Vývoj akcií ČEZ Češi už neovlivní
Na kapitálových trzích se občas stává, že všichni nakupují vše, co se dá. Když prodávají, tak jedině proto, aby mohli týž titul později koupit dráže. Jak takové období končí, se obchodníci a investoři přesvědčili již nesčetněkrát. Ve své krátké historii to poznala i pražská burza. Akcie tuzemského energetického gigantu ČEZ se nyní vznášejí na polštáři výrazných zisků z posledních let. Od roku 2003 se jejich kurz na burze zvýšil o 300 procent a nic nenaznačuje tomu, že by se expandující, vysokým kapitálem obdařená zisková firma měla na burze obávat nějakých nepříjemných překvapení. Zvláště když prostor pro zvyšování cen elektrické energie je značný, expanze na východ slibná a chuť investorů nakupovat značná.
V letošním roce však - jak uvádějí odborníci z kapitálového trhu - spanilá jízda akcí ČEZ skončí. Vesměs nadále předpovídají růst kurzu, v žádném případě ale ne tak výrazný jako v loňském roce. Přestože jediným výrazným fundamentálním důvodem růstu akcií za poslední rody byla výhodná fúze společnosti ČEZ s distribučními společnostmi, očekávají růst kurzu okolo 20 procent. V současné době cena akcie dosahuje téměř 380 korun, například UBS stanovila cílovou cenu na 450 korun, s rizikovým diskontem patnáct procent. Je však jasné, že zatímco do konce loňského roku určovaly akcie ČEZ vývoj pražské burzy, nyní bude rozhodující vývoj jeho akcií.
Cena je, kde má být.
Určit správnou cenu, za kterou se má akcie obchodovat a která bude odrážet její reálnou hodnotu, je do značné míry úkol pro věštírnu v Delfách. Hodnotě akcií energetického gigantu dosud nahrává fakt, že západní akciové trhy nejsou v nejlepší kondici a výrazných zisků se na nich investoři většinou nedočkají. Naopak emerging markets slibují vyšší výnosy, v případě České republiky, respektive akcií firmy ČEZ za přijatelné riziko. Na českém trhu, který je do značné míry právě kurzem akcií ČEZ určován, však již převládá názor, že cena je tam, kde má být. „Z hlediska EV/EBITDA je ve srovnání s průměrem západní Evropy ČEZ podhodnocen, poměr tržní kapitalizace k prodejům naopak ukazuje ČEZ jako drahý. Já soudím, že dosáhl ceny, která odpovídá realitě,“ uvedl Libor Vinklát z České spořitelny. Ukazatel EV/EBITDA, což je tržní kapitalizace plus úročený dluh k zisku před zdaněním a odpisy analytici rádi používají k ocenění akcií. Průměr západoevropských firem činí 8,7, ČEZ dle předpokládaných výsledků za loňský rok dosáhne 7,1. Veškeré valuace však berou za své, když na trh přijde zahraniční fond, jehož vedení se rozhodne, že rostoucí česká burza je to pravé pro investice. Cena akcií rázem vyskočí a postupně jí všichni začínají označovat za fair. „Bublina to zatím není, cena je blízká hodnotám, na kterých by měla být. S nadsázkou řečeno, něco se z těchto akcií ještě vysát dá, ale ne mnoho,“ uvedl Ondřej Král z Investiční a kapitálové společnosti Komerční banky. Naopak Tomáš Gatěk z Patria Finance se domnívá, že cena cílovaná cena nasazená UBS je dosažitelná.
Investoři v současné době nakupují ČEZ nikoli s diskontem, jak bývá obvyklé, ale s prémií. Kupuje se za vyšší ceny, než jaké ve svých analýzách cíluje většina zahraničních banka a tuzemských obchodníků. Další oživení predikcí a možné nastavení nových vyšších latěk nastane až po zveřejnění výsledků hospodaření.
Minulé zárukou budoucích.
Skutečný vývoj na burze však neprobíhá pouze pod taktovkou renomovaných investičních bank a jejich předpovědí, neovlivní ho ani samotná firma. „Růst akcií ČEZ do značné míry určují zahraniční fondy, které investují do východoevropských trhů. Portfolio manažeři jsou často tlačeni svými předchozími výsledky. Jejich klienti totiž dosáhli například díky investicím do cenných papírů ČEZ výrazných zisků, a chtějí je stále. Navíc zisky lákají do takových fondů další investory. ČEZ je navíc jedinou výraznou energetickou firmou z této oblasti, do které se dá s úspěchem investovat,“ řekl Král. Právě minulé zisky těchto fondů jsou však do značné míry pastí, neboť východoevropský potenciál kapitálových trhů je stále omezený. Cena, za kterou se akcie kupují, je vysoká a poptávkou stále roste. Kromě úspěšných zahraničních akvizic a tváře nového ředitele Martina Romana cenným papírům na burze pomáhá především deregulace cen energie. Firmě ČEZ se daří zvyšovat cenu elektřiny pro střední a velké podniky, aniž by ztrácela podíl na trhu. Od roku 2006 navíc budou ceny prakticky neregulované, ČEZ je bude chtít více sblížit s západními, především německými, které výrazně rostou. Kupodivu akciím pomohla i původně velmi negativně vnímaná zpráva, že ČEZ hodlá koupit od státu deset procent svých akcií. „Dlouho držet nebude. Je otázkou, jak bude jejich nákup financovat, ale myslím, že je během několika měsíců prodá na burze. Tím se zvýší likvidita,“ uvedl Tibor Bokor z Wood & Co. Druhou možností je jejich zrušení, což by ale bylo pravděpodobně spojené s mimořádnou dividendou, a tu jistě investoři uvítají rovněž. Přesto je otázkou, co se stane, až se vzpamatují zahraniční kapitálové trhy. Již po několik let se jejich renesance očekává „každým rokem“. Odliv zahraničních peněz by jistě pocítil i rostoucí a expandující ČEZ.
