Před českou jadernou energetikou stojí zásadní otázka – vydá se cestou dostavby Temelína?
Tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín se nachází ve své druhé fázi. Po odevzdání svých nabídek nyní vedou zástupci česko-ruského Konsorcia vedeného plzeňskou ŠKODA JS a konkurenční americko-japonská společnost Westinghouse rozhovory se společností ČEZ, kde se snaží doladit detaily svých nabídek. Zatímco Westinghouse sází na reaktory AP-1000, jejichž první prototypy finišuje v Číně, Konsorcium MIR.1200 zůstává věrné inovované technologii VVER, která se osvědčila již v Temelíně či Dukovanech. Pro nové temelínské bloky připravilo Konsorcium nejnovější variantu VVER-1200.
Dostavba Jaderné elektrárny Temelín byla tématem setkání na pražském Žofíně, které se uskutečnilo v úterý 18. června za účasti významných představitelů byznysu, politiky i médií. Na setkání bylo představeno založení Nuclear Power Alliance a. s., jejíž hlavní akcionáři jsou Škoda JS, Atomstrojexport, a OKB Gidropress – tedy členové Konsorcia MIR.1200. Nový podnik si klade za cíl v případě vítězství Konsorcia MIR.1200 převzít praktickou zodpovědnost za koordinaci příprav a následnou samotnou výstavbu třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín.
Práce až pro 1000 expertů Do konce letošního roku vytvoří společnost zhruba 60 pracovních míst pro vysoce kvalifikované odborníky. Jejich počet má postupně stoupat v souvislosti s průběhem realizace projektu. Během vlastní výstavby třetího a čtvrtého temelínského bloku by se měla většina zaměstnanců Nuclear Power Alliance (NPA) přesunout z Prahy přímo do Temelína. Společnost by podle vlastních vyjádření
měla ve vrcholné fázi stavby zaměstnávat až 1000 pracovníků zodpovědných za řízení projektu i realizaci vlastních dodávek Konsorcia MIR.1200.
Nastínit roli a pozici NPA ve struktuře Konsorcia MIR.1200 se pokusil nový předseda představenstva Nuclear Power Alliance Josef Perlík, který uvedl, že společnost přebírá praktické řízení účasti v tendru od Konsorcia.
Na NPA by měl přejít i deklarovaný závazek Konsorcia, že se na dostavbě Temelína minimálně ze sedmdesáti procent budou podílet české firmy.
Jak Perlík uvedl, akcionáři nové společnosti doufají, že se její činnost neomezí jen na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, ale v budoucnu bude působit i v dalších zemích, například v Maďarsku a na Slovensku, tedy tam, kde jsou zapotřebí zkušenosti a znalosti v oblasti jaderné energetiky.
Viceprezident společnosti Rusatom Overseas Leoš Tomíček při této příležitost odkázal na více než půlstoletí trvající spolupráci mezi ruskými a českými podniky v jaderné oblasti. „Založení NPA vynáší tyto vztahy na zcela novou úroveň – dodává jim potřebný řád a umožňuje lépe koordinovat všechny procesy,” dodal Tomíček.
Vyhlídky pro české firmy i v zahraničí Společnost Rosatom, jejíž dvě dceřiné firmy jsou akcionáři NPA, zopakovala svá dřívější prohlášení, že i v případě zrušení tendru budou mít české podniky šance ucházet se o potenciální zakázky pro jejich stavby elektráren ve světě. „Loni jsme zadali českým firmám zakázky za sto milionů eur a za letošních pět měsíců už za šedesát milionů eur. Vidíme, že našich tendrů se účastní stále více českých firem,“ uvedl Kiril Komarov, zástupce generálního ředitele Rosatomu.
Dostavba Temelína očima odborů, průmyslníků i ekonomů Jakkoli se v médiích objevují v poslední době pochybnosti některých politiků či ekonomů o ekonomickém smyslu dostavby Temelína, na žofínském setkání nezazněly.
Naopak, vystupující z řad zástupců odborů i průmyslníků dokončení Temelína podpořili. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Stanislav Kázecký zdůraznil průmyslový charakter České republiky a připomněl, že tento sektor ekonomiky zaměstnává 37 procent všech zaměstnanců, což je o 13 procent více, než je průměr Evropské unie. Průmysl podle Kázeckého bude potřebovat i do budoucna mít zajištěný stálý zdroj elektřiny.
Šéf Odborového svazu Kovo Josef Středula projekt dostavby Temelína také podpořil jako ekonomický impulz nejen pro odvětví jaderné energetiky. Podobně se vyjádřil i doyen české jaderné energetiky a bývalý ministr průmyslu Miroslav Grégr, který si za své někdejší aktivní nasazení za dostavbu prvních dvou temelínských bloků vysloužil přezdívku atomový dědek. Grégr projekt dostavby Temelína označil za dlouhodobou sázku na jistotu a varoval před hrozbou budoucího nedostatku energie a tzv. blackoutů. Stejně jako další řečníci i Grégr upozornil na to, že dostavba elektrárny by kromě zdroje elektřiny mohla zapůsobit i jako impulz ekonomice a to nejen bezprostředně po začátku stavby. Pozitivní dopady na hospodářství se podle bývalého ministra dají čekat po celou dobu výstavby i provozu. S touto ideou souhlasil i stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek. l
