Povodně z intenzivních srážek jsou přirozeným jevem, zemědělská půda by však mohla zadržet více vody, kdyby se hlouběji oralo, uvedli to Martin Hanel a Petr Máca z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Do budoucna bude se zvyšující se teplotou růst množství vlhkosti ve vzduchu, srážkové extrémy tak budou pravděpodobně růst, upozornili.
V jakých oblastech bude více pršet, není podle odborníků možné přesně říct. Pršet ale bude pravděpodobně spolu se zvyšující se teplotou více. „Se zvyšující se teplotou je atmosféra schopna udržet větší množství vlhkosti, zhruba o sedm procent na stupeň Celsia, a tedy i srážkové extrémy budou s rostoucí teplotou pravděpodobně růst,“ popisují.
Zhruba třetina zemědělské půdy je podle nich odvodněná drenážními systémy, které ústí do odvodňovacích zařízení. „Pokud drenážní systém funguje a není retardační (tedy že odtok vody zpomaluje), voda zrychleně odtéká,“ uvedli. Na druhé straně podle nich řada drobných vodních toků prochází úpravami zpomalujícími odtok vody. „Potenciál krajiny pro zadržení vody nicméně není zdaleka využit,“ dodávají.
Vláda loni schválila, že se od příštího roku zpřísní standardy hospodaření na zemědělské půdě. Pokud bude půda ohrožená erozí, budou moci zemědělci v létě pěstovat jednotlivé plodiny maximálně na 30 hektarech, jinak přijdou o část dotací. „Menší půdní bloky jsou z hlediska eroze půdy jednoznačně pozitivním opatřením vedoucím k ochraně půdního fondu. I 30hektarové bloky jsou z hlediska protierozní ochrany, biodiverzity i ostatních mimoprodukčních funkcí stále příliš velké,“ upozorňují Máca s Hanelem.
Čtěte: Jak se změní Česko? Teplo jako na Jadranu a pořádné sucho, na citrony ale zapomeňte
Schopnost půdy udržet vodu se podle nich může zvýšit hloubkovou orbou, srážkové vody pak můžou stéct do větších hloubek a sníží se tím povrchový odtok. „Obecně nejhorší vlastnosti vzhledem ke vzniku eroze a povrchového odtoku mají širokořádkové plodiny,“ uzavřeli. Jde například o kukuřici nebo řepu.
Česko zasáhly v uplynulých dnech prudké deště, především Zlínský a Moravskoslezský kraj. Na třech desítkách míst v Česku se dostaly hladiny toků na povodňový stav.
Dále čtěte:
