Zřejmě se chystá změna ve vedení báňského úřadu
PRAHA (il) - Novým předsedou Českého báňského úřadu má být premiérem Jiřím Paroubkem jmenován bývalý poslanec za ČSSD Josef Hojdar. Týdeníku EURO to potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů, nicméně Hojdar na telefonáty a textové zprávy nereagoval. Svůj zájem o tento post však nevyloučil. Paroubek tuto změnu již údajně projednal s poslaneckým klubem ČSSD. Josef Suldovský, ředitel kanceláře předsedy báňského úřadu Romana Makariuse, týdeníku EURO minulý čtvrtek řekl, že jeho šéf byl touto informací velice zaskočen a nehodlá ji komentovat. Hojdar (59) by Makariuse střídal 1. května. Šéfa báňského úřadu, jehož důležitost se v české veřejnosti podceňuje, jmenuje a odvolává vláda. Úkolem úřadu je především vykonávat vrchní dozor nad veškerou hornickou činností v zemi.
Tato chystaná změna by mohla být pro sociální demokracii i politicky výhodná, protože Hojdar, který kvůli vnitřním konfliktům byl loni v červnu vyloučen ze strany, je stále vlivným politickým činitelem v severních Čechách, kde je lídrem ČSSD Paroubek. Nová funkce by mohla Hojdara, který od roku 2003 několikrát kritizoval některé kroky vlády, před červnovými volbami zpacifikovat.
„Pokud se tak stane, potvrdí se trend politiky ČSSD obsazovat státní instituce politickými figurami. Nejde o to, že by bývalí politici nemohli aspirovat na podobné funkce. Ovšem za předpokladu, že nastala potřeba změnu učinit, a že se tak stane například výběrovým řízením. Ani jedna z takových podmínek v tomto případě nebyla splněna,“ prohlásil stínový ministr průmyslu a obchodu ODS Martin Říman s tím, že báňský úřad pod vedením Makariuse plní své úkoly velmi dobře.
„Pokud ODS získá po červnových volbách vládní odpovědnost, tato praxe přestane a předchozí kroky ČSSD budou podrobeny revizi,“ dodal Říman.
Sedmašedesátiletý Roman Makarius v báňském úřadu působí od roku 1977, jeho předsedou se stal na počátku devadesátých let. Absolvoval Vysokou školu báňskou, Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, vystudoval ale i státní konzervatoř, působil jako sbormistr a dirigent. Je rytířem Maltézského řádu, nositelem velkodůstojnického kříže pro Merito Melitense a všech hornických řádů a vyznamenání. Kvůli svým aktivitám v Maltézském řádu je, zřejmě účelově, spojován s lidoveckou stranou. Makarius byl v letech 1994 až 1998 členem dozorčí rady Severočeských dolů, které v současnosti ovládá společnost ČEZ. Rovněž byl členem dozorčí rady v OKD, a to v letech 1994 až 1997.
Šéfa báňského úřadu vláda chtěla odvolat v červnu 1998 (opět před volbami) kvůli postupu, který úřad zvolil při předkládání návrhu na přehodnocení limitů těžby uhlí v severních Čechách. „Materiál báňského úřadu, který ústí ve zrušení územních limitů těžby hnědého uhlí pouze z báňsko-technického hlediska, jsem zakázal poslat do vlády,“ prohlásil tehdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl. Ministrem životního prostředí byl tehdy Martin Bursík, současný lídr Strany zelených.
Josef Hojdar se vzdal svého poslaneckého mandátu koncem února letošního roku, jak říkal, ze zdravotních důvodů. Byl nařčen z nadstandardních vztahů s některými kontroverzními podnikateli kolem ústecké Setuzy, jako například s Tomášem Pitrem či Františkem Mrázkem, který byl letos v lednu zavražděn. Hojdar je místopředsedou dozorčí rady České konsolidační agentury, která se Setuzou také vyjednávala. V listopadu 2003 se našlo odposlouchávací zařízení v jeho autě, v lednu 2005 v jeho kanceláři v Mostě, nicméně policie oba případy pro nedostatek důkazů odložila. Hojdar také vystudoval Vysokou školu báňskou, mezi lety 1995 až 1998 byl členem představenstva Mostecké uhelné společnosti. V letech 1982 až 1992 byl členem komunistické strany.
