Kancelář prezidenta republiky Václava Havla denně posílá do redakce týdeníku EURO faxy o tom, koho Václav Havel jmenoval, přijal, vyznamenal, komu poslal soustrastný telegram, kudy a s kým jezdí po světě a podobné důležité informace. Ale fax, na který týdeník EURO již delší dobu čeká, asi nikdy z Hradu nepřijde.
Redakce si dovolila zeptat se na to, se kterými odborníky konzultoval prezident předtím, než jmenoval guvernéra ČNB v roce 1998 a 1999, a se kterými bude konzultovat nyní, než bude jmenovat nástupce Tošovského.
Kancelář prezidenta nejdříve redakci sdělila, že nám bez souhlasu odborníků nemůže požadované informace zaslat. Dostali jsme jen seznam 23 firem a institucí, v nichž jsou či byli zaměstnáni zmínění odborníci. To redakci bylo k ničemu. Proto jsme poslali na Hrad další fax, v němž jsme požádali o jména konkrétních lidí. Odpověď zněla, že to nejde, a to s odvoláním na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Týdeník EURO opět poslal fax, v němž jsme vysvětlovali, že příslušný zákon upravuje ochranu osobních údajů v souvislosti s jejich dalším zpracováním. Znamená to, že jména expertů, o která žádáme, nebudou předmětem dalšího zpracování. Navíc nešlo o žádná tajná jednání, jak nám potvrdil mluvčí Martin Krafl. Odpověď zatím nepřišla.
Proč Kancelář prezidenta republiky nepřizná, že Václav Havel si nepřeje, aby se veřejnost dozvěděla jakékoliv podrobnosti kolem jmenování guvernérů ČNB v uplynulých letech? V této souvislosti nesedí nic z toho, co Václav Havel neustále prohlašuje. Volá po debatách o veřejných tématech a sám zadržuje neutajené informace, které novináři od něj k debatě nutně potřebují. Tento problém není srovnatelný s tím, kdo mu radil při koupi domu v Portugalsku.
Václav Havel nerozumí měnové politice, a když se ho zeptáte, s kým ji konzultoval, tak to nechce říct. Prezident je posledním v této zemi, kdo by měl dávat důvod ke spekulacím, že při jmenování guvernéra došlo k netransparentním politickým praktikám. Bude–li jeho kancelář nadále tajit jména, bude pokračovat v netransparentní politice, kterou prezident ve svých projevech zatracuje. Takto chápe demokratické principy?
Nebyl to snad Václav Havel, který slíbil, že více otevře Hrad? Tak ať odpoví na otázky a dá podklady pro veřejnou debatu.
Občanská společnost se Václavu Havlovi hodí jen v některých případech. Když se ho ptáme na jeho obchody s Chemapolem a Václavem Junkem, mlčí. Když se ho ptáme na podrobnosti kolem sestavení vlády v roce 1998, mlčí. Když se ho ptáme na jména osob, s nimiž konzultoval před jmenováním guvernéra ČNB, mlčí.
Chápeme, ale týdeník EURO použije veškeré zákonné prostředky k tomu, aby jména, která před podzámčím Hrad tají, mohl otisknout ještě dříve, než Václav Havel jmenuje nového guvernéra ČNB.
