Přesto náklady na energie domácnostem o něco stoupnou. Dopadne totiž na ně rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o zvýšení regulovaných cen distribuce energií. Typická domácnost proto zaplatí v příštím roce o 370 korun za elektřinu více, a pokud má vytápění na plyn, tak ještě 290 korun k tomu. V situaci, kdy rostou průměrné mzdy o sedm procent, by to však nikoho nemělo příliš zatížit.
Více si připlatí lidé, kteří v minulých letech a měsících přešli k menším a levnějším dodavatelům. Mnozí z nich již dále nedokázali odolat vzestupu cen na velkoobchodním trhu a přepsali své ceníky v neprospěch odběratelů.
Levné nabídky mizejí
Kdo konkrétně zdražuje? Samotné společnosti se tímto faktem příliš nechlubí, týdeník Euro však pomocí kalkulátoru na webu TZB-info takové firmy vyhledal. Pokud výběr zúžíme na dodavatele s aspoň pěti tisíci odběrnými místy, tak cenu elektřiny nejvíce navyšují Armex Energy, Fonergy a Fosfa. Tito dříve levní dodavatelé se tím nákladově přibližují velkým hráčům na trhu.
Další společnosti sice nemění základní ceníky, ale seškrtaly výhody u speciálních nabídek pro aktivní zákazníky. Tímto způsobem postupovala firma EP Energy Trading ze skupiny EPH a v případě zemního plynu též Lama energy.
Největší dodavatelé - ČEZ, innogy, Pražská energetika a Pražská plynárenská - ponechávají základní ceníky na loňské úrovni. „Ceny pro naše zákazníky od Nového roku neměníme. Silovou elektřinu nakupujeme v průběhu roku, a tak jsme pořídili výhodněji, než je současná cena na burze. Proto můžeme ceny silovky zatím držet na úrovni letošního roku“ říká mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. Další oslovení reagovali podobně.
Výjimku představuje společnost E. ON Energie, která jde s cenou elektřiny nahoru zhruba o 70 korun za každou megawatthodinu. Pokud srovnáme základní ceníky pro domácnosti, propadne se E. ON tímto krokem na místo nejdražšího dodavatele.
Složitější je situace v případě zemního plynu, kde někteří dodavatelé naopak zlevňují. Jmenovitě ČEZ a Bohemia Energy přicházejí s akčními nabídkami, které jsou v meziročním srovnání až o deset procent výhodnější. ČEZ a MND navíc snižují cifry v základním ceníku. Pokud jejich zákazník bydlí v rodinném domku s plynovým vytápěním, může v příštím roce ušetřit jednu bankovku s Františkem Palackým.
Příliš drahý plyn
Vývoj na komoditním trhu není z pohledu odběratelů energií příznivý. Jen během druhého pololetí roku 2017 zdražila elektřina v základním celoročním pásmu z 31 na 39 eur za megawatthodinu. Růst táhne zvyšující se cena černého uhlí a emisních povolenek, ale také rostoucí spotřeba elektřiny doprovázející ekonomický boom.
Názorným příkladem, jak nízko lze s cenou jít, jsou soutěže pořádané veřejnými zadavateli, mezi něž patří ministerstva, města či nemocnice. Například v posledních aukcích pořádaných komoditní burzou v Kladně vycházela cena elektřiny na zhruba 1080 korun za megawatthodinu.
Na obsluhu náročnější zákazníci z řad domácností platí u základního tarifu D02 částky okolo 1200 korun, tudíž lze hovořit o férovém postupu dodavatelů.
Naprosto rozdílná je situace v případě zemního plynu, který je i se „zimní přirážkou“ obchodován na burzách po 18 eurech (460 korunách) za megawatthodinu. Prosincové soutěže na komoditní burze v Kladně v průměru vycházely na 510 korun. Zato domácnosti s vyšší spotřebou plynu, které nepřistoupily na zvýhodněné nabídky, budou v příštím roce svým dodavatelům platit většinou od 800 do 885 korun za megawatthodinu - bez DPH a plateb za distribuci. Ti, kdo mají plyn zavedený pouze do sporáku, platí za jednotku spotřeby ještě více.
Většina dodavatelů tak dále ignoruje cenové doporučení vydané Energetickým regulačním úřadem. Regulátor za férové považuje ceny do 704 korun za megawatthodinu v případě domácností s plynovým vytápěním a do 754 korun v případě zákazníků s ohřevem vody na zemní plyn.
Tržní příležitost zkoušejí využít někteří malí dodavatelé, jmenovitě třeba Halimedes, Czech Energy či Blue-Gas. Díky nim může domácnost v domku s plynovým vytápěním ušetřit oproti základním ceníkům největších dodavatelů až dvanáct tisíc korun ročně.
Bez reklamy to jde ztuha
Čeští zákazníci sice přecházejí k jinému dodavateli poměrně často, jak dosvědčují aktuální data správce energetického trhu OTE, ale většinou se jedná o oboustranný přeliv mezi zavedenými společnostmi.
Velká energetická revoluce. Odvětví se mění před očima
Významnější přírůstek portfolia zákazníků zaznamenávají zpravidla jen ty podniky, které investují do reklamy a marketingu.
To je případ společnosti MND z firemního impéria Karla Komárka, která během loňského roku navýšila počet odběratelů plynu z 22 tisíc na 38 tisíc a svižně roste i na trhu s elektřinou. Co se týká elektrické energie, výraznější nárůsty hlásí také innogy (plus 33 tisíc odběrných míst) a Bohemia Energy spolu s dceřinou Comfort Energy (kladné saldo 28 tisíc).
Za prvních jedenáct měsíců roku 2017 zákazníci převedli podle údajů OTE k jinému dodavateli 336 tisíc odběrných míst na elektrickou energii a 208 tisíc v případě zemního plynu. Zhruba tři čtvrtiny těchto převodů spadají do kategorie domácností.
Dále čtěte:
Elektřina do plynu, na ztráty nehledě. Energetické firmy začínají experimentovat
Nový rekord. Objem obchodů na energetické burze PXE loni vzrostl o více než polovinu
Úložiště energie přinesou revoluci. Zažehnout ji může Česko
"Dobijeme svět." Firma HE3DA chce být českou Teslou
