Export elektřiny by se vstupem do Evropské unie měl být jednodušší. Na administrativní překážky vývozu elektřiny do sousedních zemí poukázal na nedávném setkání s novináři generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl. Trh si chrání Polsko, v souvislosti s kampaní proti elektřině z Temelínu nemůže elektrárenská společnost vyvážet elektřinu do Rakouska.
Překážky pro dovoz elektřiny existují i na německém trhu. Společný evropský trh by měl tyto bariéry zrušit. Evropská komise (EK) vyzvala například nedávno Rakousko, aby zrušilo zákaz dovozu české elektřiny. EK na základě stížností české vlády vyzvala Rakousko „plně otevřít energetický trh“ v souladu se zásadami Evropské unie. Varování EK je namířeno proti té části rakouského energetického zákona, který umožňuje zakázat dovozy elektřiny z nečlenských zemí EU, vyráběné v jaderných elektrárnách. Podle dohod o přistoupení, které podepsaly kandidátské země s EU, však členské země na taková opatření právo nemají a musí se ke kandidátům v tomto ohledu chovat stejně jako ke členům Unie. Zakázat dovoz proudu z Německa, Francie či jiné členské země totiž Rakousko podle unijních smluv nemůže, bez ohledu na to, kolik elektřiny z jaderných zdrojů obsahuje. Vstupem Česka do EU od 1. května 2004 zákaz na dovoz elektřiny do Rakouska stejně padne, protože členskou zemi nelze omezovat. Odborníci připomínají, že zabránit může Rakousko nyní jen přímým dovozům, protože česká elektřina, včetně z Temelína, se běžně exportuje do států EU a prodává na mezinárodních burzách. Po prodeji na burze se dostává i do Rakouska. Podle štýrského regionálního deníku Kleine Zeitung zařadila Vídeň na seznam výrobců „špinavého“ jaderného proudu asi tucet zemí z Východu, mezi nimi i kandidátské státy. Slovensko, Maďarsko a Slovinsko vzápětí vyškrtla. Na seznamu z kandidátů zůstaly pouze Česko, Estonsko a Litva. Evropská komise trvá na tom, že liberalizace se vztahuje i na asociované země.
