VÝSLEDKY KONJUNKTURÁLNÍCH průzkumů se občas výrazně rozejdou s realitou. Uvidíme, jak to dopadne tentokrát. Průzkum Českého statistického úřadu mezi firmami zabývajícími se zahraničněobchodní činností sice nesvědčí o nějaké velké „odvázanosti , ale neprozrazuje ani signály paniky. Lze říci, že současné makroekonomické úvahy jsou znatelně pesimističtější než názory českých podniků, ale je třeba vzít v úvahu, že operují s čerstvějšími daty. Statistický úřad dělá průzkumy o zahraničním obchodu jednou za čtvrt roku a ten poslední připadl na květen. V červnu už byly dopady umdlévající německé konjunktury na výsledky zahraničního obchodu výraznější než o měsíc dříve a srpnový konjunkturální průzkum to patrně bude reflektovat.
V květnu 37 procent zahraničněobchodních firem předpokládalo pokles vývozu, ale třetina věřila ve zlepšení. Očekávání na druhé pololetí byla kupodivu příznivější než v únoru, kdy situaci vývozu nevidělo nijak růžově 55 procent podniků a se zlepšením nepočítal nikdo. To lze ale interpretovat také tak, že sice bude hůř, ale ne tak výrazně, jak se zprvu zdálo. V této souvislosti je třeba mocně zdůrazňovat, že tazatelé nehodnotí makroekonomickou situaci, ale vyhlídky svých konkrétních firem, kde mohou hrát roli sezonní faktory nebo zrovna výjimečně povedený (nebo nepovedený) kontrakt. V každém případě je ale zjevné, že profesionálové vidí dopředu. V únoru ještě náš vývoz dosahoval impozantní meziroční dynamiky přes dvacet procent (dovoz ale také) a leckdo byl ochoten připustit, že to se západoevropským ochlazením nebude tak horké.
Profesionálové oslovení statistickým úřadem očekávají, že se ve druhém pololetí kromě západní Evropy utlumí i ekonomický vývoj v USA s negativními důsledky – ovšem v podstatně menší míře dané odbytovým významem teritoria – na poptávku po českém zboží. Případné pozitivní důsledky oživení ve východní Evropě jsou znehodnocovány nevyhovujícími platebními podmínkami a solventností zákazníků. Trvají také překážky administrativního rázu. A to jak na Východě – očekává se zavedení cel na cukrovinky v Rusku, tak na Západě – Maďarsko stále uplatňuje kvóty na dovoz bezešvých trubek a Evropská unie možná nasadí antidumpingové řízení proti bezešvým trubkám českého původu.
Pokud jde o jednotlivé komodity, oslabená konjunktura v Německu a západní Evropě, pokles vývozních cen a zesílená konkurence se podle výsledků konjunkturálního průzkumu projevuje zejména u hutních výrobků, cementu, papíru, barviv, pneumatik, obkladů, polovodičových výrobků, kabelů, autopříslušenství, syntetických vláken, textilních výrobků, elektrických přístrojů, nákladních automobilů. Jaroslav Černý z tiskového oddělení Auto Škoda Mladá Boleslav uvádí, že automobilka zatím odbytové problémy v Německu a vůbec v západní Evropě nepociťuje: „Pohybujeme se na hladině, kterou jsme předpokládali, žádný výrazný pokles nenastal. To lze pouze vítat, už kvůli podílu Škodovky na českém vývozu. Na druhé straně by byl ovšem marketingový zázrak, kdyby se konjunkturální pokles v tak významném teritoriu podařilo přestát bez úbytku.
Představitelé významných českých exportérů do Německa, které týdeník EURO oslovil, byli většinou skoupí na slovo. Patrně v přesvědčení, že by je mohly konkrétní údaje v očích konkurence poškodit. I to ale něco znamená. Ostatně velká část největších českých vývozců do Německa je vlastněna nebo spoluvlastněna německými firmami.
Jiří Horáček, ředitel Nové Huti Export, která do Německa vyváží válcovaný materiál z mateřské firmy, uvedl, že příznaky ochlazení německé ekonomiky firma zaznamenala na svém segmentu trhu už v loňském roce a letos se prohloubily. Obchodní ředitel Lafarge Cement Čížkovice Michal Liška hovoří o letošním poklesu odbytu na německém trhu o deset až patnáct procent a do konce roku neočekává zásadní obrat. Oba představitelé firem závislých na vývoji stavební výroby přitom upozorňují na to, že německé ochabnutí konjunktury je ve významné míře důsledkem zmírnění mimořádně silné investiční výstavby z minulých let a tento vliv bude obtížné nahradit. To by mohlo svědčit o tom, že se letos přesvědčíme o stinných stránkách extrémní závislosti českého vývozu na německé poptávce. Navíc ve velmi nepříznivém mixu s růstem naší domácí poptávky (drtivá většina firem očekává růst dovozu). Nahrazení tohoto výpadku v jiných oblastech je přitom problematické. Kdysi významní čeští dodavatelé strojírenského zboží nejsou finančně schopni vstupovat do významných mezinárodních tendrů, nedostatečně silné je i české inženýrské zázemí. Ve světě je mimoto všeobecně přetlak nabídky a finančně i technicky silná konkurence není jen v západní Evropě nebo v Americe, ale přímo pod nosem – v zemích Středoevropského sdružení volného obchodu – a též o něco dál, na Dálném východě – v Číně, Indii, Jižní Koreji.
