Brněnský miliardář Jiří Hlavenka, spoluzakladatel patrně nejúspěšnějšího
českého startupu posledního desetiletí Kiwi.com, a
jeden z nejúspěšnějších mladých českých podnikatelů, dvacetiletý Jan Sláma,
letos v červnu založili specializovaný investiční fond, jehož cílem je
investovat do začínajících firem těch nejmladších českých byznysmenů a
poskytnout jim také první podnikatelské rady. Nazvali ho Jinej fond.
„Z vlastních zkušeností víme, že mladý člověk potřebuje někoho, na koho se
může kdykoli obrátit o radu. Kdo mu kromě dostatečných finančních prostředků
nabídne také svůj kritický pohled na věc, kdo bude mít dlouhodobý vhled do
fungování firmy, nebude vyžadovat neustálé excelové reporty a hrát si na šéfa
firmy, ale zároveň nebude k jejímu fungování lhostejný. Podobní investoři v Česku
jsou, ale není jich mnoho,“ říká Jan Sláma.
Kolik chcete ročně do mladých lidí investovat?
Chceme se každému startupu individuálně věnovat, ale zároveň to neděláme jako práci na plný úvazek, protože každý máme své vlastní firmy. V návaznosti na Jirkovy zkušenosti jsme tedy došli k názoru, že ideální je mít sedm aktivních investic současně. Jejich roční množství závisí na tom, kolik firem, nebo spíše jejich zakladatelů, nás přesvědčí. Očekávám, že letos to budou dva až tři.
Do jakých projektů už jste investovali a o jakých investicích jednáte?
Naší první investicí se před měsícem staly Reknihy.cz, ve kterých vlastníme
25 procent. Jedná se o udržitelné online knihkupectví, za kterým stojí super
tým lidí. O možnostech spolupráce se nyní bavíme s několika dalšími startupy,
mezi kterými jsou mobilní aplikace, dva hardwarové produkty se sociálním
přesahem a trochu nevšedně také zástupci gastro a fashion odvětví.
Jsou projekty, do kterých chcete investovat, nějak vymezené?
Držíme se základních ukazatelů, jako jsou velikost trhu, konkurenční výhoda, promyšlenost, cílová skupina, obchodní model či odezva uživatelů. Záleží nám hlavně na zakladateli, který nám musí připadat sympatický a kompetentní k dosažení toho, co si vymyslel. Jak píšeme na webu: Investujeme do fajn lidí s fajn nápady.
| Jan Sláma (20) |
| Ve dvanácti začal obchodovat na burze. Poté společně se svým kamarádem Pavlem Ihmem prodával brýle pro virtuální realitu Google Cardboard. Rozjetý byznys pak prodal. Věnoval se marketingu a spolupráci s youtubery.
Společně s Davidem Špunarem před třemi lety založili společnost FaceUp, která se prostřednictvím projektu Nenech to být snaží analyzovat a také řešit problém šikany na školách, a to nejen v Česku, ale i v zahraničí. Prostřednictvím anonymních oznámení o šikaně spolupracují se školami i jejich zřizovateli na vyřešení jednotlivých případů. Využívají k tomu i umělou inteligenci, která pomáhá data o šikaně analyzovat. |
Existuje nějaký strop pro investici do jediného projektu?
Hledáme lidi, kteří nevnímají získání investice jako cíl, ale jako začátek.
Hodnota první „andělské investice“ je o vloženém know-how a aktivním zapojení
investora, nejen o penězích. Přesto se nebráníme investovat tolik, kolik firma
potřebuje. Žádný konkrétní strop nemáme, chceme se však držet nižších milionů
korun.
V jaké fázi chcete do projektů mladých lidí investovat?
Lákají nás hlavně rané fáze, kdy startupům nepomůžeme jen finančně, ale i
naším pohledem na věc, kontakty a zkušenostmi nás, případně spolupracujících
mentorů.
Proč současní investoři ty nejmladší lidi často opomíjejí a neinvestují
do jejich projektů?
Někteří mladí lidé bývají dost naivní a neuvědomují si mnohá rizika. Investor si musí najít čas a chuť, aby je vším provedl a vyvrátil jim mnohé mylné představy, což bývá dost náročné, a málokomu se do toho chce. Spousta mladých lidí chce uspět pouze kvůli představě úspěchu, ale neláká je cesta plná selhání a tvrdé práce, která k němu vede.
V posledních letech jste věnoval nejvíce energie vašemu projektu FaceUp,
který se snaží odhalovat šikanu. Jak se vaší firmě daří?
FaceUp roste, rozšiřuje se do dalších států a hlavně mě stále baví. Aktuálně
nás využívá 1850 škol a pomohli jsme odhalit několik tisíc případů šikany a
dalších druhů rizikového chování. Poslední dobou se soustředíme hlavně na
Afriku a Jižní Ameriku, kde jsme se s naším projektem dostali i do firemního
prostředí.
V korporacích nám nejde vyloženě o šikanu, ale jakákoli rizika, o kterých
není snadné mluvit osobně. Od psychických problémů zaměstnanců až po korupci a
nedodržování bezpečnosti práce. Rozšířili jsme i osvětové aktivity našeho
nadačního fondu a postupně se pouštíme do problematiky domácího násilí.
