Inflace v USA se pohybuje na čtyřicetiletých maximech a Federální rezervní systém (Fed) stojí před obtížným úkolem utlumit poptávku natolik, aby plošné zdražování omezil, avšak zároveň nezpůsobil recesi. Nejvyšší manažeři z Wall Street proto začínají vidět budoucnost ekonomiky černě, či snad lépe řečeno červeně. Se špatnou prognózou přišel třeba ředitel největší americké banky JPMorgan Jamie Dimon.
„I když je teď všechno ještě v pořádku, hurikán je přímo za dveřmi a blíží se k nám,“ uvedl Dimon podle webu CNBC na ekonomické konferenci v New Yorku. Zatím podle něj není jasné, zda bude tato ,tropická cyklóna‘ menší, nebo se bude jednat o superbouři. Investorům proto doporučil, aby se raději podobně jako on a jeho kolegové pevně drželi: „JPMorgan se drží a s naší bilancí budeme zacházet velmi konzervativně.“
Podle Dimona nyní Fed zruší své nouzové programy nákupu dluhopisů a zmenší vlastní bilanci. Realizace obou kroků má ze strany tamní centrální banky začít už příští měsíc. „Takové kvantitativní utahování jsme tu ještě nikdy neměli. Budeme sledovat něco, o čem se budou psát knihy následujících 50 let,“ řekl. Několik aspektů předchozích programů kvantitativního uvolňování – tedy přesného opaku toho, co mají centrální bankéři v plánu nyní – podle něj selhalo, včetně záporných úrokových sazeb. Ty dokonce Dimon označil za obrovskou chybu.
Fed a spol. ale podle něj nemají aktuálně na výběr, protože v systému je příliš mnoho peněz. „Musí odstranit alespoň část likvidity, aby zastavily spekulace a snížily ceny nemovitostí i dalších položek,“ doplnil.
Situaci výrazně ovlivnila válka na Ukrajině
Ředitel JPMorgan se obává i války na Ukrajině a jejího dopadu na komodity, jako je jídlo a palivo. Kvůli problémům způsobeným nejhorším evropským konfliktem od druhé světové války může ropa atakovat cenu 150 až 175 dolarů za barel. Ostatně, už v době psaní tohoto článku se opět pohybovala na 120dolarové hranici. V souvislosti s tím Dimon zkritizoval i současnou americkou politiku. „Nepodnikáme patřičné kroky k ochraně Evropy před tím, co se stane s ropou v krátkodobém horizontu,“ nechal se slyšet.
Válku na Ukrajině vnímá jako velmi významný faktor i šéf obchodní a bankovní divize společnosti Morgan Stanley Ted Pick: „Je to mimořádný okamžik. Máme tu první pandemii za 100 let, máme tu první invazi v Evropě po 75 letech a máme tu i první celosvětovou inflaci za 40 let. Kombinace pandemie, války a inflace signalizuje změnu paradigmatu, konec patnácti let finanční represe a novou nadcházející éru.“
Globální trhy jsou podle něj na začátku zásadní změny po dlouhém období definovaném nízkými úrokovými sazbami a levným firemním dluhem. Přechod z ekonomických podmínek, které následovaly po finanční krizi v roce 2008, má trvat zhruba 12 až 24 měsíců. Trhům budou dominovat dvě síly – obavy z inflace neboli „požár“ a recese neboli „led“. „Budou se střídat doby ledové a ohnivé, přičemž klienti se v tom budou muset dobře zorientovat,“ podotkl Pick.
Nejistota nadcházejícího období se už projevila třeba snížením počtů fúzí. Zástupci JPMorgan již minulý měsíc uvedli, že poplatky investičního bankovnictví za druhé čtvrtletí klesly o 45 procent, zatímco výnosy z obchodování vzrostly až o pětinu.
„Bankovní kalendář se nyní trochu zklidnil, protože lidé se snaží zjistit, zda tento posun paradigmatu přijde dříve, či později,“ doplnil Pick. Stejně jako Dimon si také myslí, že záporné úrokové sazby v minulých letech byly chybou, protože penalizovaly střadatele a podpořily nekontrolované půjčování.
Vývoje ekonomiky se obává i Elon Musk
Jak Pick, tak Dimon nejsou zdaleka jedinými vysoce postavenými bankéři, kteří mají strach z budoucího vývoje ekonomiky. V reakci na jejich slova se k situaci vyjádřil třeba ředitel americké bankovní společnosti PNC Bill Demchak. „Očekávám hospodářský útlum. Inflace je trvalá, myslím, že trvalejší, než si myslí trh a Fed. Nevidím jiný možný výsledek než hospodářskou recesi,“ prohlásil. Zároveň ale dodal, že neočekává Dimonem zmiňovaný hurikán, s čímž souhlasí třeba i ředitel investiční společnosti Goldman Sachs John Waldron.
Z interního dokumentu společnosti Tesla, jejž dostala k dispozici zpravodajská agentura Reuters, nicméně vyplývá, že veliké obavy má třeba nejbohatší muž světa Elon Musk. Minulý týden poslal manažerům automobilky e-mail, v jehož předmětu doslova vyzýval k tomu, aby „zastavili celosvětově veškeré nábory“. Tou dobou přitom jeho společnost nabízela na LinkedInu zhruba pět tisíc volných pozic. Podle e-mailu má Musk ohledně budoucího ekonomického vývoje „velmi špatný pocit“ a chce v Tesle také zrušit zhruba desetinu všech pracovních míst.
