Slovensko uspělo v mezinárodní arbitráži proti domácímu výrobci elektřiny, společnosti Slovenské elektrárne (SE), ohledně zrušeného pronájmu největší slovenské vodní elektrárny v Gabčíkovu. Novinářům to dnes řekl premiér Robert Fico, podle kterého arbitrážní soud minulý týden zamítl požadavek SE na vyplacení kompenzací. Do SE, které jsou největším výrobcem elektřiny v zemi pod Tatrami, loni vstoupila skupina Energetický a průmyslový holding (EPH).
Spor týkající se nároků na odškodné začal v roce 2015, kdy předchozí jednobarevná Ficova vláda převzala provoz vodního díla Gabčíkovo na Dunaji. Učinila tak poté, co bratislavský krajský soud rozhodl, že smlouva o pronájmu elektrárny je neplatná. SE tehdy oznámily, že za ztrátu kontraktu na provoz elektrárny budou požadovat po Slovensku odškodné 588,2 milionu eur (podle současného kurzu 15,35 miliardy korun).
„Arbitrážní soud ve Vídni konstatoval, že má pravomoc rozhodnout o tomto sporu. Celý návrh zamítl. Neexistuje nic, co by Slovenské republice tuto perlu, tuto vodní elektrárnu, mohlo vzít,“ řekl Fico na tiskové konferenci v prostorách řídícího centra gabčíkovské elektrárny.
SE v reakci uvedly, že verdikt arbitrážního soudu analyzují. Slovenský výrobce elektřiny získal elektrárnu v Gabčíkovu do dlouhodobého pronájmu během privatizace podniku v roce 2006, při které italský koncern Enel koupil od státu 66 procent akcií SE. Tento balík akcií SE byl později vyčleněn do zvláštní společnosti Slovak Power Holding BV, ve které získala skupina EPH poloviční podíl; zbylé akcie si ponechal Enel.
Vodní dílo Gabčíkovo
Slovenský ministr hospodářství ministr hospodářství Peter Žiga uvedl, že nadále probíhají soudní spory ohledně nároku státního podniku Vodohospodárska výstavba na kompenzace od SE za předchozí pronájem zmiňované elektrárny. Celkově jde zhruba o 480 milionů eur (12,5 miliardy korun).
Vodní dílo Gabčíkovo s instalovaným výkonem 720 megawattů se v minulosti podílelo přibližně desetinou na celkové výrobě elektřiny SE. Elektrárna se měla stát součástí původně plánovaného projektu soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros. Zatímco slovenská strana svou část postavila, Maďarsko od výstavby dolního stupně po pádu komunismu upustilo. Platnost dohody potvrdil v roce 1997 mezinárodní soud v Haagu, země se však dosud nedohodly na společném postupu podle tohoto rozsudku.
Gabčíkovo shora
Fico také řekl, že slovenská vláda má dlouhodobě zájem získat vliv na původně privatizované podniky, pokud v nich dojde ke změnám vlastnické struktury. Nejdříve by mohlo jít o slovenskou divizi oceláren U.S. Steel. „Probíhá diskuse mezi současným americkým vlastníkem a možnými kupci. Máme zájem vložit se do věci a říct, ať je stát silnější v tomto podniku,“ řekl Fico.
Podle dřívějších informací slovenského tisku U.S. Steel plánoval jednat o prodeji svého slovenského podniku pouze s čínským koncernem Hesteel Group, byť se o ocelárny v Košicích zajímala také skupina Moravia Steel.
Přečtěte si také:
