Centrální banka by si měla posvítit na fiktivní poskytovatele služeb, kteří okrádají stát o DPH z mobilních plateb
Platíte SMS zprávou nebo voláním na linky se zvýšeným tarifem? Nejspíše netušíte, že DPH z takto zaplacených služeb často nedoputuje do státní pokladny. V poslední době se totiž rozmohlo krácení DPH z mobilních plateb, jejichž objem podle údajů mobilních operátorů překročil v roce 2010 dvě miliardy korun. Jaká část z odhadovaných 300 milionů korun DPH je skutečně odvedena?
Podstata daňových úniků obvykle spočívá v tom, že do řetězce zákazník (koncový uživatel prémiové služby) – mobilní operátor – agregátor (společnost zprostředkující platební styk) – skutečný poskytovatel služby se mezi poslední dva články vloží ještě jeden nebo více subjektů. Konečný příjemce (fiktivní poskytovatel služby) mívá sídlo v zemi, kde není uplatňována DPH, typicky ve Spojených státech.
Tomuto „fiktivnímu poskytovateli služby“ poukáže agregátor cenu prémiové služby včetně DPH a zároveň mu poskytne jakousi formální, třeba i neexistující službu ve stejné hodnotě. Vtip je v tom, že částka mu přijde zpět bez nutnosti platit DPH, takže například při ceně prémiové SMS 60 Kč (50 Kč + 10 Kč DPH) má agregátor z takové operace čistý zisk 10 Kč. A stát má stejně vysokou ztrátu.
Že taková praxe funguje, je evidentní z toho, že někteří agregátoři nabízeli svým zákazníkům vyšší podíl na tržbách, než kolik teoreticky bylo možné získat od mobilních operátorů (ilustrační příklad: z platby koncového uživatele 60 Kč včetně DPH vyplácel mobilní operátor po odečtení své provize maximálně 40 Kč bez DPH, agregátor však nabízel výplatu 42 Kč).
V současnosti se objevila jiná varianta: někteří agregátoři sice nabízejí nižší částku, například 39 Kč, k tomu však přidávají statisíce korun na marketingovou podporu služby. Ve výsledku je to opět nekalá konkurence, založená na krácení DPH.
Tunel pokračuje
Uvedený problém je známý od roku 2009, kdy se jím začaly zabývat příslušné složky ministerstva financí. Bohužel podle našich informací bezvýsledně, protože agregátor nijak neporušuje zákony České republiky. K porušení dochází ze strany zahraničních subjektů, kteří pokud podnikají na území Evropské unie, mají povinnost zde i odvádět DPH. To ale často nečiní, přičemž vymahatelnost práva vůči dobře zamaskovanému řetězci zahraničních firem je velmi nesnadná. Stejně nesnadné je samozřejmě také prokázat, že organizátorem celé této konstrukce jsou ve skutečnosti někteří tuzemští agregátoři.
V roce 2010 bylo toto téma také předmětem jednání s telekomunikačními operátory. Bohužel nebylo nalezeno žádné řešení, které by mohlo zabránit tunelování státní pokladny.
Pokud tato praxe, ve které lze spatřovat znaky skutkové podstaty trestných činů krácení daně a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, nebude zastavena, bude stát i nadále přicházet o desítky milionů na DPH a poctiví poskytovatelé platebních služeb (agregátoři) budou mít dvě možnosti: skončit s podnikáním, nebo organizovat podvody s DPH stejně, jako to dnes dělají jejich někteří konkurenti.
Na tahu je ČNB
Poslední institucí, na kterou se spoléháme, je Česká národní banka, která z titulu zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, má pravomoc vykonávat dozor nad subjekty poskytujícími služby platebního styku.
Už na konci letošního dubna totiž skončilo přechodné období, které umožňovalo firmám poskytujícím mobilní platební služby podnikat bez oprávnění ČNB. Podle zjištění mezinárodní advokátní kanceláře Salans však v Česku i nadále působí subjekty, které poskytují platební služby pro třetí osoby, aniž jsou registrovány jako poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu či jim bylo vydáno povolení k činnosti platební instituce od ČNB. Podle odborníků ze Salans uvedené subjekty často poskytují svým klientům platební služby ve formě výběru peněžních prostředků od zákazníků tuzemských telekomunikačních operátorů. Tyto peněžní prostředky jsou určeny k zaplacení čerpaných služeb jiného než telekomunikačního charakteru. Jedná se například o placené služby typu plateb cestovního pojištění, nemocničních poplatků a placené zábavy.
Věříme, že Česká národní banka bude v rámci své pravomoci sankcionovat protiprávní poskytování platebních služeb a že vykonáváním dozoru nad poskytovateli mobilních plateb zamezí podvodům s DPH a přispěje i ke zvýšení transparentnosti a bezpečnosti celého platebního procesu pro konečné zákazníky.
