Spor Grégra s Mertlíkem nahrává Volkswagenu
Možný prodej třicetiprocentního státního balíku ve společnosti Škoda Auto provází nervozita, zmatek a komunikační chaos mezi některými ministry, příslušnými podniky a médii. A to ještě česká strana se zástupci Volkswagenu oficiálně ani nezačala jednat.
V zrcadle vládního materiálu, který týdeník EURO získal a který členové Zemanovy vlády projednávali v polovině listopadu loňského roku, dostávají některé výroky ministra financí Pavla Mertlíka a generálního ředitele Škody Auto Vratislava Kulhánka poněkud jiný rozměr.
Celá kauza se zatím točí kolem ceny dosud státního balíku. Nejdříve se objevila suma osmi miliard korun jako nabídka Volkswagenu a dvaceti miliard korun jako představa české vlády.
Ministr financí k této otázce prohlásil (EURO 1/2000): „Konsolidační banka ve spolupráci s odbornými firmami ocenila tržní hodnotu svého podílu. Totéž udělal Volkswagen a vedou se jednání. S tím, že je v celku přirozené, že ony dvě ceny nejsou stejné. Kde se ale vzaly cifry osmi nebo dvaceti miliard, mi není jasné. Kde se vzaly?
Výpadek paměti.
Mertlík během návštěvy v Londýně 10. prosince 1999 pro agenturu Reuters řekl, že státní podíl ve Škodě Auto má podle jeho názoru cenu dvaceti miliard korun.
I na otázku, kde se vzala cifra osmi miliard, lze snadno najít odpověď ve vládním materiálu, který ministrům připravil a předkládal sám Mertlík. Na straně čtyři ministr uvádí: „Z jednání vrcholových orgánů VW vyplynula částka osm miliard korun jako strop pro nabídku české straně za její třicetiprocentní podíl.
Generální ředitel Škody Auto Vratislav Kulhánek nechápe, jak se vůbec mohla částka osm miliard korun jako nabídka Volkswagenu ve vládním materiálu objevit. „Šlo o nezávazný odhad, který padl v průběhu mého rozhovoru s vedoucím představitelem ministerstva financí, avšak rozhodně nešlo o oficiální stanovisko koncernu Volkswagen, řekl Kulhánek v rozhovoru pro týdeník EURO.
Znamená to, že z neoficiální, osobní a důvěrně sdělené představy nejvyššího manažera Škody Auto někteří úředníci udělali oficiální nabídku Volkswagenu. Dokonce to uvedli ve vládním materiálu. Kulhánek svůj dřívější výrok - „nevím, kde vláda mohla vzít informaci, že Volkswagen nabízí za zbylých třicet procent Škodovky osm miliard korun (EURO 51–52/1999) - vysvětluje tím, že Němci oficiální nabídku české straně nikdy nepředložili.
Podle informací týdeníku EURO zmatek vznikl proto, že vláda chtěla dosáhnout u koncernu Volkswagen, aby jeho dozorčí rada, která zasedala v prosinci, vůbec zařadila do firemního plánu na rok 2000 i případný odkup zbylých třiceti procent od českého státu. Jelikož členové dozorčí rady Volkswagenu potřebují mít podkladové materiály k dispozici zhruba tři týdny před zasedáním, česká strana musela spěchat. Z tohoto důvodu bylo zkráceno i připomínkové řízení.
Proč právě osm miliard?
Podle materiálu vlády navržená osmimiliardová suma ze strany Volkswagenu „vychází z diskontovaného zisku za příštích patnáct let, přičemž současná nominální hodnota státního podílu je zhruba pět miliard korun . Tento výpočet předpokládá, že na státní podíl akcií připadne během patnácti let čistý zisk tři miliardy korun, což znamená, že míra minimálního výnosu by se každý rok měla pohybovat kolem čtyř procent.
Oba akcionáři, tedy Volkswagen a Konsolidační banka, se dohodli, že cenu státního podílu pro německou stranu ohodnotí poradenská společnost PriceWaterhouseCoopers, pro českou Deloitte & Touche.
Analytik společnosti Baader Securities se domnívá, že by stát mohl svůj podíl prodat za cenu v rozmezí od 9,6 do 11,5 miliardy korun. Podle něj představa ministra Mertlíka o dvaceti miliardách není reálná.
Stejného názoru je i bývalý ministr průmyslu české vlády Jan Vrba, který jako odborník na tuto problematiku v rozhovoru pro týdeník EURO řekl, že za racionální považuje cenu něco přes deset miliard korun.
„O ceně třicetiprocentního státního balíku mám velice konkrétní představu, kterou považuji za racionální, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO generální ředitel Konsolidační banky Kamil Ziegler. Tato banka vlastní oněch třicet procent akcií ve Škodě Auto, avšak výkon akcionářských práv má ministerstvo financí. „Dostaneme-li mandát od vlády, jsme schopni se dohodnout s Volkswagenem rychle, prohlásil Ziegler.
Mandát od vlády však nejspíše dostane Mertlíkův resort a bude záležet jen na ministrovi, zda jednáním pověří například šéfa státní Konsolidační banky, či zda bude vyjednávat sám.
Německý test.
Koncernu Volkswagen nehrozí žádné riziko, když si český stát akciový podíl ve Škodě Auto ponechá i nadále. Spekulace kolem osmi miliard korun lze proto chápat jako obchodní manévr na otestování reakce českého partnera. Avšak nelze předpokládat, že by Němci při jednáních o ceně šli do ostrého sporu s českou vládou.
Jak z vládního dokumentu vyplývá, ministři o „osmimiliardové nabídce Volkswagenu skutečně jednali. „Tato cena nebyla považována za realistickou, takže budou probíhat další přípravná jednání s cílem dosažení jiných představ o cenových podmínkách. Bez těchto jiných představ se vláda stěží může tímto problémem zabývat, prohlásil po zasedání vlády 22. listopadu premiér Miloš Zeman.
Vláda o Mertlíkově materiálu hlasovala, devět zástupců vlády jej sice přijalo, dva byli proti, ale k tomu, aby usnesení bylo platné, bylo zapotřebí minimálně deseti hlasů. Ač podle informací týdeníku EURO premiér Zeman osobně byl zastáncem prodeje, nedokázal přesvědčit dostatečný počet ministrů.
Grégr by posečkal.
Ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra za zastánce prodeje státního podílu rozhodně považovat nelze. „Tento (rok 1999 - pozn. red.) ani příští rok nejsou nejvhodnější dobou pro prodej zbývajících akcií. Uvažovat by se o něm mělo až po dokončení nového závodu na výrobu motorů a převodovek, jehož výstavba byla právě dnes slavnostně zahájena, prohlásil Grégr 1. listopadu 1999 při pokládání základního kamene nové motorárny v Mladé Boleslavi, kde se údajně poprvé - eufemisticky řečeno - názorově střetl s náměstkem ministra financí Mládkem, který by prodej naopak urychlil.
Ve vládním připomínkovém řízení Grégrův resort doporučil s prodejem „posečkat . Jako klíčový důvod tohoto stanoviska ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že „odprodejem zbývajících akcií pomine možnost zásahu vlády do rozhodování o budoucnosti výroby osobních automobilů v ČR . Grégr zřejmě měl na mysli povinnost Škody Auto zasílat návrhy takzvaného „Klíčového rozhodnutí ke schválení na MPO. Avšak dodatek smlouvy mezi akcionáři Škody Auto stanoví, že uvedený požadavek souhlasu (ke klíčovým rozhodnutím) ztrácí platnost 1. ledna 2000.
O čem měl kabinet v listopadu 1999 rozhodovat? Podle příslušného materiálu šlo o čtyři body:
* schválit zahájení jednání s Volkswagenem o prodeji třicetiprocentního podílu státu na základním jmění Škody Auto
* schválit principy transakce s tím, že nabízenou cenu ze strany Volkswagenu (osm miliard korun - pozn. red.) vláda bude chápat jako minimální
* zadat ministru financí koordinovat jednání s Volkswagenem a zajistit přípravu příslušných smluvních dokumentů
* uložit ministru financí podat vládě České republiky do 10. prosince 1999 zprávu o průběhu a výsledcích jednání s Volkswagenem
Jednání se vedou.
Nerozhodlo se ani o jednom bodu a ministr Mertlík do 10. prosince 1999 nepředložil vládě nic, avšak to neznamená, že by jednání s Volkswagenem uvízla na mrtvém bodě. „Ačkoliv vláda loni v listopadu nerozhodla o tom, že by Konsolidační bance udělila mandát k jednání s Volkswagenem, z povahy akcionářských vztahů vyplývá, že určité diskuse mezi bankou a německým koncernem probíhají i v současnosti. Účelem je vzájemné vyjasnění pozic, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO šéf Konsolidační banky Ziegler.
Konsolidační banka by podle vládního materiálu měla využít služeb renomované investiční banky. „S ohledem na omezený časový prostor se jako vhodný kandidát jeví společnost CS First Boston Praha, která byla pověřena realizací transakce při prodeji 70 procent akcií Škoda společnosti Volkswagen počátkem devadesátých let. Transakce proběhla úspěšně a CSFB vlastní veškerou potřebnou dokumentaci, uvádí materiál s tím, že tato alternativa bude jednou z možností při vnitřním výběrovém řízení Konsolidační banky.
Vlastimil Nesrsta, šéf sekretariátu ministra Grégra, tvrdí, že s prodejem není třeba spěchat, protože státní finance nejsou v tak alarmujícím stavu, aby stát musel prodávat akcie Škody Auto zbrkle za každou cenu. Podle něj saská vláda stále drží čtrnáctiprocentní balík akcií Volkswagenu a prý nijak neuvažuje o jeho prodeji.
Grégrův úředník však zapomíná, že zatímco akcie Volkswagenu jsou kótovány na frankfurtské burze, akcie Škody Auto nejsou kótovány nikde a zřejmě ani nebudou. „České vládě je třicetiprocentní balík k ničemu. Pokud se Škoda Auto nedostane na burzu, a tam se nedostane, protože k tomu by musel být souhlas obou vlastníků, tak vláda nemá šanci akcie zpeněžit. Volkswagen s veřejnou obchodovatelností akcií Škody Auto nepočítá ani náhodou, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO Kulhánek. Podle něj vzhledem k velkým investicím nebudou ani dividendy.
Aktiva jako zátěž.
Kromě těchto skutečností však existuje i další argument, který podporuje co nejrychlejší prodej. Konsolidační banka třicetiprocentní podíl ve Škodě Auto vede ve své bilanci jako aktiva, která musí být kryta pasivy, což pro tuto státní banku znamená značné úrokové náklady a držení akcií se pro ni, potažmo pro státní rozpočet, každý rok prodražuje.
Podle informací týdeníku EURO se pro vládu připravuje nový materiál, kde by se již suma osm miliard korun prý objevit neměla. „Bylo by velice netaktické před klíčovými jednáními stanovit vyjednávající podmínky kabinetu dokonce vládním usnesením, jak se o to usilovalo loni v listopadu, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO nejmenovaný vládní zdroj.
Dosavadní průběh jednání
Materiál ministra financí Pavla Mertlíka o prodeji třicetiprocentního podílu státu ve společnosti Škoda Auto uvádí, že „dosud provedená jednání měla nezávazný charakter a byla vedena s cílem ověřit zájem Volkswagenu (VW) o případně navržený odkup 30 procent akcií . Zpráva přesně popisuje časovou osu jednání, kterou týdeník EURO zveřejňuje.
- po prvním informativním jednání se Škodou Auto o odkupu v říjnu 1998 vyjádřil Volkswagen všeobecný zájem a současně si Volkswagen objednal nezávislé ohodnocení uvedeného podílu
- dne 18. srpna 1999 požádal první náměstek ministra financí Jan Mládek písemně předsedu představenstva Škody Auto Ing. Vratislava Kulhánka o ověření současného stanoviska VW k možnosti zahájení jednání o výše uvedené předběžné nabídce české strany
- dopisem předsedy představenstva Volkswagenu Dr. Ferdinanda Piecha ze dne 30. srpna 1999 byl potvrzen zájem VW o zahájení jednání
- dne 8. září 1999 ministr financí svým dopisem předsedovi představenstva Volkswagenu Dr. Piechovi potvrdil příjem jeho dopisu a uvedl, že jej bude v brzké době informovat o době a způsobu zahájení oficiálních jednání
- ve druhé polovině září 1999 jednal při příležitosti frankfurtského autosalonu Ing. Vratislav Kulhánek s Dr. Ferdinandem Piechem, po jeho návratu byly dne 30. září. 1999 předány následující informace:
1) Z jednání vrcholových orgánů Volkswagenu vyplynula částka osm miliard korun jako strop pro nabídku české straně za její třicetiprocentní podíl. Výpočet ocenění a finanční prostředky pro případnou realizaci jsou k dispozici.
2) Volkswagen je připraven zaslat písemnou nabídku s uvedením této ceny.
3) Stále trvá ochota Volkswagenu zajistit jedno trvalé místo v dozorčí radě společnosti Škoda Auto pro českou stranu.
4) Pověření k zahájení jednání mají za Volkswagen předseda představenstva Ing. Vratislav Kulhánek a místopředseda představenstva Škoda Auto Ing. Detlev Wittig.
- bankovní rada Konsolidační banky projednala uvedený záměr na svém zasedání dne 20. října 1999
- dne 20. října 1999 porada vedení ministerstva financí projednala uvedený záměr ve stejném rozsahu
(il)
