Politici podnikatelům nepomáhají, ale spíše házejí klacky pod nohy Soutěž Podnikatel roku pořádaná auditorskou společností EY je přinejmenším ve svém českém provedení takovým festivalem optimismu. Podnikatelské příběhy s dobrým koncem zlepšovaly atmosféru i v době, kdy ve společnosti vládla blbá nálada, a vzbuzují naděje i dnes, kdy ekonomika svižně roste.
Týdeník Euro, který v tomto vydání přináší rozhovor s vítězem Zdeňkem Pelcem, majitelem společnosti GZ Media, největšího světového výrobce vinylových desek, a dalšími čtyřmi finalisty, je řadu let partnerem této soutěže. Mezi oceněnými se střídají lidé, kteří vypiplali ? rmu z garáže až k miliardovým obratům, stejně jako vítězové privatizace v devadesátých letech, kteří ze socialistických, zcela nekonkurenceschopných molochů vybudovali společnosti obchodující po celém světě.
SÍLA TRHU
Fascinující také je, že se v soutěži objevují mladí lidé s opravdu drobnými firmičkami, kteří s neuvěřitelnou energií hledají a nacházejí úplně nové tržní niky a příležitosti pro byznys. Všechny tyto příběhy jsou důkazem síly, jakou má trh a lidská svoboda. Nakonec sektor malých a středních podniků, který tito lidé reprezentují, dává u nás živobytí více než šedesáti procentům zaměstnanců a v zahraničí to nebývá moc odlišné.
Od státu přitom, jak většinou sami říkají, nechtějí nic jiného, než aby jim nepřekážel, a pomocnou ruku, když ji potřebují, hledají především na konci své paže. Nedožadují se dotací a daňových prázdnin, na pomoc ambasád při pronikání na zahraniční trhy nespoléhají. Dokážou se vyrovnat i s byrokratickými ústrky, kterých v čase spíše přibývá, než ubývá.
I když podmínky pro podnikání nejsou v Česku nejhorší na světě, je nepochybně hodně co zlepšovat. Jsou však fatální záležitosti, kdy podnikatelům, ale nejen jim, má stát poskytnout přece jen nějaký servis. A to urgentně. S čím si sami podnikatelé poradit nedokážou, tím je dostatek a kvalita pracovní síly. Je skutečně tristní, když současná ministryně školství Valachová evidentně považuje za největší problém svého resortu existenci zvláštních škol a veškerou energii věnuje jakési inkluzi, tedy začlenění mentálně postižených dětí mezi běžné zdravé děti. Nevadí jí zřejmě kvalita základního vzdělání, zejména v přírodních oborech, fakticky rozpad učňovského školství a jeho katastrofální úroveň, naprosto nevyhovující struktura školství středního a vysokého a tak dále. Místo kvalifikovaných techniků a inženýrů produkuje české školství taxikáře s vysokoškolským diplomem.
NESMYSLNÁ PODPORA
A rozhodně podnikatelům ani nepomáhá znovu probuzená podpora zahraničních investic, kdy velké nadnárodní koncerny získávají daňové úlevy a velkorysou pomoc na vytváření nových pracovních míst, kterých je ve skutečnosti více než dost. Podpora tak jen zvyšuje cenu pracovní síly.
O autorovi| PAVEL PÁRAL, paralp@mf.cz
