Menu Zavřít

Favorit většinou neprohrává

31. 10. 2008
Autor: Euro.cz

Vítězství demokratického kandidáta Baracka Obamy...

Celý podtitul:
Vítězství demokratického kandidáta Baracka Obamy očekává i polovina republikánských voličů

Kdyby výsledky voleb přesně kopírovaly průzkumy veřejného mínění, pak o vítězi amerického prezidentského klání není pochyb. Do Oválné pracovny Bílého domu by jednoznačně v lednu příštího roku usedl Barack Obama jako první černošský prezident Spojených států amerických v dějinách. Ve volebních preferencích senátor za stát Illinois přesvědčivě vedl i několik dní před dnem „D“ 4. listopadu: dle různých agentur činil jeho náskok tři až třináct procent. Pro jeho republikánského oponenta Johna McCaina je to prekérní situace, přestože lidé samozřejmě ještě mohou své deklarované rozhodnutí změnit a mnoho jich těsně před volbami váhá, komu dá hlas. Ale od anket těsně před volbami se už skutečné výsledky zpravidla neliší. Jak tvrdí respektovaný Gallupův ústav, za posledních čtrnáct prezidentských voleb, tedy za uplynulých 56 let, nezískal favorizovaný kandidát většinu hlasů voličů pouze dvakrát. V roce 1980 jím byl tehdejší prezident Jimmy Carter. A o dvacet let později George Bush mladší, který se však přesto stal prezidentem.
Příklad současného prezidenta a jeho vítězství nad Alem Gorem v roce 2000 skýtá jistou naději i McCainovi. Celostátní součet totiž nemusí být rozhodující. V amerických prezidentských volbách vítězí ten, kdo získá nejvíc hlasů takzvaných volitelů. Dle tamějšího volebního systému má každý americký stát určen počet volitelů na základě hlasování obyvatel. Vítěz hlasování voličů získává hlasy všech volitelů daného státu (s výjimkou států Maine a Nebrasky). Klíčové jsou pak výsledky v takzvaných nerozhodnutých (a lidnatých) státech, v nichž není dopředu jasné, jestli v nich zvítězí demokraté, nebo republikáni. Arizonský senátor však například i v Ohiu nebo na Floridě, kde preference voličů trvale nenahrávají žádnému z obou hlavních táborů, na Obamu výrazně ztrácí.

PENÍZE NAZNAČUJÍ VÍTĚZSTVÍ

John McCain je válečný veterán a zkušený politik – na rozdíl od Obamy – což neváhá zdůraznit při každé vhodné příležitosti. Celou dvouměsíční kampaň se mu však nepodařilo vymanit z defenzivy. Nečekaná sázka na Sarah Palinovou nevyšla, jeho finanční možnosti na tolik potřebnou televizní reklamu zdaleka nedosahovaly Obamových zdrojů. Navíc demokratický kandidát se v době finanční krize jeví Američanům věrohodnější. A co je vůbec nejhorší, ve vítězství svého „koně“, byť bojovného, nevěří téměř polovina republikánských voličů.
Naopak Obamovi hraje všechno do karet. Po nelehkém vítězství v primárkách nad Hillary Clintonovou míří sebevědomě a bez výrazných chyb do Bílého domu. Jeho šance dokumentuje i finanční převaha nad republikánským sokem. Zatímco McCain dostal na podzimní vrchol kampaně 84 milionů dolarů z veřejných prostředků, Obama si mohl dovolit luxus takové financování odmítnout a spolehnout se na příspěvky od soukromých sponzorů. Ty mu jen v září vynesly 150 milionů dolarů a volné ruce k nečekaným tahům. „Nebudu perfektním prezidentem. Ale slibuji vám: Vždy vám řeknu, co si myslím a jaké názory zastávám,“ sdělil Obama občanům v opulentní půlhodinové reklamě, která ho dle expertů přišla zhruba na pět milionů dolarů. V hlavním vysílacím čase 29. října ji vysílaly mimo jiné televize NBC, CBS, Fox a MSNBC. Oslovení široké veřejnosti – i když neřekl nic nového – prostřednictvím takové masivní reklamy by dle analytiků mohlo přispět k upevnění Obamova vedoucího postavení ve volebním souboji.
O výsledku se nakonec rozhodne 4. listopadu. Očekává se však, že již předtím by mohlo svůj hlas korespondenčně odevzdat až rekordních 40 milionů osob, což je asi třetina všech registrovaných voličů v zemi.

OBAMA PREZIDENTEM

„Spojené státy americké jsou po osmileté vládě (republikánského) prezidenta George Bushe vysílené a vykolejené,“ napsal list The New York Times 24. října v úvodníku s titulkem Barack Obama prezidentem. Co lze tedy od potenciálního muže číslo jedna Spojených států amerických očekávat? Předně se bude muset nějak vypořádat s finanční krizí – danajským darem předchozí vlády. A určitě posune USA v oblasti domácí politiky směrem doleva. Dle expertů však bude na své volební sliby těžko hledat prostředky.
Díky tomu, že demokraté zřejmě ve volbách (konají se ve stejný den jako prezidentské) do Kongresu výrazně navýší počet mandátů, však existuje slušná šance, že by návrhy budoucí Obamovy administrativy mohly být uzákoněny a snad i uskutečněny. Směrem do zahraničí se v případě vítězství demokratického kandidáta čeká výrazné vylepšení názoru „zbytku světa“ na USA.
Svět si v Bílém domě Obamu skutečně přeje. Co na to Američané?

FIN25

BOX
Kandidát Demokratické strany Barack Hussein Obama (47) Jeho otec byl ekonomem z Keni, matka pocházela z Kansasu. Studoval politické vědy na Kolumbijské univerzitě a práva na Harvardu. Poté působil jako právník v Chicagu a na právnické fakultě Chicagské univerzity přednášel ústavní právo (1993 až 2004). V období 1996 až 2004 byl s dvouletou přestávkou (v roce 2000 neuspěl ve volbách do Sněmovny reprezentantů) senátorem za stát Illinois. V roce 2004 byl zvolen senátorem za Illinois do Kongresu. Obama je považován za výborného řečníka se značným charizmatem a svým voláním po „opravdové změně“ odkazuje na Johna F. Kennedyho. Ženatý je od roku 1992, s manželkou Michelle má dvě dcery. Relativní politickou nezkušenost vydává za svou největší přednost.

BOX
Kandidát Republikánské strany John Sidney McCain (72) Absolvoval námořní akademii v Annapolisu (1958). Stíhací pilot McCain byl v roce 1967 sestřelen ve Vietnamu a přežil pětiletý pobyt ve vietnamském zajetí, z něhož má trvalé zdravotní následky. Od námořnictva odešel v roce 1981. Do Sněmovny reprezentantů byl zvolen následující rok, senátorem za Arizonu je od roku 1986. Jeho senátorskou kariéru poznamenala aféra se získáváním finančních příspěvků spojených s takzvaným skandálem Keating Five. McCain vyvázl jen s pokáráním etické komise Senátu. V roce 2000 prohrál v republikánských primárkách po trpkém souboji se současným prezidentem Georgem Bushem.

  • Našli jste v článku chybu?