Triumfem Defiantu X má být manévrovatelnost. Už na titulním obrázku jste si možná všimli nezvykle řešené zadní části s tlačnou vrtulí, jejíž osa je – na rozdíl od běžných helikoptér – souběžná s podélnou osou letounu. V kombinaci s koaxiálním hlavním rotorem a pokročilým řízením fly-by-wire toto řešení umožňuje dosahovat vysokých letových rychlostí a současně vynikající ovladatelnosti při nízkých rychlostech, což má stroji umožnit bezpečný pohyb v říčních korytech, mezi horskými masivy nebo ve městech. „Agilní, manévrovatelný letoun, který doletí dvakrát dál dvakrát rychleji než Black Hawk,“ tvrdí o konceptu Defiant X obě partnerské společnosti.
Podívejte se na oficiální propagační video:
Defiant X má dostat také zatahovací podvozek, kompozitovou konstrukci a schopnost komunikovat s jinými typy strojů na bojišti, což je jeden z trendů ve vývoji vojenské taktiky i techniky. Vzdušné, pozemní a případně i námořní stroje si prostřednictvím zabezpečeného datového okruhu navzájem předávají například údaje o poloze, typu a vlastnostech cílů. Díky tomu jsou schopny reagovat i na cíle, které jejich vlastní senzory zatím nezaznamenaly.
Boeing a Lockheed Martin se účastní tendru na „útočný letoun budoucnosti s dlouhým doletem“ (Future Long-Range Assault Aircraft, FLRAA), který vypisuje armáda Spojených států s tím, že vítěz dodá první stroje v roce 2030. V souvislosti s tendrem, do jehož další fáze byla vedle konsorcia Boeing/Lockheed Martin připuštěna pouze společnost Bell, už dříve vznikl „technologický demonstrátor“ SB>1 Defiant. Poprvé vzlétl v březnu 2019. Podle testovacího pilota společnosti Sikorski Billa Fella by měl s pokračujícím vývojem dosáhnout schopnosti vyvinout rychlost až 250 uzlů (přibližně 460 km/h) a ve výšce 15 až 30 metrů nad zemí by měl létat rychlostí až 370 km/h. Defiant X je vizí finálního produktu, který by se měl z SB>1 postupně vyvinout.
FLRAA má ve výzbroji amerických ozbrojených složek nahradit Black Hawky, které létají od poloviny 70. let a vyrobilo se jich zhruba 4000. Světovou proslulost, byť poněkud nechvalnou, jim získal snímek Black Hawk down (v české distribuci Černý jestřáb sestřelen), natočený podle skutečných událostí, k nimž došlo v roce 1993 v somálském Mogadišu. A utajované prototypy Black Hawků se „stealth“ modifikacemi se v květnu 2011 zúčastnily operace Neptune Spear pod velením CIA, při níž komando speciálních sil SEAL Team 6 zabilo tehdejšího vůdce organizace Al-Káida Usámu bin Ládina.
Firmy Boeing a Sikorski (dnes jedna z divizí koncernu Lockheed Martin) dohromady vyrobily 90 procent všech vrtulníků používaných v současnosti americkou armádou. Sikorski stojí mj. právě za Black Hawkem, zatímco Boeing vyrábí třeba těžké dvourotorové transportní vrtulníky H-47 Chinoook nebo útočné stroje AH-64 Apache.