Nejrozvinutější ekonomika světa – Spojené státy americké – zatím nepatří mezi nejčastější cíle českých exportérů. Obchody byly navíc nedávno poznamenány oslabením dolaru i globální hospodářskou krizí, která se právě v USA zrodila. Dobrý potenciál obchodování s touto zemí ale naznačuje mimo jiné to, že v českém exportu roste podíl zboží s vysokou přidanou hodnotou.
Foto: Shutterstock
Nejvýkonnější ekonomika světa. Na 300 milionů bohatých spotřebitelů. Liberální prostředí jako stvořené pro podnikání. Spojené státy americké se zkrátka jeví jako země obchodu zaslíbená. České zboží si ale zatím do USA klestí cestu jen pozvolna. Alespoň pokud se na obchodní výměnu podíváme výhradně prizmatem čísel. Spojené státy se ve statistice vzájemné obchodní výměny s Českou republikou pohybují až v druhé desítce zemí, hluboko za mnoha malými evropskými státy.
Vedle geografické vzdálenosti či silnou konkurencí statistiku v poslední době poznamenal samozřejmě i pád dolaru a hospodářská recese v USA. Jestliže bilance vzájemných obchodů dlouhodobě utěšeně stoupala a v roce 2008 dosáhla dokonce historické rekordní úrovně 5,5 miliardy dolarů, loni se kvůli krizi a pohybu kurzu americké měny propadla zpět pod úroveň čtyř miliard dolarů.
Krize srazila americkou poptávku v nejrůznějších segmentech, což pocítily i mnohé české společnosti. „Mezi ně patří například výrobci lehkých letadel. Čeští producenti ultralightů byli velmocí a ovládali zhruba 50 procent americkém trhu. Kvůli hospodářské recesi se však jejich dodávky propadly téměř o polovinu,“ říká konzultant Pavel Trčala, který dlouhodobě americký trh sleduje.
„Z ekonomické krize se ještě pořád všichni vzpamatovávají a jsou velmi opatrní na jakékoliv výdaje a investice,“ podotýká k tomu podnikatel Vilém Fruhbauer, který se na americkém trhu pohybuje již sedm let a v současnosti vede v USA pobočku moravské firmy Global Business IT. Ten vidí potenciální slabou stránku tamějšího trhu také ve vysoké zadluženosti USA. „Dluh se téměř rovná celkovému hrubému národnímu produktu. Nástrojem, jak může vláda více vydělat, je zvýšit daně. Nebo lidé, firmy a vláda přestanou utrácet. Bohužel ani jedna z těchto variant není moc slibná pro malé a střední podniky,“ pokračuje Fruhbauer.
Elektronická kolonizace
Český vývoz ale i v této komplikované situaci zaznamenává pozitivní trend. Některým českým firmám se daří uspět nejen v tradičních oborech, ale i v moderních technologiích. Ve vývozu roste podíl zboží s vysokou přidanou hodnotou, které tvoří už 60 procent exportu. Mezi kategoriemi vyvážených výrobků jsou na prvním místě výpočetní technika a kancelářské stroje.
Slibným trendem je, že se daří technologicky vyspělý americký trh elektronicky kolonizovat mnohým českým IT firmám. Ty mají mimo jiné výhodu v tom, že například při prodeji bezpečnostního softwaru nebo tvorbě webových stránek na zakázku odpadá spousta problémů, jako je doprava zboží do vzdáleného teritoria nebo představení produktu zákazníkovi. Mnohé se dá zvládnout virtuálně.
Hlavně subdodávky pro nadnárodní firmy
Typické jsou pro český vývoz do Ameriky dodávky pro velké nadnárodní firmy. To platí například pro značky HP–Foxconn, Sikorski Hellicopterss, General Electric, Eastman Chemical, Figaro či Lego.
Z českých firem mají přímé zastoupení v USA například společnosti Preciosa, Sellier and Bellot, AliaChem, Jawa, Bijoux de Bohéme či Omnitrade.
Podíl tradičního českého zboží, jako je bižuterie, sklo nebo lustry, co do objemu spíš stagnuje. Například jiná česká klasika, pneumatiky, si ale razí cestu na velký americký trh nekompromisně. Vybudovat továrnu na výrobu zemědělských pneumatik ve státě Iowa za téměř 44 milionů dolarů se rozhodla Česká gumárenská společnost (ČGS). Ve městě Charles City tak zaměstná nejméně 160 místních obyvatel, výroba začne v lednu 2012. „Do Iowy přinášíme 78 let zkušeností z výroby pneumatik v České republice. Chceme nabídnout americkým farmářům radiální pneumatiky a přiostřit konkurenci. Trh v USA ovládají dva místní výrobci a my jsme z Evropy zvyklí na mnohem početnější konkurenci,“ říká Jaroslav Čechura, generální ředitele firmy Mitas, jež patří do holdingu ČGS.
„Přestože máme v USA prodejní pobočku již deset let, náš tržní podíl v segmentu pneumatik pro zemědělské stroje je pouze okolo pěti procent. Naším záměrem je významně zvýšit podíl na trhu, což je možné pouze s místní výrobou. Navíc nám továrna v Iowě pomůže ušetřit například přepravní náklady,“ vysvětluje Čechura.
Za pomoci agentury CzechTrade chce zkusit proniknout na americký trh domažlické výrobní družstvo Kovobel. „Chtěli bychom tam začít vyvážet naše skládací skladovací kontejnery, které už exportujeme do zhruba 25 zemí, mimo jiné i do Kanady,“ říká předseda družstva Emil Beber a dodává: „Na trh v USA jsme se zaměřili zejména proto, že podle našeho názoru má velikou absorpční kapacitu.“
| Tiché pneumatiky pro kukuřičný pás |
| Bývalo to zvykem spíš opačně. Tentokrát ale česká firma zafinancuje stavbu továrny v USA a zaměstná tamější pracovníky. Téměř 44 milionů dolarů investuje Česká gumárenská společnost (ČGS) do nové továrny na výrobu pneumatik ve státě Iowa, která bude spuštěna v roce 2012. Proč padla volba právě na Iowu? „Je středem obilnice USA tvořené státy takzvaného kukuřičného pásu, které tvoří největší trh pro zemědělské pneumatiky v USA. V Iowě a v sousedících státech jsou umístěny továrny na výrobu zemědělské techniky, například firem John Deere, Case New Holland a Claas. Jsou to naši zákazníci v Evropě a věříme, že si k nám najdou cestu také v USA,“ říká Jaroslav Čechura, generální ředitele firmy Mitas z holdingu ČGS. Podle něj rozhodly také investiční pobídky a kvalifikovaná výrobní síla, protože v Iowě má výroba zemědělských pneumatik tradici. Severní Amerika je po Evropě druhým největším trhem na zemědělské pneumatiky s rychle rostoucí poptávkou po velkých radiálních pneumatikách. Požadavky severoamerických zákazníků jsou specifické s důrazem na kvalitu, přičemž rozměrová řada pneumatik je jiná než v Evropě. „Z Evropy přinášíme konkrétní poznatky. Například farmáři v Evropě používají traktory stále častěji jako dopravní prostředek pro přepravu plodin do zpracovatelských závodů. To vyžaduje vyšší rychlostní kategorizaci pneumatik a snížení hladiny hluku při kontaktu pneumatiky s vozovkou. Například vloni jsme v Evropě uvedli na trh pneumatiku, která dokáže významně snížit hluk v kabině traktoru. To jistě ocení každý, kdo musí s traktorem přejíždět po asfaltové cestě vyšší rychlostí. Pozorujeme, že stejné problémy budou muset řešit také výrobci v USA. Myslím, že v této oblasti máme náskok, což nám dává šanci uspět,“ míní Jaroslav Čechura. |
Do 40 dolarů nakupují Američané spontánně
Právě početní a solventní zákazníci jak z řad amerických firem, tak řadových spotřebitelů jsou to, co české vývozce do Spojených států láká. Jak lze typického amerického spotřebitele v USA charakterizovat? „Dá se popsat dvěma způsoby. Je velmi spontánní a impulsivní při menších nákupech řekněme v rozmezí 20 až 40 dolarů, což odpovídá zhruba jedné až dvěma hodinám práce při současném průměrném americkém platu,“ říká Vilém Fruhbauer. „V momentě, kdy ale překročíte tuto cenovou hranici, Američané usedají k internetu a pečlivě hledají a porovnávají nabídky a hodnocení služeb či výrobku, dokud nenajdou tu nejlepší,“ říká Fruhbauer.
Podle něj je potom jedno, zda nabízí dobrou kvalitu domácí nebo zahraniční podnik. „Pokud nabídnete americkým zákazníkům něco, po čem je poptávka, potom jsou národní kořeny tou úplně poslední záležitostí, o kterou se někdo zajímá.“
Už Roosevelt zavelel: Upřednostněte americké zboží
Na druhé straně toto ne zcela platí z pohledu státního vlivu na obchod. Již v roce 1933 byl totiž tehdejším americkým prezidentem Rooseveltem podepsán zákon zvaný „Buy American Act“. Ten zakotvuje přímo povinnost amerických státních orgánů při státních zakázkách preferovat americké zboží.
„Pod pojem americké zboží spadají výrobky vyrobené v USA, nebo ty, u nichž hodnota komponentů vyrobených ve Spojených státech přesáhne polovinu celkové hodnoty. Na služby se tento zákon nevztahuje,“ vysvětluje Ludmila Kundratová z ministerstva průmyslu a obchodu.
Výjimky z tohoto pravidla nastávají, pokud je americký produkt nepřiměřeně dražší než identický produkt zahraniční, nebo pokud není dostupný v dostatečné kvalitě či kvantitě, nebo je-li nákup zahraničního produktu ve veřejném zájmu.
„Postupně dochází k určitému uvolňování systému pravidel a výjimek v určitých oblastech. Například v lednu 2006 byla zavedena výjimka, která se týká komerčních informačních technologií. Lze doporučit, aby případný zájemce o novou smlouvu v rámci veřejných zakázek úzce komunikoval s příslušným kontraktačním úředníkem federální vlády USA, který v podstatě rozhoduje o tom, jakým způsobem se na ten daný kontrakt budou příslušná pravidla aplikovat,“ doplňuje Jan Zajíček z ministerstva průmyslu a obchodu.
Dalším předpisem vztahujícím se k preferenci amerického zboží je „Buy America Act“ z roku 1983. Název se od předchozího zákonu liší pouze jedním písmenem. Vztahuje se na státní zakázky v oblasti dopravy, které přesahují 100 tisíc dolarů a na které jsou použity granty vládních organizací „Federal Transit Autority“ (FTA) a „Federal Highway Organizaton“ (FHWA). „Dotýká se to například plánovaných vstupů českých výrobců kolejových vozidel, jako je firma Inekon, kde je uplatněno toto federální financování,“ uvádí Ludmila Kundratová.
Využití grantů FHWA je podmíněno tím, že všechny kovové a ocelové produkty použité v daném projektu budou ze sta procent vyrobeny v USA. „ Všechny dopravní prostředky – vlaky, autobusy, lodě, tramvaje – musí obsahovat alespoň z 60 procent americké komponenty a k jejich finální kompletaci musí dojít na území USA,“ vysvětluje Kundratová.
Kontejnerová přeprava doplatí na honbu za teroristy
Vedle silné preference amerického zboží při veřejných zakázkách může české a potažmo i další evropské vývozce trápit při obchodu s USA ještě další bariéry. Zejména je to požadavek na stoprocentní skenování přepravních kontejnerů, který by měl podle stávající legislativy začít platit počátkem roku 2012. „Jedná se o bezpečnostní opatření zavedené zákonem z roku 2007 v reakci na hrozby teroristického útoku. Dle analýzy zpracované Evropskou komisí by toto opatření výrazně prodražilo a zbrzdilo obchodní toky, neboť z Evropy do Ameriky se v kontejnerech dováží až 90 procent zboží,“ upozorňuje Jan Zajíček.
Dalším problémem jsou vysoká antidumpingová cla, za která byly Spojené státy kritizovány i na půdě Mezinárodní obchodní organizace WTO. K jejich odstranění ale USA zatím nespěchá.
I přes tyto pihy na kráse je americký trh svou velikostí a solventností tak lákavý, že za to rozhodně stojí. Pro české podnikatele může být inspirací mimo jiné třeba i příběh Raymonda Kroce. Relativně málo se v Česku ví, že právě tento Čechoameričan s kořeny na Plzeňsku stál v druhé půli 20. století za vybudováním restauračního řetězce McDonald’s. Takže i pod nejtypičtějším komerčním symbolem Ameriky stojí český podpis.
