V loňském roce se začal letecký průmysl odrážet ode dna. Tržby odvětví se po několika letech propadu začaly opět zvyšovat. Vznikají nové dynamické firmy, které uspěly v boji o zakázky nadnárodních korporací. Evropská unie přisuzuje tomuto prestižnímu odvětví mimořádnou váhu a uvolňuje na jeho rozvoj štědré prostředky.
Letecký průmysl V loňském roce se začal letecký průmysl odrážet ode dna. Tržby odvětví se po několika letech propadu začaly opět zvyšovat. Vznikají nové dynamické firmy, které uspěly v boji o zakázky nadnárodních korporací. Evropská unie přisuzuje tomuto prestižnímu odvětví mimořádnou váhu a uvolňuje na jeho rozvoj štědré prostředky.
4eský letecký průmysl stále podstupuje rozsáhlou léčebnou kúru po socialistické éře a vynucené orientaci na východní trhy. Pacient však vykazuje první známky lepšícího se stavu. „Nastává obrat jak v oblasti zvyšování produkce, tak v počtu pracovníků. Vznikají nové projekty a v oblasti malých sportovních letounů se stáváme druhým největším evropským výrobcem se zhruba 600 letouny ročně. Z toho jde více než 90 procent na vývoz,“ říká prezident Asociace leteckých výrobců ČR Milan Holl.
Rychlý odraz ode dna
Členské podniky Asociace, která sdružuje více než 40 nejvýznamnějších subjektů oboru, zvýšily v loňském roce obrat na zhruba 8,7 miliardy korun. Oproti roku 2005 si polepšily bezmála o čtvrtinu. „Vznikla řada menších firem, které se prosazují na náročném trhu letecké techniky a mnohým podnikům se podařilo získat kontrakty na subdodávky pro velké evropské a americké výrobce,“ uvádí Holl.
Počet zaměstnanců se zvýšil o několik stovek na téměř 7900 osob. Výdaje na výzkum a vývoj přesáhly 1,3 miliardy korun a na celkovém obratu se podílely už 15 procenty. „Vstupem do Evropské unie se pro podniky českého leteckého průmyslu otevřela řada nových příležitostí a možností využití jejich potenciálu, lidských zdrojů a dlouholeté tradice a zkušeností ve vývoji a výrobě letadel pro další rozvoj tohoto významného oboru,“ tvrdí. Unie zařadila leteckou dopravu mezi oblasti, ve kterých bude podporován výzkum a vývoj z evropských zdrojů. Nyní zpracovává dlouhodobou strategii letecké dopravy v Evropě.
Letectví táhne export
Letecké zakázky táhnou export řady firem, které si tak za hranicemi udělají jméno i pro další obchody. Například výrobce hydraulické techniky a komponentů pro letectví Jihostroj očekává letos růst vývozu o 12 procent, a to právě díky novým projektům pro evropské a americké výrobce letecké techniky. Tržby se mají zvýšit o osm procent a přiblížit se hranici 700 milionů korun. Prodej divize letecké výroby se zvýšil již loni o desetinu a vytvářel pětinu celkových tržeb.
Velešínský podnik téměř polovinu produkce vyváží, zejména do zemí Unie a USA. „Export posílil o 15 procent a dosáhl úrovně 300 milionů korun,“ říká ředitel Jihostroje Jiří Gerle. Zisky podniku umožňují investovat desítky milionů korun do nových strojů, zařízení a modernizace areálů.
Výrobce sportovních letadel Evektor vyváží téměř veškerou produkci. Letos by měla výroba stoupnout až na 200 dvoumístných strojů v porovnání se 150 kusy v loňském roce. Letadla EuroStar a SportStar o výkonech 100 koní končí především ve Spojených státech. Kunovická společnost nyní shání strategického partnera pro spuštění sériové výroby čtyřmístného letadla VUT 100 Cobra. Podle šéfa firmy Jaroslava Růžičky je na takovou investici třeba téměř půl miliardy korun, což si společnost sama nemůže dovolit.
Firmy spojily síly na vývoj
Vedle Cobry pracují v Evektoru i na dvoumotorovém letounu EV55 Outback, do něhož se má vejít až 14 cestujících nebo 1800 kilogramů nákladu. Hlavní předností prý budou nízké provozní náklady a cena. Stroj by měl absolvovat první let již v příštím roce. Na vývoji víceúčelového turbovrtulového stroje se podílí společnost Aero Vodochody a celý projekt podporuje i ministerstvo průmyslu a obchodu.
Vodochodský podnik bude do roku 2010 spolupracovat při tvorbě modelů, konstrukce, zkouškách a měření. Do prací se zapojila i dceřiná firma Aera, Technometra Radotín, která se zabývá vývojem a výrobou podvozků. „Dlouhodobé partnerství společností Evektor a Aero Vodochody je přirozeným důsledkem snahy českého leteckého průmyslu spojit své síly a nadále pokračovat ve vývoji letounů vlastního designu, projektech s významnou přidanou hodnotou,“ říká Růžička.
Celkový objem spolupráce dosahuje desítek milionů korun. „Projekt nám umožní prohloubit naše zkušenosti spojené s vývojem malých civilních dopravních letadel a využít potenciál, který naše vývojová pracoviště mají. Věříme, že na tuto spolupráci navážeme i v dalších projektech,“ doufá ředitel pro vývoj Aera Jiří Fiala.
Z větších strojů byl v Česku certifikován v posledních letech ještě desetimístný Ae 270 Ibis, který spolu s tchajwanskou společností AIDC vyvíjelo Aero Vodochody. V současnosti se však jedná o budoucnosti programu, neboť Aero zatím provozuje pouze dva vyrobené sériové letouny pro vlastní potřebu.
Jistotou pro Aero jsou dodávky dílů pro dopravní proudové letouny Embraer. Počátkem letošního října vodochodská firma podepsala miliardový kontrakt s francouzskou společností Latécoere Toulouse, pro kterou bude po dobu následujících pěti let vyrábět závěsy a vnitřní konstrukce dveří. Produkce by měla být zahájena v příštím roce. „Tento nový výrobní program vytvoří přibližně 150 pracovních míst v Aeru a naší dceřiné společnosti Technometra Radotín, která bude pro Embraery zajišťovat výrobu dílů,“ tvrdí prezident Aera Peter Ondro.
Zakázka má podniku s přibližně 1300 zaměstnanci umožnit modernizovat strojové vybavení za dalších více než 100 milionů korun a posunout se tak o stupínek výše v možnostech produkce letecké techniky s vysokou přidanou hodnotou. „Celkové investice společnosti do obnovy a nákupu nových technologií, včetně vybudování vlastní kompozitové výroby, přesáhnou v roce 2007 a 2008 půl miliardy korun,“ dodává Ondro.
Letouny Embraer patří mezi nejprodávanější regionální dopravní letadla, jejichž výroba byla zahájena před šesti lety. Klíčovými subdodavateli tohoto projektu jsou japonská Kawasaki Heavy Industries, belgická Sonaca a zmíněný Latécoére, který loni docílil tržeb přes 400 milionů eur a dává práci více než 3600 lidem.
Pod křídla zahraničního kapitálu
Některé firmy nalezly záchranu v náručí západních koncernů. Pražskou společnost Walter Engines, která vstoupila do leteckého průmyslu v roce 1923, koupil nedávno General Electric (GE). „Přístup k finančním a technologickým zdrojům společnosti GE bude přínosem pro naše stávající i budoucí zákazníky,“ tvrdí předseda představenstva Walter Engines Michal Černý. Transakce, jejíž podmínky nebyly zveřejněny, bude dokončena až po schválení antimonopolním úřadem.
Akvizice Walter Engines umožní společnosti GE rozšířit své aktivity v segmentu malých turbovrtulových motorů. „Walter Engines má dlouhodobou tradici ve výrobě leteckých motorů, které dodává zákazníkům na celém světě,“ prohlásil prezident GE Aviation Scott Donnelly. Walter ve své více než 80leté historii vyrobil přes 37 tisíc leteckých motorů a v současné době jich stále létá více než 1500.
V zahraničních rukou rovněž skončil producent vrtulí Avia, jejíž vznik se datuje do roku 1919. Firma s 50 zaměstnanci patří německé vrtulářské společnosti Mt-Propeller. Výrobky vyváží do 50 zemí v Evropě, Americe, Asii či Austrálii. Francouzský kapitál pomohl postavit se na nohy společnosti Letov letecká výroba, jež vyrábí díly a podsestavy pro letouny Airbus. V roce 2000 se firma stala součástí Groupe Latécoere. „Investice firmy Latécoere činila přes miliardu korun do strojů, budov a pozemků pro nárůst kapacit a zajištění technologických a kvalitativních požadavků,“ tvrdí ředitel Letova Ivan Dubský.
V Letňanech vyrostly tři nové montážní haly, nové linky povrchových ochran a nakoupily se moderní obráběcí stroje. Výroba se od vstupu Francouzů do Letova zvedla více než čtyřnásobně a počet zaměstnanců se v uvedeném období rozrostl z 200 na více než 500. Společnost dokonce získala podíl při výrobě dvoupatrového obřího dopravního letounu A 380.
„Spolupracujeme na výrobě dílů a montáži nákladních a pasažérských dveří a skříní palubní elektronické instalace,“ přibližuje Dubský. Letov však chystá i další významné projekty. „V současnosti to je rozběh programu Boeing 787 a výroby dílů z kompozitů,“ prozrazuje.
Státní pomoc nelze očekávat
V tuzemsku však tradiční výroba letadel zdaleka nemá vyhráno. „Perspektivu domácího leteckého průmyslu kvůli globalizaci můžeme odhadnout jen těžko. Z poslední doby lze ale vypozorovat zájem hlavně o ultralehká letadla, rostoucí poptávka bude jistě také po menších sportovních a cvičných letadlech,“ říká Matyáš Vitík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.
Jako v mnoha jiných odvětvích dochází i v leteckém průmyslu ke spolupráci se zahraničními firmami, které od tuzemských výrobců odebírají subdodávky pro svoji finální výrobu. „Pravděpodobně si už nikdo nedovede představit, že by se celé letadlo od motoru po poslední nýt konstruovalo z výrobků jedné firmy z jednoho státu. Pokud je globalizace někde vidět, tak určitě tady,“ tvrdí.
Stát však sektoru nemůže podle pravidel volné soutěže nijak speciálně pomoci. „Stát nemůže selektivně podporovat určité obory, tedy ani letectví. Státní podpora musí být průhledná, například prostřednictvím veřejných soutěží,“ vysvětluje Vitík. Jako příklad lze uvést veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, podporu exportu prostřednictvím exportní pojišťovny EGAP a České exportní banky nebo prostředky ze strukturálních fondů. Samotný podnik si musí zajistit prodejní síť, náhradní díly, opravy a údržbu či dokumentaci. Exportní podpora ze strany státu se může hodit. „Kritickou oblastí je zajištění financování, a to nejenom na výše uvedené činnosti, ale v některých případech i pomoc zákazníkovi při pořízení letounu, například leasing,“ doplňuje prezident asociace Holl.
Rozpad RVHP způsobil kolaps
Uměle vyvolaný růst českého leteckého průmyslu nastal v období studené války, kdy mělo toto strategické odvětví v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a Varšavské smlouvy velmi významné místo. „Výrazně narostly kapacity celého komplexu leteckého a obranného průmyslu. Vznikly zcela nové závody jako Aero Vodochody a Let Kunovice, které plnily významné úkoly v oblasti výcviku vojenských pilotů a regionální dopravy,“ připomíná Holl. Počet pracovníků v leteckém průmyslu se tehdy pohyboval okolo 30 tisíc a prodeje letounů do států Varšavské smlouvy a třetího světa tvořily okolo 80 procent zahraničního obchodu letecké výroby.
Po rozpadu Sovětského svazu, Varšavské smlouvy a RVHP se po roce 1989 zcela rozpadl trh v oblasti vojenských cvičných letadel i malé regionální dopravy. „Velké projekty jako L39MS a L610 byly zastaveny, Sovětský svaz zrušil veškeré objednávky včetně dodávek náhradních dílů na letouny v provozu,“ podotýká. Podniky se dostaly do nové situace, kdy byly nuceny hledat nové trhy a v souvislosti s novými zákazníky řešit problém technických změn.
zachránil je zahraniční investor
Walter Engines – Jinonického výrobce leteckých motorů po dřívějších námluvách s Rolls-Royce nakonec v letošním roce koupila společnost General Electric. Walter tak má získat peníze a technologie této americké společnosti.
Aircraft Industries (Let Kunovice) – Producent malých dopravních letadel Let Kunovice skončil v konkurzu. Další život společnosti, nyní pod názvem Aircraft Industries, vdechlo začlenění do české společnosti Pamco International.
Letov – Z divize letecké výroby byla vytvořena dceřiná společnost Letov letecká výroba. Firmu pozvedla miliardová investice francouzské Groupe Latécoere a nyní se podílí i na výrobě pro obří dopravní letoun Airbus A380.
