribuce energie. Navíc chceme do konce prvního pololetí vstoupit formou takzvaného duálního listingu na varšavskou burzu, jednak vzhledem k zajímavosti polského kapitálového trhu, ale také proto, že se obchodovatelná část našich akcií stane domácím titulem, což je signál, že Polsko je pro ČEZ strategickým trhem,“ poodkryl plány Čermák. ČEZ má zájem také o další energetické společnosti v Polsku. Česká společnost sice neuspěla v tendru na elektrárnu Dolná Odra, nadále však usiluje v privatizaci o zdroj Kozienice a důlní společnost Katowicky Holding Wenglowy. V posledních dvou uvedených případech však možná bude veškeré úsilí marné. Po loňských volbách a následných změnách je další pokračování privatizace státem vlastněných společností nejasné.

Málo informací.

ČEZ byl doposud úspěšný v akviziční politice především na Balkáně. Kromě tří zmíněných bulharských regionálních distributorů elektřiny ovládl v sousedním Rumunsku společnost Electricu Oltenia. V polovině minulého týdne navíc firma podala závaznou nabídku na koupi 67,5 procenta akcií dalšího rumunského distributora elektřiny, společnosti Electrica Muntenia. Zájemců včetně ČEZ je deset, a to německé společnosti E.ON, RWE Energy a EnBW Energie, španělské Iberdrola a Union Fenosa International, francouzská Gaz de France, americká AES Corporation, rakouská EVN a italský Enel. Bez šancí není ČEZ ani v Makedonii, kde s firmami Enel, RWE a EVN soupeří o devadesát procent distribuční společnosti AD ESM, která dodává elektřinu po celém území státu. Investoři nyní zkoumají stav společnosti AD ESM v data roomech. Zástupci českého koncernu však kritizují prodávající stranu. „Schází některé informace, existuje mnoho administrativních nedostatků,“ tvrdí šéf fúzí a akvizic ČEZ Vladimír Schmalz. AD ESM vnikla loni oddělením distribuce od výroby elektřiny. „Makedonská vláda s uzavřením prodeje spěchá, protože na přelomu září a října jsou naplánovány parlamentní volby,“ konstatoval zdroj obeznámený s tamní situací. Vítěz tendru by měl být znám do konce března.

Zajímavá Ukrajina.

O tom, že se vedení ČEZ na Balkáně líbí, svědčí i další aktivity firmy. V Černé hoře je ve hře o stoprocentní podíl státu v uhelné elektrárně Pljevlja a minoritní, 32 procentní podíl ve stejnojmenném dole. Oba podíly se prodávají v jednom balíku. V prvním kole tendru již tři uchazeči, včetně ČEZ předložili závazné nabídky. Černohorská vláda však nebyla spokojena s jejich výší, tendr zrušila, aby později vypsala nový. „Podmínky výběrového řízení se malinko pozměnili, otázka je, zda nakonec nabídku podáme,“ upozornil Schmalz. Termín pro podání nabídek je stanoven na 27. února. ČEZ v prvním kole nabídl za podíl ve společnostech 24 milionů eur plus další miliony formou investic do jejich rozvoje. ČEZ rovněž plánuje investici do výroby elektřiny a těžby uhlí v Bosně a Hercegovině ve výši až 1,5 miliardy eur. S tamní státní elektrárenskou společností Elektroprivreda Republika Srpska v Bosně se chystá založit společný podnik, který by rekonstruoval a provozoval vybrané místní elektrárny a doly. Součástí projektu je i výstavba nových elektráren. „Na účast v tomto projektu máme silnou exkluzivitu, konkrétní lhůty jsou však předmětem obchodního tajemství,“ upozornil Schmalz.
ČEZ hledá akviziční příležitosti i na Ukrajině. S nizozemskou společností VS Energy, která vlastní majoritní podíly v několika tamních regionálních distributorech elektřiny, dohaduje prodej části jejích aktiv. „Jednáme, poznali jsme její aktiva, která na Ukrajině vlastní. Nyní jsme v závěrečné fázi jednání. Žádná konkrétní částka ale v této souvislosti nepadla,“ říká Schmalz. Připustil, že pokud jednání skončí pro ČEZ dobře, bude se jednat o obchod za několik stovek milionů eur, tedy za miliardy korun.