Farmáři na vejminku

Soukromníci půjdou do důchodu v 55 letech, družstevníci se zlobí

Těšíte se na život důchodce, ale neustále odsouvaná hranice penzijního věku ve vás vyvolává beznaděj, pocity marného běhu za rozjetým vlakem? Není třeba zoufat. Pokud se stanete soukromým rolníkem, můžete to „zabalit“ již v 55 letech. Nebude to snadné, nijak zvlášť nezbohatnete, ale pokojného života na vejminku si můžete užít více než ostatní. I to je výdobytek, který přináší naše členství v Evropské unii. Váš odpočinek bude z větší části sponzorovat Brusel, z menší český státní rozpočet. Ročně budete pobírat od 100 do 200 tisíc korun.

Evropský mustr.

Do Legislativní rady vlády byl z ministerstva zemědělství odeslán návrh vládního nařízení, kterým se stanovují podmínky poskytování dotací na „předčasné ukončené zemědělské činnosti“. Cílem je zajistit implementaci jednoho z opatření podpory rozvoje venkova v rámci takzvaného Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP), jehož přijetí je nutnou podmínkou pro čerpání prostředků ze zdrojů Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. „Toto opatření umožňuje starším zemědělcům po dosažení věku 55 let ukončit aktivní zemědělskou činnost a poskytovanými podporami jim zabezpečuje důstojné životní podmínky. Vytváří prostor pro nástup mladých zemědělců schopných zlepšit ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků, což může přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova,“ můžeme se dočíst ve zmíněném HRDP. Evropská unie se touto cestou snaží podpořit generační obměnu farmářů. Asi nejběžnějším způsobem ukončení zemědělské činnosti bude situace, kdy otec přestane podnikat a majetek darovací smlouvou převede na syna, ovšem není to podmínkou (stejně tak jej může prodat třetí osobě). Lze spekulovat, že na farmách se nic zásadního nezmění - na polích budou pracovat dále oba společně, pouze na jméno juniora.
Příslušné vládní nařízení by mělo vejít v platnost 1. listopadu, alespoň takový je záměr ministerstva zemědělství. „Nemůžeme ovšem předjímat. kdy přijde na pořad jednání kabinetu,“ podotýká Hugo Roldán z tiskového odboru ministerstva.

Až 210 tisíc korun ročně.

Farmář, který se rozhodne programu využít a splní příslušné podmínky, může dotaci pobírat až patnáct let. Jestliže tedy požádá hned v 55 letech (žádosti bude přijímat Státní zemědělský intervenční fond), bude peníze dostávat do svých sedmdesátin. Je třeba mít na paměti, že dotace lze čerpat pouze do věku 75 let, takže stárnoucí sedláci by asi neměli otálet. Každého bude zajímat, kolik peněz budou zemědělští důchodci pobírat. Návrh vládního nařízení odeslaného do Legislativní rady vlády, jehož kopii má týdeník EURO k dispozici, hovoří o dvou složkách dotace. Základem je 75 tisíc korun na rok a k tomu 4500 korun na každý obhospodařovaný hektar zemědělské půdy. Kdo hospodaří minimálně na stanovených pěti hektarech, bude dostávat ročně bezmála 100 tisíc korun. Jelikož horní hranicí je 30 hektarů, může farmář v důchodu pobírat až 210 tisíc korun ročně (75 + 135). To dělá 17,5 tisíce korun měsíčně (dotace se ale budou poskytovat ve čtvrtletních splátkách). V případě, že se ale farmář stane poživatelem „klasického“ předčasného nebo řádného starobního důchodu, dotace se o výši tohoto důchodu sníží (ve výsledku bude dostávat pořád stejně). Po patnácti letech dotace zcela ustanou a poté už bude pobírat jen normální důchod. A kdo to všechno bude financovat? Příspěvek ze zdrojů Evropské unie činí 80 procent, národní rozpočet přispívá jen 20 procenty. Celkový objem ročních dotací na tento program by se měl do roku 2006 vyšplhat až na 3,712 milionu eur, tedy zhruba 115 milionů korun (viz tabulka). Peníze, které se nepodaří vyčerpat letos, umožňují evropská pravidla využít ještě v dalších dvou letech.

Traktoristi a dojičky ostrouhají.

Jak jde o osobní příjmy, zákonitě se mezi lidmi projevuje zášť a nevraživost. Záleží, kdo jakou skupinu reprezentuje. „Jsme v zásadě spokojení. Pokud vím, tak většina našich připomínek byla do návrhu zapracována,“ uvedl tajemník Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Zemědělský svaz ČR, zastupující převážně družstva, usiloval v rámci připomínkového řízení, aby se nárok na zařazení do programu vztahoval i na pracovníky právnických osob, kteří alespoň deset let pracují v daném podniku. Namítá, že ministerský návrh vychází ze západoevropské struktury rodinných farem a nebere v potaz výrobní strukturu v Česku. Svaz uváděl, že příslušná nařízení Rady ES poskytování výsluhových dotací i zaměstnancům umožňují, ač jsou o poznání nižší než u farmářů. Družstevníci také usilovali, aby počet hektarů nebyl jediným měřítkem přiznané výše dotace, protože je rozdíl v pracnosti, když se na jednom hektaru pěstuje obilí, či zelenina. Jak to vypadá, ve svém snažení úspěšní nebudou. „Pracovníci právnických osob podporu dostávat nebudou. Horizontální plán rozvoje venkova takovou podporu neumožňuje,“ říká mluvčí ministerstva Hugo Roldán. „Jelikož program není přístupný pro všechny aktivní zemědělce, považuji ministerský návrh za neslušný. Mně se do družstva hlásí mladí kluci na práci traktoristy a já je nemůžu vzít, protože bych musel vyhodit chlapy před důchodem, na nichž posledních patnáct let podnik stál. Proč by také oni nemohli ty dotace čerpat a jít do penze dříve? Místo toho dostanou peníze i farmáři pěstující obilí jen na pěti hektarech, což reprezentuje maximálně 50 hodin práce ročně. Za 50 hodin práce 100 tisíc korun ročně? To snad ne!“ nezastírá zlobu František Halásek, předseda Zemědělského družstva Okříšky, jinak šéf regionální organizace Zemědělského svazu na Vysočině. Zároveň klade otázku, jak k tomu přijdou ti soukromí zemědělci, kteří působí jen v živočišné výrobě a žádnou půdu neobhospodařují. Stejně tak mu vadí, že v případě, kdy je nabyvatelem farmářova majetku právnická osoba, může mít maximálně pět společníků (akcionářů, členů), což dle jeho názoru diskriminuje velké právnické osoby.
Kde udělat tlustou čáru, když už takováto politika byla přijata? Pokud by zemědělské důchody byly přiznány i řadovým zaměstnancům farem, určitě by se ozvali také pracovníci dalších sektorů. Kdo by přece nechtěl jít do penze v 55 letech a mít nadstandardní příjem?

Jak jít v 55 letech do důchodu

• Žadatel musí být zemědělským podnikatelem.

• Minimálně deset let provozovat zemědělskou výrobu, z toho alespoň tři roky vlastním jménem a na vlastní odpovědnost v převáděném zemědělském podniku.

• Příjmy ze zemědělské výroby musí činit nejméně 50 procent z jeho podnikatelských příjmů.

• Musí hospodařit alespoň na pěti hektarech zemědělské půdy.

• Musí se rozhodnout definitivně ukončit veškerou komerční zemědělskou činnost.

• Zemědělský majetek převede (daruje, prodá) na fyzickou osobu mladší 40 let splňující podmínky odborné způsobilosti.

• Pokud je nabyvatelem právnická osoba, tak pouze taková, která má maximálně pět společníků (akcionářů, členů), přičemž jde o fyzické osoby mladší 40 let, má členy statutárního orgánu mladší 40 let a alespoň jeden člen statutárního orgánu splňuje podmínku odborné způsobilosti.

• Jak žadatel (postupitel majetku), tak nabyvatel budou muset státním úředníkům prezentovat ekonomické ukazatele, které prokážou „životaschopnost“ podniku.

• Nabyvatel se musí zavázat, že na půdě bude alespoň pět let hospodařit.