Menu Zavřít

Festival průměru za ceny přepychu

2. 1. 2013
Autor: Euro.cz

Když se ocitnete v unikátním prostředí, kuchaři leccos odpustíte. V podniku pod Staroměstským náměstím vás to ale ani nenapadne

Sestoupíte-li do sklepního sálu v podzemí hluboko pod Staroměstským náměstím, jako byste vstoupili do středověku. Tak působivé jsou vysokánské prostory s kříži klenbových oblouků. Téměř mystický dojem však rázem zmizí, jakmile vaše oči přelétnou po zdejším mobiliáři. Potrhané koženkové židle, neprostřené stoly s ubrousky jen papírovými, neútulně působící vestavba baru i designové doplňky z hrubého kovu. Nade vším potom křišťálový lustr oděný do pouťových barev, stejně nepatřičný jako konzole reflektorů barevné hudby. Za stůl usedáte rozpolceni s jedinou nadějí, že nabídka jídel snad nabídne větší radost. Pokud jste se chtěli přesvědčit, že současnost může vyhlížet daleko oprýskaněji než tisíciletá minulost, restaurace Bílý koníček je vám k službám.

s ledovÝM NeklIdeM Ani pohled do jídelního lístku velkou naději nedává. I v něm se totiž zastavil čas, a nikoli ve století dvanáctém. Sortiment podobně jako vybavení podniku nebezpečně připomíná časy někdejšího mládežnického klubu předsametového věku. Poslední naděje se tedy upíná k tomu, co předvede kuchyně. Když už gastronomická historie, tak snad alespoň ve slušném současném provedení.

Vedeni touto útěchou zvolíte takové menu, abyste se dopátrali skutečného stavu věci.

Zrovna třeba silný vývar podávaný s nudlemi a jarní zeleninou. Když talíř přistane na stole, vypadá polévka lákavě. Temně zlatá hladina s pár očky tuku, pod níž se kroutí hnízdečko různobarevných hádků, ti světlí jsou nudle a oranžoví karotka pokrájená na julienne. Mezi nimi se smutně povalují tři minikousky masa. První a po něm další sousta však znamenají stále hlubší zklamání. Studená polévka na hranici přesolenosti bezostyšně ubíjí očekávanou masovou chuť vývaru, jen občas hovězí vystrčí skromně růžek. S každou lžicí pomalu stoupající k ústům navíc myslí probleskuje cifra 135, na tolik korun si zde takový pokrm cení.

Přehlídka pokračuje vepřovou krkovicí na černém pivu s variací knedlíků a zelím. A znovu se před vámi v celé nahotě zjevuje neuvěřitelná drzost kuchařova, s jakou pustí na plac „jídlo“ až hrůzné. Maso, které z celé sestavy vychází nejméně tragicky, je poměrně šťavnaté. Zdravá, chutě provokující vůně vepřového se však někam ztratila – tím spíš, že patrně v rámci jakési nepochopitelné image zdejší kuchyně i krkovice víc chladí, než hřeje.

Oschlé knedlíky nasáklé řídkou, chuťově nehodnoCení definovatelnou šťávou se počínají drolit, nádech piva si musíte přimyslet.

Zelí se pak dá zařadit do kategorie rarit. Co kuchař, to jiná úprava, o tom žádná, ovšem úprava od Koníčka je mimo veškerou diskusi. Jako by kdesi pod schody našli soudek, uložený tam v dobách stavby domu! Olezlé, s kyselostí vypointovanou až drakonicky a k tomu s nápadným odérem zatuchlosti, zkrátka něco nevídaného. Kdyby mi tohle přinesli v nejnehoráznější knajpě i třeba zadarmo, se zlou by se potázali.

Tygří záblesk S každou další minutou se stále intenzivněji zhmotňuje představa minulých dob zlaté socialistické mládeže. Zpola prázdný bar, kam se ještě nepodařilo vřadit „dokup“ za láhve vypité minulé noci, echo ryčných melodií divoké diskotéky, přiopilé sbory dívek hýkavě doprovázejících refrény „rudého Elvise“ Deana Reeda. Takhle nějak to tu jistě vypadalo.

Stejně tak projev obsluhujícího jako by zkornatěl kdysi dávno. Odevzdaný, unavený službou nasadil u stolu mikrovteřinový pokus o úsměv, který zmizel dřív, než se stačil objevit. Měl sice chvilky, kdy bylo znát, že svou práci ovládá a kdysi ji patrně dělal s láskou, ale kdeže jsou ty časy… Prostorem se pohyboval s naučenou rutinou drožkářského koně. V tomto stylu doručil i grilované tygří krevety se sépiovými fettuccine a dušenou zeleninou.

Variace nečeského pokrmu poprvé naznačila kuchařovy možnosti. Krevety byly připravené s citem, navíc šlo o slušně vybranou surovinu. Maso zůstalo vláčné, nerozpadající se a bez hrudek, v chuti čisté s příjemně vygradovanými poměry doteků moře a své přirozené nasládlosti. Korýše vylepšovala opalizující omáčka, která mohla být béarnská.

Byla však ochucená tak velejemně, že ani vedle filigránsky delikátní chuti krevetího masa se významněji neprosadila. Pokud v ní byl estragon, zahrál si se mnou „na schovávanou“ a ukryl se vskutku dobře.

Pevná nerozrušená zelenina, ač mražená, působila vcelku příjemně vzhledem i co do výrazu. Problém byl s těstovinou. Nejspíš připravená na celý den dopředu a na pánvi prohozená jen skrze prohřátí, působila notně oschle až lámavě. Navíc sépiový inkoust měl taktak sílu nudle obarvit, už ne jim vtisknout něco ze své výrazné chuti.

Břečka jako doprovod Rozlévaný sauvignon doprovázející krevety pak byl ohavnou břečkou, navíc napadenou „pelargonií“. I toho nejhoršího krčmáře v celých hospodských dějinách Staroměstského náměstí by hanba a zřejmě i hosté fackovali, kdyby něco takového nabídl. A vidíte, ve věku úžasných vín za přijatelné ceny vám u Bílého koníčka bez uzardění nabídnou sklenici ukázkového vzorku nemocného vína a aby se to rýmovalo, tak decku navíc za 89 korun.

Neveselou „koníčkovskou“ estrádu zakončil čokoládový fondant z polotovaru. Ne zcela prohřátý, s roztékající se šlehačkou a „ročníkovou“ mátou z dávno minulé sklizně jen zarámoval zlatokopeckou show, která zde proběhla. Bylo by to bývalo jenom smutné, kdyby ceny nezvedaly tlak k infarktovým hodnotám. Takto šlo o nestydaté zahrávání si se životem hosta.

Pochopím uměřené navýšení ceny, když se ocitnete v jedinečném prostředí. Umím si představit, kterak gastronomicky nenáročný milovník středověku bude nadšeně prolézat členitá sklepení a výskat nadšením, žvýkaje přitom párek v rohlíku. Bohužel, milovník alespoň průměrného jídla si tu na své nepřijde, se skřípěním zubů zaplatí nehoráznou částku a podnik odkáže kamsi na chvost poslední restaurační ligy.

Hodnocení

potenciál nádherné prostory sklepní restaurace menu, které prežilo ze zlatých let podniku odevzdaná obsluha bez jiskry snahy kvalita rozlévaného vína, která odpudí od veškeré další nabídky vinné karty nehorázne odbytá práce kuchyne i s odhlédnutím od kvality nestoudné ceny, v pomeru k ní pak až urážející Restaurant Bílý Koníček Staroměstské nám. 20, Praha 1 tel.: +420 221 421 160 e-mail: rezervace@bilykonicek.com http: www.bilykonicek.cz Otevírací doba Po–Ne 11.00–24.00 Kuchyně údajně česká tradiční s položkami z mezinárodní Země původu nabízených vín Česká republika, Francie, Itálie, Německo, Rakousko Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.

Výběr z jídelního lístku • Parmská šunka podávaná s melounem • 295 Kč • Gratinovaná brokolice podávaná s holandskou omáčkou • 245 Kč • Domácí zelná polévka • 135 Kč • Insalata manzo – kousky svíčkové na variaci salátů, zázvorová limonáda • 395 Kč • Špagety gamberi e zucchine – tygří krevety, česnek, chilli papričky, bílé víno • 395 Kč • Grilovaná vepřová krkovička podávaná se zeleninou a bylinkovým máslem • 395 Kč • Pečený candát s dušenou zeleninou 180 g • 425 Kč – vařený brambor + 59 Kč • Pražský hovězí guláš s cibulkou, variace knedlíků • 325 Kč • Šťavnaté vepřové karé na kosti • 325 Kč • Filet z Norského lososa • 355 Kč • Palačinky s domácí marmeládou, šlehačkou vanilkovou zmrzlinou • 165 Kč

bitcoin_skoleni

Výběr z vinného lístku • Laurent Perrier Brut Champagne AOC Laurent Perrier, France • 2390 Kč • Chardonnay „Kolby“, jakostní Podoblast Mikulovská, Vinohrad • 875 Kč • Sauvignon „Stříbrný“, pozdní sběr Podoblast Mikulovská, Vinařství Sonberk • 1040 Kč • Gruner Veltliner „Lust & Laune“ Weinviertel, Weingut Zull, Austria • 750 Kč • Riesling Trocken Kabinett Pfalz QmP, Weingut Petri, Germany • 910 Kč • Chablis „Vieilles Vignes“ Bourgogne AOC, Alain Geoffroy, France • 1950 Kč • Pouilly – Fumé „Les Vallons“ Loire AOC, Michel Bailly, France • 2250 Kč • Cabernet Sauvignon „Turold“, pozdní sběr, Podoblast Mikulovská, Vinařství Tanzberg • 940 Kč • Merlot „Barrique“, výběr z hroznů Podoblast Mikulovská, Vinařství Sonberk • 1250 Kč • Chianti Classico „San Jacopo“ Toscana IGT, Tenuta Fanti, Italy • 1950 Kč • Miguel Merino Crianza Rioja DOC, Bodega Miguel Merino, Espana • 2350 Kč • Chateuneuf du pape Cotes du Rhone AOC, Vidal - Fleury, France • 3690 Kč • Brunello di Montalcino Toscana DOCG, Tenuta Fanti, Italy • 4490 Kč

O autorovi| Milan Ballík, spolupracovník redakce

  • Našli jste v článku chybu?