Na podzim 2011 Itálie hleděla do propasti plnohodnotné dluhové krize. Silvio Berlusconi, který udělal vše, aby zničil důvěryhodnost Říma, musel s ostudou rezignovat. Nová technokratická vláda Maria Montiho stála před mamutím úkolem přesvědčit investory, že Itálii se opět dá věřit.
O patnáct měsíců později se Berlusconi vrací a pošilhává po dalším premiérském období, jako by se nic nestalo. Podle posledních průzkumů to není pravděpodobné. Ale za poslední tři týdny se propast mezi soupeři zúžila na polovinu. Další Berlusconiho období by však bylo pro Itálii pohromou. Investoři by přestali věřit italským dluhopisům. Na evropské scéně bude Berlusconi vnímán jako nevěrohodný partner a vliv Itálie prudce klesne.
Die Zeit: Dohoda není tak špatná
Existují fotbalové zápasy, které je prostě potřeba vyhrát. Jak v takovém zápasu dáte gól, není moc důležité. Podobné je to s jednáními o rozpočtu EU. Cenu za umělecký dojem si lídři zemí sedmadvacítky nevysloužili. Ale dospěli k výsledku, navíc k takovému, který nemá žádné skutečné poražené. To je mnohem víc, než co předpovídali mnozí profesionální pesimisté.
Nejdůležitější zpráva z rozpočtového summitu zní: Evropa funguje, a dokonce ne tak špatně. Jistě, jednání se táhla. Ale ve srovnání se silvestrovským dramatem, které se hrálo kolem amerického rozpočtu v Kongresu, vypadá bruselská dohoda transparentně a rozumně. A uvědomíme-li si, jak rozdílné pozice 27 účastníků jednání zaujímalo, vypadá kompromis ještě lépe. Evropa šetří. Přesněji řečeno, rozpočet EU už alespoň nekyne zcela automaticky.
SME: Projíst a propít
Máloco je dnes lacinější než prognózy, ale vsadit si, že pod tři procenta HDP se letošní deficit ministru Kažimírovi stlačit nepodaří, se vyplatí. Oznámení ministra financí, že má v boku díru za 360 milionů eur, bylo sotva poslední svého druhu. Přijdou další. O riziku díry Kažimír nemohl nevědět dávno před 12. prosincem, kdy si nechal rozpočet schválit v parlamentu.
Věštby, že se rozpočet rozpadne už v lednu, visely na všech sloupech. Jako reakci Kažimír chystá vázání výdajů za sto milionů.
Uvidíme, jak vázání uhájí před týmiž hladovými krky, které mu nedovolily sekat výdaje na podzim. Další plombu ocení zejména důchodci. Ministrovo tvrzení, že na díru použije čtvrtmiliardu od těch, kteří opouštějí druhý pilíř, je ukázkou toho, jak se berou peníze z budoucnosti, aby se dnes projedly a propily.
Čtěte také:
Berlusconi vsadil na Ligu severu
„Deal done“, píše Van Rompuy. Rozpočet EU ale ohrožují europoslanci
