Zrovna když eurozóna začala nabírat správný kurz v boji s nekončící dluhovou krizí, najednou se sama vrátila do starých vod. Místo aby Kypru hodila záchranný kruh, přivázala mu na krk mlýnský kámen. Navzdory zdání dohoda s Kyprem nevtahuje do pomoci krachujícím bankám soukromé věřitele. Namísto toho uvaluje daň na všechny střadatele včetně těch nejmenších.
Jakkoli to může být legální, jde o tvrdé porušení principu pojištění vkladů – malí střadatelé mají v EU záruku, že jejich vklady do 100 tisíc eur jsou v bezpečí bez ohledu na to, v jakém stavu je jejich banka. Je to neodpustitelná zrada těch, kteří mohou ztratit nejvíc a nesou nejmenší odpovědnost za problémy.
Je to také v rozporu s budoucím evropským bankovním systémem, v němž mají být daňoví poplatníci chráněni před ztrátami bank, investoři platí za předvídatelné riziko, které přijímají, a střadatelé se mohou spolehnout, že jejich vklady jsou do určité výše v bezpečí.
SME: Zeman, pán levice
Vztah českých sociálních demokratů k prezidentovi Miloši Zemanovi připomíná psíka, který si dovolil štěkat na pána. Když však zjistil svůj omyl, rychle přešel k vrtění ocasem, aby si na sjezdu už jen poslušně lehl na záda. Rozhodujícím se ve straně stalo prozemanovské křídlo, které se opírá hlavně o krajské potentáty.
Milost od Zemana byla pro ČSSD tak důležitá, že obětovala i svého místopředsedu Jiřího Dienstbiera, který se provinil jen tím, že jako jediný ve straně jasně pojmenoval Zemanovy problémy a své názory od té doby nezměnil. Dienstbier byl pro část voličů znamením ochoty ČSSD ke změnám. Byl také jediným politikem strany, který se v Praze alespoň jakž takž veřejně postavil kmotrům a mafiím ovládajícím i ČSSD.
Strana bude moci tento obrat a symbiózu se Zemanem, dvounohým symbolem korupce, a následný odliv středových voličů kompenzovat jen posílením sociální demagogie a snahou odebrat voliče komunistům.
The New York Times: Žádné bomby v Koreji
Malý div, že Jihokorejci uvažují o způsobech, jak se bránit. Stačí se podívat na bizarní a nebezpečné chování KLDR. V reakci na něj začali někteří vlivní Jihokorejci volat po tom, aby země vyvinula vlastní jaderný arzenál, a nedávné výzkumy veřejného mínění ukazují, že dvě třetiny populace souhlasí.
Snad není třeba říkat, že to jsou strašlivé nápady, které bezpečnost Jižní Koreje nijak neposílí. USA a Rusko, které drží drtivou většinu světových jaderných zbraní, významně snížily jejich počty a jednají o další redukci. V posledních letech mezinárodní společenství ukázalo vzácnou jednotu při schvalování sankcí proti KLDR a Íránu v zájmu omezení jejich nukleárních aktivit. Toto úsilí bude značně poškozeno, jestliže se Jižní Korea vrátí k vývoji jaderných zbraní, jejž se vzdala už v sedmdesátých letech.
Korejci by udělali lépe, kdyby miliardy dolarů, které by stál jaderný program, utratili za konvenční technologie, které skutečně zvýší jejich bezpečnost.
Čtěte také:
Kyperský ministr se chce v Moskvě dohodnout na podmínkách úvěru
Zeman chce vítězství ČSSD ve volbách a její jednobarevnou vládu
USA poslaly bombardéry nad Jižní Koreu, nesou prý jaderné hlavice
