FINÁLE BEZ FAVORITA

Ruský koncern Lukoil odešel z tendru

Představy o výnosu z prodeje pardubické rafinérie Paramo se pomalu rozplývají. Ze soutěže tři dny před její uzávěrkou odstoupil ruský ropný koncern Lukoil. Ten byl původně ochoten za Paramo nabídnout astronomickou částku a protislužby. Ve hře, která skončila v pátek 30. června odevzdáním posledních nabídek, tak zůstal polostátní petrochemický holding Unipetrol, kanadská společnost Norex a česká soukromá firma Čepramo. Komise, která teď bude posuzovat poslední tři nabídky, by měla vybrat nejvhodnějšího kandidáta nejen podle ceny, ale i s ohledem na další budoucnost Parama. O vítězi však nakonec rozhodne vláda. Strategická kritéria, jež jsou součástí výběrového řízení, zřejmě vyřadí obchodní firmu Čepramo. Ta má sice za zády silného ruského partnera, společnost Rosněfť, ale jinak nepříliš dobré reference. Čepramo má základní jmění tři miliony korun a jejími vlastníky jsou Rus Valerij Tabakov a Martin Dzúr, syn komunistického ministra národní obrany. Jeho firma nabízí Paramu hlavně levnou surovinu. V nabídce uvádí, že hodlá dodávat ropu za výhodnějších podmínek. Z nouze ctnost. Totéž slibuje i kanadský Norex, který má podíl v ruské těžební společnosti Jugraněfť a na západní Sibiři většinu svých aktivit. Prezident společnosti Alex Rotzang je ruského původu a na Východě podniká zhruba od roku 1990. Jeho podnik má 400 zaměstnanců a tržby okolo 250 milionů dolarů ročně. Je tak, jak Rotzang nedávno zdůraznil, dvakrát větší než Paramo. Jediným zájemcem, který je dost silný a zároveň transparentní, je po odchodu Lukoilu zřejmě pouze Unipetrol. Rafinérský holding původně o Paramo příliš nestál a do soutěže šel hlavně kvůli tomu, aby mu s jiným vlastníkem nevyrostla za humny konkurence. Představitelé Unipetrolu vždy tvrdili, že se Paramo musí nutně zařadit do holdingu, protože tam patří svou výrobní náplní. Teď sice stojí u cíle, ale příliš nadšení nejsou. Rozhodnutí o tom, kolik Unipetrol za Paramo zaplatí, zůstalo na nich, přestože jsou v polostátním podniku a od hlavního akcionáře, kterým je stát, očekávali pokyn, jak se mají zachovat. Zlomek původní ceny. Ruský Lukoil loni v říjnu nabízel za Paramo 1,5 miliardy korun. K tomu sliboval zajištění barterových obchodů pro odbyt českého zboží v Rusku a do budoucna zájem o nákup zastaralé a ztrátové sítě čerpadel státního podniku Benzina (EURO 45/1999). Šéf koncernu Vagit Alekperov tuto nabídku přednesl několikrát. O podmínkách jednal přímo s představiteli české vlády (EURO 40/1999). Ta ale nakonec přímý prodej zamítla a rozhodla, že Paramo nabídne ve veřejném výběrovém řízení. Optimistická očekávání podtrhla vyhlášenou orientační cenou tisíc korun na akcii. Při této ceně by ještě pořád za Paramo získala 943 milionů korun. Už v průběhu tendru se ovšem ukázalo, že pokud má být vybrán nejlepší podnikatelský záměr, bude tato cena sotva dosažena. V prvním kole se sice objevily nabídky, které převýšily miliardu korun (EURO 20/2000), do druhého rozhodujícího kola však většina z nich nepostoupila. Při zemi naopak zůstaly firmy Lukoil, Norex a Unipetrol, které mají zkušenosti s ropným byznysem a jsou dost silné na to, aby udržely Paramo při životě. Unipetrol nabídl 530 korun za akcii, což představuje necelou půlmiliardu korun. Zbývající dva favorité dali v prvním kole ještě méně. Norex 450, a Lukoil dokonce jen 300 korun za akcii. V nabídkách druhého kola mohou být ceny jiné. Dilema, zda jít ještě s cenou dolů, nebo raději odstoupit, řešil právě Lukoil. „Když jsme viděli výsledky hloubkové kontroly a analýzu možných rizik, kterou pro nás zpracovala firma KPMG, nebylo jiné řešení, uvedl zástupce české pobočky Lukoilu Přemysl David. Firmy by možná nabídly víc, pokud by je vláda zprostila povinnosti vykoupit zbývající akcie od drobných akcionářů Parama. Kabinet ale tento návrh v polovině června zamítl. Pro budoucího vlastníka to znamená, že si musí na tyto akcie rezervovat další nikoli nepodstatnou částku. Měl–li by uspokojit všechny zbývající akcionáře, kteří drží téměř třicet procent akcií, zaplatí navíc ještě sumu, která představuje zhruba třetinu celkové kupní ceny. Horší, než jsme čekali. Nízké nabídky prvního kola favorité zdůvodnili špatnými hospodářskými výsledky Parama, zadlužením podniku a obavou ze skrytých dluhů dceřiných společností. A když šéfové Lukoilu po podrobnějším auditu druhého kola rozhodli, že z tendru raději vycouvají, zmínili při té příležitosti i ekologické závazky, které pro nového vlastníka představují předem těžko odhadnutelné riziko. Představitelé Parama tvrdí, že nic takového neexistuje. Říkají, že ani podrobnější audity, které si vybraní zájemci prováděli v posledních dnech, v této oblasti nic nového neobjevily. „Pokud ano, tak to je pro mě skutečně novinka, uvedl generální ředitel Josef Doležal. Méně růžové je ovšem hospodaření firmy. Paramo se za první čtyři měsíce roku propadlo do ztráty přes osmdesát milionů korun. Podle celoročního plánu přitom mělo dosáhnout zisku ve výši dvaadvacet milionů korun.