Na vizuální efekty bohatý snímek předvádí řecké bohy ve zlaté zbroji, jak válčí v moderní taneční choreografii. Lesk jejich zbraní vynikne hlavně v závěrečné krvavé lázni, kdy se postaví do boje proti Titánům.
Foto: H.C.E.
Král Hyperion (Mickey Rourke) se vydává hledat bájný luk Epirus, jejž ukoval bůh Áres. Je to zbraň nepředstavitelné moci, která mu má pomoci osvobodit uvězněné Titány. Jeho protivníkem je Théseus, smrtelník s nejasnou minulostí, jehož ve snímku ztvárnil Henry Cavill (Tudorovci). Právě on chce zabránit Hyperionovi i Titánům, aby naplnili svou pomstu na lidstvu i na božstvu.
Jednotlivé epizody snímku spojuje schematický děj vyplněný pohlednými muži, ženami a sexy bohy. Silný příběh bohužel schází. Mickey Rourke se opět předvádí v záporné roli, ke které jej určuje aktuální monstrózní vzhled a drogový životopis vepsaný ve strhané tváři. Díky bezcitným frázím, které ze sebe trousí, kudy chodí, nemusí diváka dlouze přesvědčovat o své chladnokrevnosti. Obrysy jeho postavy jsou naprosto zřetelné. Henry Cavill jako Théseus naproti tomu osciluje mezi mentálně nevyzrálým venkovanem a vůdcem obří armády, jímž se samozvaně stane, aby nakonec stejně zmizel v prachu dějin a stal se nezaslouženě legendou.
Jediným bezesporu kvalitním nositelem vizuálního umění je v tomhle příběhu spojení režiséra Tarsema Singha a producentů Giannia Nunnariho a Marka Antona. První zmíněný už předvedl svoji bujnou fantazii ve snímcích Cela či Pád. Dvojice producentů pak pomáhala tvořit velkofilm 300: Bitva u Thermopyl. Okolnosti, které všechny tři spojily dohromady, daly vzniknout dvouhodinovému trojrozměrnému spektáklu, který stojí za to zejména v posledních 30 minutách. Důraz na obrazovou stránku bohužel odsunul jakoukoliv hlubší myšlenku, která by utkvěla divákovi v mysli a dala mu šanci vzpomínat na Válku Bohů jinak než jako na jednorázovou podívanou.
Hodnocení Vládi Baráka: 50 %
