Menu Zavřít

Farmet vyváží do Běloruska lisovny za 75 milionů korun

6. 12. 2010
Autor: profit

Kontrakt na dodávku speciálních lisoven olejnatých semen uzavřela letos v Bělorusku akciová společnost Farmet z České Skalice na Náchodsku. Zakázka v celkové hodnotě 75 milionů korun zahrnuje výrobu a montáž šesti technologických celků na zpracování řepky olejné.

Foto: Farmet

Dodávky zařízení s roční kapacitou dvacet tisíc a třicet tisíc tun řepky by měl podnik dokončit ještě v letošním roce. „Naší nespornou konkurenční výhodou při posuzování nabídek bylo, že v Bělorusku už řadu let spolehlivě pracují desítky našich lisoven,“ říká obchodní ředitelka Miluše Pfaffová. Kromě Farmetu, který je ve střední Evropě jediným výrobcem velkokapacitních lisoven olejnatých semen, se tendru účastnilo přes dvacet dalších dodavatelů z celého světa.

Podle ní Miluše Pfaffové byl významnou podmínkou pro získání zakázky byl také návrh na její exportní financování. V Bělorusku i na jiných vybraných trzích Farmet svým klientům tuto možnost běžně nabízí. Spolupracuje přitom s partnerskou ČSOB, s EGAP, ČEB a s dalšími českými bankami.

V technologických dodávkách lisoven zaznamenává Farmet v současnosti největší zájem na východ od naší republiky. Kromě Běloruska, kde poptávku zákazníků po těchto zařízeních zvyšuje vládní podpora pěstování a zpracování řepky, k dalším perspektivním trhům patří Ukrajina, Polsko a Rumunsko, výhledově také třeba Kazachstán nebo Rusko. „Je to dáno rozvojem tohoto oboru v těchto zemích, jejich možnostmi v pěstování olejnin a zvýšenou spotřebou rostlinných olejů nahrazujících živočišné tuky ve výživě obyvatelstva. Dalším důvodem je růst poptávky po ekologických palivech - metylesteru či oleje jako paliva,“ vysvětluje obchodní ředitelka českoskalického podniku Miluše Pfaffová. Dodává, že souhrn kapacit všech lisoven, které doposud u nás i ve světě Farmet zrealizoval, činí dva miliony tun zpracované suroviny. Toto množství představuje dvojnásobek roční produkce řepky olejné v celé České republice.

Farmet Česká Skalice, kde aktuálně pracuje 200 lidí, vznikl v roce 1992 a loni v listopadu byl vyhlášen Firmou roku 2009 v České republice. Vedle technologických dodávek lisoven olejnin a extrudérů se zabývá také vývojem a výrobou zemědělských strojů pro zpracování půdy a setí. V této své dlouhodobě hlavní oblasti činnosti je největším producentem v Česku a nabízeným sortimentem pokrývá požadavky drobných farmářů i největších zemědělských podniků pro práce od jara do podzimu. „Diverzifikace činností je naší velikou konkurenční výhodou,“ zdůrazňuje předseda představenstva a generální ředitel společnosti Farmet Karel Žďárský. Vzájemné propojení obou výrobních směrů, které se na výkonech firmy podílejí zhruba stejnou měrou, tlumí totiž nepříznivé dopady současné krize a zajišťuje ekonomickou stabilitu podniku.

Navzdory globální recesi, která se nevyhnula ani zemědělství, si Farmet z České Skalice udržuje ekonomickou stabilitu a výraznou prosperitu. V roce 2009 dosáhl obratu 267 milionů korun a po loňském poklesu letos zaznamenává růst počtu zakázek. Zásluhu na tom má hlavně export, který se na celkových tržbách podniku podílí dvěma třetinami. Zemědělskou techniku Farmet vyváží do Francie, Německa, Polska a do desítek dalších zemí hlavně střední a východní Evropy.

bitcoin_skoleni

Na zmírňování nepříznivých dopadů krize do hospodaření českoskalické firmy mají kromě jiného zásadní vliv dlouhodobé investice. V uplynulých pěti letech do vývoje produktů, modernizace výroby, nových technologií nebo do vzdělávání zaměstnanců Farmet vložil téměř 130 milionů korun. „Na vývojové, inovační a další investiční aktivity vynakládáme naprostou většinu vytvořených zdrojů. U řady projektů se nám navíc daří dosáhnout na finanční prostředky z dotačních programů Evropské unie,“ dodal Žďárský. Podle rozvojové strategie Farmet v letech 2010 až 2014 plánuje další investice v celkové výši 255 milionů korun.

V březnu tohoto roku zahájili v České Skalici výstavbu unikátního centra s výzkumnou a testovací laboratoří pro vývoj velkokapacitních lisů olejnatých semen a výstavbu výrobní haly včetně technologií pro výrobu šnekových lisů velikých kapacit. Celkové náklady přesahují 125 milionů korun. Po spuštění plného provozu v lednu 2011 tam najde zázemí téměř 20 výzkumných a vývojových pracovníků. „Výrazně to zvýší naše exportní možnosti v oblasti technologických dodávek lisoven. Permanentním posilováním výzkumu a vývoje jsme pak obecně schopni udržet se i do budoucna mezi největšími evropskými výrobci zemědělské techniky,“ uzavřel Karel Žďárský.

  • Našli jste v článku chybu?