Po 12 letech hodlá na jaře ve funkci předsedy KSČM skončit Vojtěch Filip, oznámil to po pětihodinové diskusi ústředního výboru, během které vedení strany hledalo příčiny volebního neúspěchu. Kvůli volebnímu debaklu svolá KSČM na duben příštího roku mimořádný sjezd, který bude volit celé nové vedení. Pokud získá podporu regionů, hodlá se o nejvyšší stranickou funkci ucházet dosavadní místopředseda KSČM a Filipův oponent Josef Skála.
„Jsem nejdéle sloužícím předsedou politické strany a podle mého soudu i obměna může leccos přinést,“ uvedl Filip k rozhodnutí už nekandidovat.
Skála po jednání řekl, že s Filipem vedou roky diskusi o tom, co má být prioritou KSČM. „Já osobně razím názor, že musíme dohnat kritické nálady, stát se jejich mluvčím. Pokusit se rozkročit víc napříč znepokojenou veřejností, začít budovat jakýsi blok z různých organizací, občanských hnutí, odborových organizací. To je moje linie a myslím si, že volby ukázaly, že to je asi správným směrem,“ uvedl.
Místopředseda Jiří Dolejš se zatím nerozhodl, zda bude funkci obhajovat. Řekl, že mimořádný sjezd se uskuteční po cyklu jednání organizací na všech úrovních, které strana tak jako tak plánovala uspořádat. Rozhodne se podle podpory, jakou během přípravy sjezdu z regionů ucítí. Filip uvedl, že případnou podporu pro to, aby v čele KSČM zůstal, bude směřovat na jiné kandidáty. „Nechystám se k tomu, ale je třeba reflektovat vůli krajských a okresních organizací. Ale předpokládám zcela jednoznačně, že podporu pro sebe budu spíše přenášet na někoho, kdo si myslím, že by mohl být úspěšným předsedou,“ řekl na dotaz, zda ho mohou spolustraníci zviklat ke změně názoru.
Důvody prohry, která pro KSČM znamená snížení poslaneckých mandátů z 33 na 15, budou komunisté analyzovat. „Reflexe bude, řekli jsme, že na prosincovém jednání bude kritická analýza, kde budeme posuzovat jak osobní nasazení, tak programové otázky, tak prezentaci programu i postup jednotlivých kandidátů v rámci kampaně,“ uvedl Filip. Filipovo pojetí vedení strany komentovat Skála nechtěl. Pouze uvedl, že sám si myslí, že by KSČM měla být „tam, kam se ostatní bojí“. Jako příklad uvedl předvolební diskusi o možné těžbě lithia v Česku s tím, že KSČM „zabodovala tím, že by měl vzniknout nejen český důl, kde se bude těžit a zpracovávat, ale že to bude i české veřejné vlastnictví“.
Nereálné snění. Rakousko odmítá Babišovu vizi sbližování s Visegrádem
Podle europoslankyně Kateřiny Konečné na ústředním výboru „vystoupili snad všichni“. Během debaty členové ústředního výboru rozebírali, proč strana ve volbách propadla, i na chodbách stranického sídla. Většina se přikláněla k tomu, že k případnému vyvození personální odpovědnosti je třeba hlubší analýza.
Filip, považovaný za pragmatického politika, do nejvyšší stranické funkce nastoupil po rezignaci dlouholetého šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka, který strávil v čele KSČM 12 let (červen 1993 až říjen 2005). Pod Filipovým vedením se komunisté vždy dostali do Sněmovny, před čtyřmi lety dosáhli druhého nejlepšího polistopadového výsledku, když získali 33 poslanců, vůbec nejúspěšnější strana byla v roce 2002, kdy za ní do poslaneckých lavic zasedlo 41 poslanců.
Sjezdy KSČM na rozdíl od ostatních stran pořádá po čtyřech letech, naposled byl v jiném než řádném cyklu svolán v roce 1992. Na programu měl především změny organizačního řádu strany, což tehdy požadoval zákon.
Flip je čtvrtým předsedou strany, který po volbách do Sněmovny skončí. Rezignaci už oznámili šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, Zelených Matěj Stropnický a Svobodných Petr Mach.
O povolební situaci čtěte více v rubrice Volby 2017: