Těžba bitcoinu je extrémně náročná nejen na spotřebu energie, ale také vody. Vyplývá to z nového výzkumu Vrije Universiteit Amsterdam, podle něhož jedna průměrná transakce touto kryptoměnou vyžaduje stejné množství vody, jaké je potřeba k napuštění rodinného zahradního bazénu. To je asi šestmilionkrát více než při platbě kreditní či debetní kartou.
Podle BBC bitcoin v roce 2021 spotřeboval téměř 1600 miliard litrů vody. Jak ale popularita této kryptoměny roste, číslo se podstatně zvyšuje. Výzkumníci tedy odhadují, že by její objem mohl v letošním roce dosáhnout až 2200 miliard litrů. Což mnozí považují za závažný problém, neboť ač z hlediska fyziky tato voda nikam nezmizí, stejných 2200 miliard litrů by se teoreticky mohlo v daný okamžik použít jinde a k docela jiným účelům. Obzvláště v situaci, kdy nedostatek vody trápí stále více regionů po celém světě.
Náročná soutěž výkonných počítačů
Hlavním viníkem nastalé situace je především skutečnost, že ke svému napájení a chlazení využívají vodu miliony počítačů po celém světě, na nichž bitcoiny závisí. Nejproblematičtější je ale samotná těžba kryptoměny, která vyžaduje obrovské množství výpočetního výkonu, což spotřebovává velké množství elektřiny.
Podle údajů Cambridgeské univerzity je dokonce systém bitcoinů energeticky tak náročný, že spotřebuje jen o něco méně elektřiny než celé Polsko. Velké množství vody je totiž potřeba především k ochlazení plynových či uhelných elektráren a další významné množství vody se pak vypařuje při běžném provozu elektráren vodních.
Těžba bitcoinů je navíc založena na takzvané metodě ,proof of work‘ a funguje způsobem, který celou situaci ještě výrazně zhoršuje. Zjednodušeně řečeno, jednotliví těžaři počítají určité matematické úlohy, přičemž komu se to povede nejdříve, získá bitcoiny. Takový systém ale znamená, že na jedné transakci současně pracuje hned několik velmi výkonných a energeticky náročných počítačů.
„Po celém světě existují miliony zařízení, která spolu neustále soutěží ve hře, jež by se dala popsat jako ‚uhodněte číslo‘. Všechny tyto stroje přitom dohromady generují 500 kvintilionů odhadů každou sekundu dne. To je 500, za níž následuje 18 nul,“ vysvětlil Alex de Vries z amsterdamské univerzity.
Ethereum už způsob těžby změnilo
Jak výše popsaný problém řešit? Někteří odborníci se domnívají, že by bitcoin měl změnit způsob, jakým celý proces těžby probíhá. Další významná kryptoměna Ethereum se k podobnému kroku odhodlala už v září 2022, kdy přešla na systém nazvaný ,proof of stake‘. Díky tomuto kroku se podařilo snížit spotřebu energie o více než 99 procent.
Otázkou ovšem je, jestli je něco podobného v případě bitcoinu vůbec realizovatelné. Profesor James Davenport z University of Bath si myslí, že to minimálně tak snadné nebude. „U Etherea to bylo možné jen proto, že jeho správa je výrazně centralizovanější než správa bitcoinu,“ nechal se slyšet.
I mistr vědec se utne
Nutno podotknout, že téma energetické náročnosti bitcoinu budí emoce dlouhodobě, přičemž dle řady odborníků jsou některé zveřejňované údaje poněkud nadhodnocené. Ostatně, tuto teorii paradoxně nedávno podpořili právě i výzkumnici z Cambridge, kteří na konci srpna vydali revidovanou analýzu, v níž spotřebu energie v souvislosti s těžbou inkriminované kryptoměny snížili o celých 25 procent.
Server Finmag s odkazem na upravenou zprávu píše, že dle nových odhadů Cambridgeského centra pro alternativní finance (CCAF) spotřebuje bitcoin zhruba tolik energie jako všechny sušičky v USA, ale nikoliv jako celé země. Investor Daniel Batten pak podle webu Bitcoinmagazine.com ještě zdůrazňuje, že dle jeho výpočtů pochází naprostá většina spotřebované energie ze zelených zdrojů. Konkrétně hovoří o 52,6 procenta, zatímco předchozí studie CCAF byla v tomto ohledu o 15 procentních bodů pesimističtější.
