PATRIK POSPÍŠIL, VÝVOJÁŘ HLASOVÉ APLIKACE - Začalo to výbuchem. Podomácku vyrobená trhavina utrhla Patriku Pospíšilovi ruku a zcela ho připravila o zrak. Proto se začal zajímat o hlasový software pro nevidomé. Nyní sám úspěšně prodává svou mluvící aplikaci pro chytré mobilní telefony. Neobyčejný příběh podtrhává to, že Pospíšilovým hlavním koníčkem je nyní střelba z revolveru typu Flobert.
Sedmnáctiletý učeň elektrotechniky Patrik Pospíšil dělal kdysi doma pokus. Byla to klukovina, ale talentovaný zvídavec si prostě nedal pokoj. Chtěl namíchat trhavinu. Bohužel se mu to povedlo. „Prostě jsem si takhle hrával. To vezmete peroxid vodíku a přimícháte nějakou tu kyselinu, co je zrovna doma po ruce. Není na tom nic těžkého,“ vzpomíná dnes se šokující sebeironií Patrik Pospíšil.
Riskantní hra ale skončila explozí. „Utrhlo mi to pravou ruku. Jedno oko šlo ven úplně, druhé bylo fatálně poškozeno. Výbuch mi také protrhl oba ušní bubínky,“ popisuje zlomový bod svého života. To se psal rok 1990. „Po revoluci jsem tedy nezačal moc dobře,“ říká muž, který s hořkým sarkasmem označuje sám sebe titulem „střelmistr“.
S tragickou událostí se ale Patrik Pospíšil obdivuhodně vyrovnal. Naopak si dokázal i v nové situaci najít smysluplnou náplň života. Jeho zdravotní postižení jej dovedlo k úspěšnému podnikání a dokonce i k životní partnerce.
UPOVÍDANÝ MOBIL
Pospíšilův program, který dává chytrým mobilům hlas, se jmenuje PST (P-SmartPhone Talker). Nevidomému uživateli dokáže přečíst nejen všechny standardní informace (textové zprávy, adresář kontaktů, telefonní číslo příchozího hovoru), ale slouží také k navigaci pomocí GPS. Umělý hlas umí oznámit třeba i momentální nadmořskou výšku nebo rychlost pohybu.
Mluví robot Emil
Když se dnes zeptáte pětatřicetiletého živnostníka Patrika Pospíšila na jeho práci, jen zašmátrá po kapsách. Vyndá několik mobilních telefonů, běžně prý při sobě mívá hned tři nebo čtyři najednou. A když telefon zapne, ozve se syntetický hlas jak z naivního filmu o robotech. Pro nezkušeného posluchače jsou umělé zvuky téměř nesrozumitelné. Pospíšil pochopí vaši nesnáz a hned ohleduplně nastavuje na mobilu pomalejší rychlost mluvení. Teď už i nováček rozeznává jednotlivé hlásky poskládané do slov. Telefon hlásí příchozí zprávy a hovory, stav kreditu, předčítá textovky. Zkrátka v podstatě vše, co vidící člověk přečte na displeji, slyší nevidomý uživatel prostřednictvím tohoto upovídaného systému. A právě tuto hlasovou aplikaci pro mobily tvoří, vylepšuje a prodává Patrik Pospíšil.
„V současnosti jsem ji ještě podstatně obohatil. Nyní využívá i GPS navigačního systému, díky němuž se může nevidomý prakticky kdekoliv s velikou přesností dozvědět, kde právě je. Takže například když jede vlakem, telefon mu identifikuje městečko nebo vesničku, kde souprava zastavila,“ uvádí Pospíšil. „Při cestování si může uživatel také nechat plynule předčítat texty nebo celé knihy, pokud je má v mobilu uloženy.“
Nevidomý pro nevidomé
V éře, kdy patří používání mobilu mezi základní každodenní úkony člověka, je pro nevidomé podobný zvukový systém požehnáním. Sám Pospíšil se s vývojem hlasových aplikací setkal poprvé v roce 1994, to byl již slepý. Tehdy se seznámil s Rostislavem Sáčkem, který vyvíjel hlasový systém pro počítače. „Od něj jsem se naučil programovat a také jsme společně vyvíjeli aplikace pro PDA. Já jsem se později zaměřil právě na oblast takzvaných chytrých mobilů a již čtyři roky samostatně prodávám svou aplikaci pro ně.“
Rostislav Sáček Pospíšilovu práci i dnes oceňuje: „Sám je tělesně postižený a také je v přímém kontaktu se svými zákazníky. Právě tak nejlépe ví, co nevidomí potřebují.“
Program už umí i maďarsky
O hlasový software pro chytré mobily neboli smartphony je velký zájem. Pospíšil prodá ročně 200 až 250 aplikací. Někdy včetně mobilu, na který programovou nadstavbu rovnou nainstaluje. Cena samotného programu je zhruba tři tisíce korun. Pokud chce nevidomý koupit program rovnou i se smartphonem, cena bývá do deseti tisíc korun. Pospíšil pak získává i drobnou provizi za prodej telefonu. Ročně má slepý živnostník obrat kolem dvou milionů korun.
Tuzemský trh představuje podle Pospíšilova odhadu asi pět tisíc nevidomých. Svůj program ovšem nabídl český vývojář s úspěchem i do zahraničí. Prodává už také slovensky, chorvatsky a dokonce i maďarsky hovořící mutaci programu. Uživatelé v těchto státech si mohou program jednoduše koupit i stáhnout přes internet. Problém je ale v nedostatečné podpoře nevidomých v některých státech. „Zmíněné země nepřispívají tělesně postiženým tolik jako Česká republika. Naopak český nevidomý může dostat od státu na pořízení tohoto hlasového systému příspěvek dokonce až do výše 100 procent ceny. Ale neplatí to vždy, výrobek by neměl být přemrštěně luxusní. To znamená, pokud zákazník kupuje nějaký dražší typ smartphonu, musí připlatit z vlastní kapsy.“
KONKURENCE
Mezi tuzemskými výrobci je Patrik Pospíšil v podstatě jediný, kdo se vývojem mobilní hlasové aplikace pro nevidomé zabývá, četná konkurence ale proudí ze zahraničí. Když před několika lety Pospíšil program začínal prodávat, již zde byl k mání systém vyvíjený ve Španělsku pro telefony Nokia. Určitou konkurencí je také anglická společnost Dolphin.
Přes kecala se dostal k přítelkyni
Nakolik ztěžuje Patriku Pospíšilovi zdravotní postižení jeho práci? V zásadě si vždycky nějak poradí. „Třeba faktury kompletujeme společně s mamkou doma v Hranicích na Moravě,“ usmívá se živnostník. Na daňová přiznání si najímá externí pracovní sílu, stejně tak má externí spolupracovníky na tvorbu maďarské nebo slovenské jazykové mutace programu.
Jeho obvyklý pracovní den vypadá tak, že neustále vyřizuje telefonáty (samozřejmě za pomoci svého vlastního hlasového systému). Většinou musí dávat rady uživatelům, kteří se dostali do úzkých. Toto poradenství, stejně jako pravidelné updaty systému, nabízí bezplatně. Samotný prodej přitom většinou probíhá po telefonu a internetu, kamenný obchod potřeba není.
Jeden pracovní týden obvykle Pospíšil tráví v Hranicích, druhý zase jezdí do Prahy za obchody a také za svou přítelkyní Renatou. Ostatně i s tou se potkal díky svému elektronickému povídálkovi. „Poznali jsme se před dvěma lety. Ona je také nevidomá, již od narození. A koupila si můj program. Zaujalo mě, že když volala a potřebovala něco opravit, mé instrukce většinou pochopila rychle a napoprvé. Většině klientů se musí ledacos opakovat i několikrát,“ vzpomíná Pospíšil.
Od servisních konzultací nakonec přešli k osobnějším hovorům. Nyní spolu plánují svatbu, ke které by mělo dojít někdy v půli letošního roku. „Možná budeme mít jako dva nevidomí společný život složitější, než kdybychom si našli člověka bez zrakového postižení. Ale když si s někým rozumíte, pak už není tak důležité, jestli se vám jde pohodlně nebo méně pohodlně na společnou večeři do restaurace,“ říká Pospíšil.
Nejraději střílím z flobertky
Že je Patrik Pospíšil svérázný chlapík, to dokazuje jeho největší hobby, které byste u slepého člověka čekali jen stěží. Pospíšil totiž ze všeho nejraději střílí z revolveru Flobert. „Jde o volně prodejnou zbraň, kterou můžete používat bez zbrojního pasu. Nevidomí samozřejmě mohou střílet také elektronickými pistolemi bez nábojů. Ale to nějak není ono. Víte, nic se nevyrovná tomu, když kulka udělá reálnou díru v papírovém terči,“ vysvětluje Pospíšil.
Aby mohl poslepu mířit, sestrojil si technický všeuměl chytrý zvukový zaměřovač. „Na zbrani mám vysoce svítivou diodu, tu registruje zesilovač, který má jako čidlo infratranzistor. Čím přesněji mířím na střed terče, tím hlasitější zvukový signál infrapřijímač vydává,“ vysvětluje Pospíšil.
Pro Pospíšilovo podnikání platí určitá střídmost. Zatím neuvažuje o dalších projektech. Neustálá inovace hlasu pro chytré mobily a každodenní servis pro zákazníky ho prý dokáže vytížit tak akorát. „Vzhledem ke svému postižení mám přece jen omezené kapacity,“ říká „střelmistr“, kterému někdejší tragické zranění zjevně chuť do života a do technických experimentů nevzalo.