V Rumunsku vidíme pokusy omezit pravomoci ústavního soudu. V Maďarsku vláda utahuje šrouby ve vztahu k médiím, soudům i kulturním počinům. A v Srbsku se nová vláda snaží posílit svůj vliv na centrální banku. Každý z těchto kroků by sám o sobě byl důvodem k obavám. Dohromady vyvolávají dojem, že na jihovýchodním kraji Evropské unie zachvacuje demokratické systémy jakási sněť.
Pokud bychom demokracii definovali jen jako stav, v němž mohou být vlády odstraněny bez užití násilí, nebylo by co kritizovat. Volby v postkomunistických členských i kandidátských zemích probíhají vesměs svobodně a férově. Ale demokracie je víc než volební urna.
Čtěte také: Politický boj v Rumunsku pokračuje u soudu
Vyžaduje nezávislé instituce, které zaručí odpovědnost vlády vůči občanům. V Rumunsku a Maďarsku, členských zemích EU, a v Srbsku, které do unie chce, se v tomto ohledu dělají kompromisy. Brusel by měl dělat více, aby zabránil vzmachu protidemokratických praktik v těchto státech.
