Finálová jízda

O firmu projevila zájem česká ICZ, slovenská Penta či polský Prokom

Prodej společnosti PVT (někdejší Podnik výpočetní techniky) se potichu, ale s jistotou blíží k cíli. Koncem minulého týdne uzavřel dveře „data room“ s informacemi pro investory. Končí fáze „due diligence“ (hloubková prověrka hospodaření), manažerských prezentací a přichází závěrečná etapa klání: neoficiální zprávy uvádějí, že již v polovině března by měli investoři předávat své závazné nabídky.

Státní zájmy.

Prodej tohoto podniku neznamená jenom zásadní akcionářskou změnu ve firmě, která je řazena mezí desítku nejvýznamnějších českých systémových integrátorů. Je třeba mít na paměti, že PVT je i jediným vlastníkem společnosti RM-Systém, organizátora mimoburzovního trhu s cennými papíry. S její regionální pobočkovou sítí je pevně spjata činnost Střediska cenných papírů - státní příspěvková organizace, které vede jednotnou evidenci zaknihovaných cenných papírů a jejich majitelů. Dceřinou společností PVT je První certifikační autorita, což je dosud jediný akreditovaný poskytovatel digitálních certifikátů pro on-line komunikaci (zjednodušeně elektronických podpisů). Hraje dnes nezastupitelnou roli ve vládním projektu e-goverment, jehož cílem je umožnit občanům a firmám komunikovat se státní správou přes internet. Z pohledu státu je důležité třeba i to, že PVT je součástí konsorcia, které pro armádu už několik let buduje Štábní informační systém. To je hned několik důvodů, proč by prodej podniku neměl být přehlížen.

Telecom mimo hru.

Je veřejným tajemstvím, že jednání o prodeji PVT probíhala již začátkem loňského roku (EURO 6, 8/2002). Za horkého favorita byl tehdy považován Český Telecom, jehož někdejší šéf Přemysl Klíma byl převzetí údajně velmi nakloněn. Po Klímově odchodu je tato varianta passé. V té době PVT ještě ovládala ČSOB, která majetek zdědila po IPB. 37 procent akcií držela banka přímo, zhruba 30 procent přes První investiční a další třicítka byla zaparkována v „offshorových“ kajmanských strukturách (taktéž do dnešních dnů spravovaných ČSOB). V květnu si zmíněných 37 procent akcií z banky vytáhla Česká konsolidační agentura (ČKA). Banka se s agenturou na podmínkách prodeje PVT měla dohodnout. „Prodej byl iniciován ze strany ČKA, ta také vyhlásila tendr na poradce a dala po jeho vyhodnocení mandát Patrii Finance,“ snaží se ale mluvčí ČSOB Milan Tománek naznačit, že v celém procesu jejich ústav hraje pasivní roli. Ať tak či onak, loni 3. října vybraný poradce - Patria Finance - soutěž zahájil. Nabídl investorům v jednom balíku 96,52 procenta akcií (z ČKA, PIAS i kajmanských fondů) a vyzval je, aby vyjádřili zájem. Jak uvádí mluvčí ČKA Jiří Pekárek, indikativní nabídky předalo třináct investorů. Data room jich podle neoficiálních zpráv navštívilo již pouze devět. O uchazečích se zatím jen spekuluje. Kromě některých cizokrajných finančních investorů má mezi zájemci figurovat například slovenská investiční skupina Penta. „Mohu jenom potvrdit, že se o PVT zajímáme a firmu teď tvrdě analyzujeme. To je vše,“ reagoval v rozhovoru pro týdeník EURO předseda představenstva Penta Finance Jakub Dospiva. Dalším, o kom se mluví, je česká firma ICZ, která, ač poměrně mladá, dnes již patří k význačným veličinám na trhu informačních technologií a systémové integrace (má pobočku i v Polsku a na Slovensku). „ICZ se nemůže nijak vyjadřovat k probíhajícím transakcím, neboť by tím potenciálně porušila závazné dohody o mlčenlivosti,“ odmítl informaci potvrdil či vyvrátit předseda představenstva ICZ Petr Novák. Několik zdrojů potvrdilo, že do tendru se přihlásilo i konsorcium, v jehož čele je Prokom Software, lídr polského trhu systémové integrace (v čele technologického koncernu Prokom stojí jeden z nejbohatších Poláků Ryszard Krauze). Právě polská firma může být černým koněm soutěže.
Co nakonec rozhodne? Patrně cena. Přestože mluvčí ČKA Jiří Pekárek uvádí, že při hodnocení se bude hledět jak na nabízené peníze, tak na podnikatelský záměr, Tomáš Klápště z Patria Finance dává prvnímu kritériu váhu 99,9 procenta. „Ale jsem si jist, že bude vybrána naprosto důvěryhodná firma,“ dodává výkonný ředitel Patrie a vedoucí oddělení firemních financí. Nic více o probíhající soutěži říci nechce, jasno by prý mělo být nejpozději do konce prvního pololetí. PVT nabízí určitá lákadla. Jednak finanční hotovost. Na termínovaných vkladech leží údajně zhruba 700 milionů korun. Přitažlivost mají i nemovitosti, jejichž hodnota má být kolem půl miliardy korun. „Obávám se, aby někdo nechtěl vybrat hotovost, prodat nemovitosti a firmu poslat ke dnu,“ varuje před možnými spekulanty jeden z investičních poradců.

Amputace elektronického podpisu.

Vstup nových vlastníků není, zdá se, lhostejný ministru informatiky Vladimíru Mlynářovi. „V tuhle chvíli je už v poměrně pokročilém stadiu projekt vyjmutí První certifikační z portfolia PVT a vstupu nových akcionářů do této dceřiné společnosti,“ řekl ministr týdeníku EURO, přičemž dodal, že vše je zatím ve stadiu jednání. Na tomto postupu se prý dohodl s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou a investoři jsou o věci informováni. Výsledný model by podle Mlynáře měl zřejmě vypadat tak, že 33 procent akcií První certifikační si ponechá stát a zbylých 67 procent by mělo být rozděleno rovným dílem mezi banky, které o to projeví zájem. Zároveň ale dodává, že část si pravděpodobně ponechá společnost PVT. Státní podíl prý nejspíše bude spravovat ministerstvo informatiky, ale v úvahu připadá i Státní tiskárna cenin či státní podnik Česká pošta.
„Kdyby byla První certifikační například prodána teroristům z al-Káidy, rozhodně by to mělo své důsledky pro rozvoj elektronického podpisu,“ vysvětluje Mlynář s nadsázkou, proč o oddělení aktivit spojených s elektronickým podpisem tolik usiluje.