Fabrice Leggeri je nenápadný Francouz mluvící tichým klidným hlasem. Bývalý vysoký úředník francouzského ministerstva vnitra nyní sedí ve Varšavě ve skleněné kanceláři rozestavěného mrakodrapu. Vede unijní agenturu Frontex, která má na starost ochranu vnějších hranic EU. Od té doby, co Evropu zaplavila vlna válečných uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí, je denním chlebem Frontexu hlavně záchrana lidí před utonutím ve Středozemním moři.
Kde všude nyní Frontex působí?
V současnosti provozujeme dvě hlavní operace. Ale vedle toho se podílíme ještě na dalších operacích a také pracujeme na několika místech dlouhodobě. Těmi dvěma hlavními operacemi jsou Triton odehrávající se mezi jižní Itálií a Libyí, a pak Poseidon, který probíhá v Řecku a pokrývá jak moře, tak pozemní hranici mezi Tureckem a Řeckem a mezi Tureckem a Bulharskem. Vedle toho máme ještě operace ve Španělsku (Indalo a Minerva) a od jara nově působíme v Maďarsku. Vedle toho máme 37 takzvaných ohniskových bodů, v každé členské zemi jeden, v některých větších zemích dva. Jejich účelem je poskytovat hraniční stráž, ale také zjišťovat zpravodajské informace.
Existuje nějaká operace na východních hranicích Schengenu v souvislosti s krizí na Ukrajině?
Na polsko-ukrajinské hranici, v pobaltských zemích a na Slovensku máme ohniskové body.
Dá se říci, kolika loděmi, letadly a lidmi Frontex disponuje?
Dáme vám přesná čísla, ale jen abyste si udělal představu, tak v operaci Triton máme 18 hlídkovacích lodí různých kategorií. (Frontex žádnou techniku nevlastní, poskytují mu ji členské země – pozn. red.) Některé jsou více než 70 metrů dlouhé. Triton je největší operací v historii Frontexu, ale vedle toho tam samozřejmě působí také lodě a síly italské pohraniční stráže. Pracujeme také na posílení operace Poseidon v Řecku.
Kolik lodí má pro srovnání nasazených Itálie?
Hodně. Pravděpodobně padesát, možná více. Mají policejní hlídkové lodě, vojenské lodě, Guardia di Finanza (část italských ozbrojených složek spadající pod ministerstvo financí – pozn red.), carabinieri (četníci spadající pod ministerstvo obrany – pozn. red.). Rozhodně není naším cílem je nahradit. Ochrana hranic je odpovědností členských států Unie. Naším úkolem je všechno koordinovat, pomáhat tam, kde je potřeba, ať už loděmi, letadly, lidmi, nebo užitečnými informacemi z různých jiných členských zemí.
Jaký má nyní Frontex rozpočet?
V letošním roce to je 142 milionů eur. Došlo k významnému navýšení. Na konci loňského roku bylo v plánu letos utratit jen 94 milionů eur. Parlament ale pak schválil dodatek, kterýrozpočet zvýšil o 20 milionů. Po tragédiích ve Středozemním moři letos v dubnu pak Evropská rada ztrojnásobila rozpočet Frontexu právě na tuto oblast, což zvýšilo celkový rozpočet na 142 milionů.
Musíte si uvědomit, že každý rok dojde k 700 milionům legálních překročení hranic. 280 tisíc ilegálních přechodů za loňský rok je oproti tomu zlomek
Co dělají lodě Frontexu v operaci Triton? Vydávají se také mimo italské vody, třeba do Libye?
Máme operační plán schválený italskými úřady. Naší každodenní standardní prací je sledování hranic. Jakmile ale zachytíme tísňové volání, stávají se z nás záchranáři pod velením italských úřadů. Když záchranná akce skončí, pomůžeme zachráněné migranty odvézt na pevninu v Itálii. Tam máme tým hraniční kontroly, který migranty zkoumá. Jde o to, určit jejich národnost, kterou většinou nechtějí prozradit. V závislosti na jejich národnosti pak rozhodneme, zda mohou potřebovat ochranu, anebo jestli jsou to ilegální migranti, kteří mají být vráceni.
Operují tam naši experti na debriefing, kteří se toho snaží co nejvíce zjistit hlavně o minulosti migrantů, jestli sem přišli za asistence kriminálních organizací, převaděčů, pašeráků. Snažíme se od nich získat informace použitelné v policejním vyšetřování. Ty předáváme národním policejním složkám, ale spolupracujeme také s Europolem. Každý měsíc také vracíme letadlem nelegální migranty zpět. Ovšem až poté, co o jejich návratu předtím rozhodly členské vlády. Na úrovni EU se teď diskutuje o tom, jak rozšířit mandát Frontexu.
Působíte také u afrických břehů?
Naším operačním polem je pásmo u jižních hranic prostoru Itálie a jižní hranice Malty. Toto pásmo je vzdáleno od libyjských břehů asi 80 námořních mil.
Takže když zachytíte loď s uprchlíky, tak je vždy odvezete do Itálie, nebo je někdy automaticky vrátíte?
Existují určitá pravidla. Nesmíme migranty vysadit ve třetí zemi, tedy zemi vně EU, kde by jejich život mohl být ohrožen. Takže rozhodně ne v Libyi. Podle pravidel EU je musíme vysadit v zemi EU, kde operujeme, tedy v případě operace Triton v Itálii a v případě operace Poseidon v Řecku. Když však migranty zachrání třeba tuniská loď, vysadí je v Tunisu. Turecká v Turecku. Když zazní tísňové volání, každý má povinnost pomoci. Ať už soukromá, nebo státní loď. To jsou námořní zákony.
Jak probíhá záchrana uprchlíků? Snaží se před vámi utíkat, nebo se nechají ochotně naložit?
Uprchlíci chtějí být zachráněni, takže spolupracují.
Ale kapitán lodi třeba vždycky ne.
Ten někdy náhle zmizí.
Nebo se z něj stane uprchlík.
Ano. Přinejmenším v případě Libye jsou lidé převážející migranty sami migranty. Pašeráci jim nabídli cestu zdarma, nebo aspoň slevu. Jejich úkolem je pak přivézt loď na místo, kde uprchlíci mohou být zachráněni evropskými loděmi.
Kapitáni uprchlických lodí mají často nějaký minimální výcvik, jehož cílem samozřejmě není dobře je připravit, ale jen naučit je dovézt loď na místo, kde mohou vyslat tísňové volání, uvést svoji přesnou polohu a čekat na záchranu
Jsou to tedy takoví námořníci amatéři.
Ano. Mají nějaký minimální výcvik, jehož cílem samozřejmě není dobře je připravit, ale jen naučit je dovézt loď pryč z libyjských vod na místo, kde mohou vyslat tísňové volání, uvést svoji přesnou polohu a čekat na záchranu.
A pak už to pašeráky nezajímá...
Přijde na to. Vyšetřování může zjistit, jestli jsou na palubě také pašeráci nebo jestli je kapitán sám uprchlíkem. Letos se nám poprvé stalo, že poté, co jsme z moře zachránili migranty, pašeráci se vrátili pro lodě s kalašnikovy v rukou. V některých případech nejsou pašeráci příliš daleko. Pak je to velmi nebezpečné.
Jsou posádky lodí Frontexu také ozbrojené?
Tohle spadá do rozhodování jednotlivých zemí. Abych je neohrozil, tak vám tuto informaci neprozradím. Některé vyzbrojené jsou, jiné ne. Většina států má ozbrojenou pobřežní stráž, část ale ne, což mě překvapilo. Nechtějí nosit zbraně, protože se bojí, že by došlo ke komplikacím, pokud by začali střílet mimo území své země. Informovali jsme italskou vládu, aby neposílala příliš daleko neozbrojené pobřežní strážce, tyto incidenty se totiž většinou odehrávají blízko libyjských hranic.
Co jste tedy udělali?
K tomuto incidentu došlo v době, kdy se přemisťovalo 250 lidí z jednoho plavidla na druhé. Nejde tedy jen o bezpečnost posádky našich lodí, ale také o životy imigrantů. Při tomto incidentu byla přítomna loď pobřežní stráže, která ozbrojena je. Ale rozhodli se zbraně nepoužít, protože by mohli ohrozit migranty. Kdyby začali střílet, byly by vysoké ztráty.
Takže pašerákům odevzdali lodě.
Ano.
U nás v Česku vyvolalo vášnivé debaty, že by Unie mohla ničit a potápět lodě používané uprchlíky. Už jste nějaké zničili?
Ne. Není to v mandátu Frontexu. V našem mandátu je, že žádná loď nesmí zůstat volně plout na moři. Popsal jsem vám ale ten incident s kalašnikovy…
Kolik uprchlíků jste napočítali minulý měsíc? Pořád ty počty rostou?
Rostou. 228 tisíc lidí překročilo vnější hranici EU v letošních prvních šesti měsících oproti 91 tisícům za loňský první půlrok. To jsou čísla, která mluví za vše. V Řecku jsme letos jen v červnu napočítali přes 30 tisíc, v Itálii 25 tisíc.
Kolik lidí bylo letos vráceno?
Jednotlivé země vloni dohromady vrátily asi 160 tisíc lidí. Frontex samotný vrátil méně než dvě procenta, tedy asi 2,5 tisíce uprchlíků.
Operuje Frontex v Africe na pevnině, nebo k tomu nemá mandát?
Ne, ale máme mandát na určitou spolupráci s třetími zeměmi. Existuje AFIC, což je společný projekt pro sdílení zpravodajských informací v Africe. Máme také pobočku v Turecku. V Africe ještě kancelář nemáme. Velmi dobře spolupracujeme s Marokem, zejména pokud jde o výměnu informací a postupů.
Chystáte se zkoumat lidi v Africe, ještě než se nalodí?
Bránit nelegální migraci se dá více způsoby. Zvýšením ostrahy hranic, pomocí těmto zemím vytvořit si vlastní systém ochrany hranic a třeba také pomocí s ekonomickým rozvojem v těchto zemích, aby tu lidé měli práci, a měli tak méně důvodů opustit svoji zemi, což ovšem není v popisu práce Frontexu. Existují případy, třeba ve Španělsku, kde se podařilo snížit ilegální migraci pomocí dlouhodobé práce. Dříve existoval obrovský proud migrantů skrz Senegal, Mauritánii na Kanárské ostrovy. To se změnilo, imigrace na ostrovy nyní klesá.
Kde jsou největší díry v hranici Schengenu?
Hranice ve Středozemním moři je teď pod velkým tlakem. Ale neřekl bych, že je to díra. Problém byl identifikován, zúčastněné členské státy zvýšily svoje aktivity a Frontex rozjel operce Triton a Poseidon. Teď pracujeme hlavně na tom, aby země pokud možno co nejvíce snímaly otisky prstů ilegálních migrantů, aby je registrovaly. Ale i pozemní hranice jsou důležité, stejně jako letiště. Musíte si uvědomit, že každý rok dojde k 700 milionům legálních překročení hranic. 280 tisíc ilegálních přechodů za loňský rok je oproti tomu zlomek.
Dobře, kde je tedy podle vás nejvíce prostoru ke zlepšení? V Řecku?
Řekl bych, že v Řecku je největší tlak. Směřuje tam hodně uprchlíků z Turecka. Nastala změna, místo z Libye do Itálie teď syrští uprchlíci jezdí přes Turecko do Řecka a Bulharska. Jihovýchodoevropská část vnější hranice je místem, kde je tlak obrovský. Dále Itálie a Maďarsko.
Kdo je hlavním hráčem? Itálie?
To je ale normální. Prvotní zodpovědnost ochrany hranic leží na členských zemích. Ony samy musejí využít všechny své síly. K tomu navíc dostanou podporu EU.
A co český příspěvek?
Český příspěvek se skládá z pohraničníků, protože z pochopitelných důvodů nemáte hlídkové lodě. Jsou tu experti na azylovou politiku, experti na briefing a debriefing, pak nějaké technické vybavení.
Vím, že je to těžká otázka, ale jaké je podle vás řešení uprchlické krize?
Frontex je pouze malým dílkem v mozaice, který má na starost jen hranice. V květnu Evropská komise publikovala migrační agendu, kde jmenuje čtyři způsoby boje s ilegální imigrací. Legální kanály pro žadatele o azyl. Legální kanály pro ekonomické imigranty. Zlepšení správy hranic, kam patří také posílení mandátu Frontexu. A také zesílení boje s pašeráky. Tady je dobrým příkladem spolupráce Frontexu a Europolu.
Já myslím, že řešení leží v kombinaci správy hranic, boje se zločinci a také politiky navracení. Když totiž ilegální migranty vrátíme, je to poselství pro pašeráky i pro potenciální migranty, že přijdou o čas a peníze za zbytečnou cestu. A pak také věřím v ekonomický a právně-politický rozvoj zemí, odkud migranti přicházejí.
Někteří lidé říkají, že bychom se měli podívat na Austrálii, jak dobře se vypořádává s migranty. A volají po tvrdé ruce...
Když se podíváte na mapu, Austrálie je daleko od Indonésie, Malajsie, asijských rozvojových zemí. Geografie mluví za vše. My máme uprchlíky z Afriky, která je tak chudá, není tam často žádná vláda. Evropa je k těmto zemím geograficky poměrně blízko.
Kritici říkají, že Evropa uprchlíky podporuje. Kdežto Austrálie je nevítá. Jeden z problémů s uprchlíky, který jsem při setkáních s nimi vypozoroval, je nerealistické očekávání o tom, jak jejich vysněná destinace vypadá...
Nejsem expert na Austrálii, ale myslím, že mají i legální cesty do země. Je těžší říci ilegálním migrantům „sorry“. Když legální cesta chybí, je to těžší.
Někdy je hodně těžké rozlišit, kdo je ekonomický a politický migrant.
Ano. Je tady proud ze západoafrických zemí. Ti musejí být vráceni, to nejsou azylanti.
Jak by měl vypadat legální kanál?
Na úrovni EU navrhla komise založení legálních kanálů a každá země má své vlastní politiky. Některé země potřebují nové obyvatele, třeba Německo. Jiné nepotřebují. Je těžké to sjednotit. Nechci vás zklamat, ale tohle není v pravomoci Frontexu (smích).
Čtěte také:
Řecko uprchlickou krizi nezvládá, Tsipras žádá pomoc států EU
