Návrh OKD nyní v procesu vyhodnocení dopadů (EIA) posoudí ministerstvo životního prostředí. „Návrh na posouzení dopadů těžby je nezbytný pro možné další pokračování těžby černého uhlí po roce 2020. Vzhledem k poměrně dlouhému procesnímu řízení jsme proto v předstihu ministerstvo požádali o horizont výhledově až do roku 2030. O těžbě za horizont roku 2023 rozhodnuto nebylo,“ upozornil mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
Navzdory těmto plánům se tradiční odběratelé karvinského uhlí - ČEZ, Veolia Energie a také ocelárny v Ostravě a Třinci - musejí připravit na postupný útlum dodávek. Podle dokumentace předložené OKD bude možné těžbu udržet na hodnotách okolo čtyř milionů tun jen do roku 2023. V roce 2027 předpokládaná produkce klesne na 2,5 milionu a v roce 2030 na pouhých 1,6 milionu tun.
Čtěte také: Soumrak uhelné éry. Tykačovy uhelné doly se loni propadly do ztráty
Budoucnost těžby určí hlavně vývoj ceny energetického a koksovatelného uhlí na světovém trhu. Pád cen v období let 2012 až 2015 přivedl (spolu s nadměrným vysáváním zisků ze strany vlastníků) OKD do bankrotu. Od poloviny roku 2016 do loňského července vylétla cena energetického uhlí na dvojnásobek.
Problém je, že od té doby opět o 40 procent klesla.
Měla by Česká republika zakázat používání uhlí?
Čtěte také:
Znečišťovatelé budou moci vypouštět až 40 procent rtuti nad limit
Požadují výjimky, podávají žaloby: energetiky tráví rtuť
Uhelné elektrárny škodí ovzduší více než hutě, největším znečišťovatelem Česka jsou Počerady
