„Lidé se pojišťují především proti malým rizikům. Neuvědomují si ale, že větší úrazy nebo vážná onemocnění jsou mnohem nebezpečnější,“ tvrdí Filip Bartoš, vedoucí úseku externího prodeje AXA v České republice.
Kovářova kobyla v tomto případě bosa nechodila, takže byl. Mám klasické úrazové i rizikové životní pojištění. Naštěstí nešlo o nic vážného, takže i kdybych pojištění neměl, „přežil“ bych i po finanční stránce. Což je samozřejmě ten lepší případ. Velmi rychle jsem si ale uvědomil, co všechno se může semlít během krátkého okamžiku a jak to může následně poznamenat váš pracovní i nepracovní život.
Samozřejmě, že je dobré být pojištěný na drobný úraz jako takový, mnohem důležitější je ale být připravený, že se může přihodit něco, co vás z provozu vyřadí dlouhodobě. Lidé se ale stále pojišťují především proti malým rizikům. Neuvědomují si, že větší úrazy nebo vážná onemocnění jsou mnohem nebezpečnější a bohužel mnohdy i finančně likvidační.
Proto neustále upozorňujeme na to, že může přijít opravdu velký úraz či zmíněné vážné onemocnění a je nutné mít taková rizika kryta. Ostatně v zahraničí je to běžné, daleko více lidí je pojištěných proti větším rizikům.
Před několika týdny jste se nepříjemně poranil na stavbě. Byl jste pojištěný?
V Česku je tedy podíl krytí menších rizik větší?
Z pohledu předepsaného pojistného majoritu nemá, z pohledu předepsaného pojistného vedou velká rizika, ale početně výrazně vede pojištění malých rizik, obzvláště v denních dávkách.
Jak si mají klienti, kteří o úrazovém pojištění teprve přemýšlejí, ohlídat správné nastavení jednotlivých typů připojištění?
V tomto ohledu bych se spoléhal na poradce. Především ti z velkých společností dobře vědí, na jaká rizika a pojistné částky by měl být klient v jednotlivých rizicích zajištěn. Optimální nastavení se odvíjí od věku, profese klienta, životních potřeb a roli hraje mnoho dalšího, nejde zdaleka jen o výdaje.
Co se týče počtu sjednaných pojistek, nejsme oproti zahraničí výrazně níž, problém je spíš rozsah krytí
Několikrát jste zmínil velké úrazy, co ale například psychické onemocnění? I deprese nebo úzkost můžou člověku znemožnit chodit do práce. Vztahuje se na ně životní pojištění?
Tady se už bavíme o jednom z opravdu velkých rizik – o invaliditě. Pojištění pro případ invalidity jsme do portfolia připojištění sice zařadili teprve loni jako jedni z posledních, na druhou stranu jsme ale přinesli několik unikátních řešení. Jedním z nich je, že u nás žádná psychická onemocnění nenajdete ve výlukách.
Pojištění se tedy vztahuje i na ně. A dokonce v rámci všech stupňů invalidity, což je důležité, protože v dnešní době se do prvního stupně, například z důvodu pracovního vyhoření, dostávají i mladí lidé poměrně často.
Říká se, že čeští klienti jsou podpojištění, protože velká část poradců se ve snaze prodat nechá přesvědčit a nastaví pojistnou částku co nejnižší. Ve finále pak ale pojišťovna plní mnohem méně, než klient očekával. Platí to ještě?
To je případ od případu. Buď je poradce profesionál a přesně ví, jaké správně nastavené pojistné částky by měl klient mít, právě s přihlédnutím ke zmiňovaným parametrům, a proto s klientem nediskutuje, zda by měla být pojistná částka o půl milionu nižší a pojistné ve finále o 150 korun levnější.
Tento úhel pohledu se ale některým klientům těžko vysvětluje. Takže je samozřejmě řada poradců, kteří se nechají klientem, který chce zaplatit co nejméně, jednoduše ukecat. A bohužel jsou i tací, kteří chtějí pouze prodat, a tak sjednají i pojistku, která ve finále nic neřeší. Takže ano, toto stále platí, stejně tak, jako že cena je vždy úměrná kvalitě a rozsahu.
Kolik procent ze mzdy platí lidé v zahraničí za životní pojištění ve srovnání s Českem?
To záleží na tom, s kým se budeme srovnávat. Pokud vezmeme v úvahu region střední a východní Evropy, pak co se týče počtu sjednaných pojistek, nejsme oproti zahraničí výrazně níž, problém je spíš rozsah krytí. Pokud se budeme srovnávat s Evropou západní, pak je rozdíl dost významný.
I když to může znít překvapivě, je penetrace životního/rizikového pojištění v Česku v porovnání se západní Evropou jen kolem 30–35 procent.
Jak často by si měli klienti kontrolovat, jestli je jejich pojistka nastavená opravdu optimálně?
Kontrolovat nastavení pojistné smlouvy je důležité, kdykoliv nastane výrazná životní změna – narodí se třeba dítě nebo naopak děti dospějí a odejdou z domu. V tu chvíli je určitě dobré přehodnotit, jestli je nastavené pojistné krytí dostačující, nebo zbytečně vysoké.
Částka by měla být úměrná finančním závazkům a potřebám, které rodina má, a pokud se stane, že jim živitel nebude, například kvůli úrazu, schopen dostát, mělo by pojištění pokrýt právě tyto náklady.
Pokračování rozhovoru najdete na serveru Peníze.cz
Čtěte také:
Skupina AXA v Česku a na Slovensku loni zvýšila provozní zisk o desetinu
Poradci mohou přijít o lukrativní provize za životní pojištění
