Na poslední chvíli byla před summitem Evropské unie, který se bude konat ve čtvrtek a v pátek v Bruselu, zahájena jednání o vytvoření mnohem větší "palební síly" v rámci ochrany proti krizi. Informoval o tom dnes list Financial Times s odvoláním na zdroje z EU.
Foto: Profimedia.cz
Ochrana EU před krizí by podle středečního vydání britského listu Financial Times (FT) mohla zahrnovat spuštění dvou oddělených prostředků určených na záchranu. Podle tohoto návrhu by určitou dobu mohl fungovat současný Evropský fond finanční stability (EFSF) zároveň s permanentním Evropským stabilizačním mechanismem (ESM). Další podporou by pak podle FT měly být posílené zdroje Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Tyto tři zdroje záchranného systému budou podle FT součástí pečlivě budovaného souboru a představitelé EU doufají, že tím zapůsobí na finanční trhy jen dva měsíce poté, co podobný summit nedokázal přesvědčit investory. Zároveň věří v zastavení prohlubování dluhové krize. Záchranný systém by mohl být zaveden spolu s návrhy na změny smlouvy o EU s mnohem tvrdšími rozpočtovými pravidly v eurozóně.
Návrh, o němž diskutují evropští činitelé před klíčovým čtvrtečním summitem eurozóny, také zahrnuje urychlení hotovostních plateb do nového fondu zvaného Evropský stabilizační mechanismus ve výši 500 miliard eur. Opatření má fondu dodat větší váhu a zvýšit jeho důvěryhodnost v očích ratingových agentur.
EFSF by podle tohoto návrhu nezanikl v době, kdy v polovině příštího roku začne působit právě ESM, ale fungoval by dál. Tím by se zdroje k záchraně ohrožených zemí eurozóny typu Itálie zhruba zdvojnásobily. EFSF by navíc mohl pomocí pákového efektu zvýšit své disponibilní zdroje až na 600 miliard eur. Spolu se zvýšením zdrojů MMF, které by zařídily centrální banky zemí eurozóny, by to vytvořilo kýženou „palebnou sílu“.
Převody peněz členských zemí do ESM by se měly podle návrhů díky dohodě Německa s Francií urychlit. Francie a Německo se totiž dohodly, že ESM začne působit o rok dříve, než se původně plánovalo. ESM ale podle Financial Times od příštího června ještě nebude mít k dispozici plánovaných 500 miliard eur.
Vytvoření účinné finanční ochrany ze zdrojů členských zemí je jedním z hlavních požadavků Evropské centrální banky, druhým je důvěryhodný plán zajištění rozpočtové disciplíny. Nový šéf ECB Mario Draghi signalizoval, že pokud budou tyto podmínky splněny, bude ECB uvažovat o zesílení protikrizových zásahů na dluhopisovém trhu.
Německo podle informací agentury Bloomberg odmítá spojení současného záchranného fondu EFSF a plánovaného ESM. Agentuře Bloomberg to ve středu řekl německý vládní úředník pod podmínkou anonymity.
Berlin je ale podle agentury Reuters stále více pesimistický ohledně šanci na dohodu o řešení dluhové krize eurozóny na summitu Evropské unie, protože některé vlády podle Německa nepochopili vážnost situace. “Máme dojem z mnoha rozhovorů v posledních dnech, že řada protagonistů ještě nepochopila, jak vážná je situace,“ řekl pro Reuters německý vládní úředník pod podmínkou anonymity.
“Můj pesimismus pramení z celkového obrazu, který vidím v tuto chvíli, kdy instituce a členské státy budou muset přehodnotit své postoje, aby umožnili změny v pravidlech, o které usilujeme,“ řekl agentuře vládní činitel pod podmínkou anonymity. Ten rovněž zopakoval názor německé vlády, že vydávání společného dluhopisu eurozóny by mohlo prohloubit krizi, ale nevyřešilo by ji.
