Finanční krize může být požehnáním

Je to jako výhodný výprodej, říkal o pádech akcií guru investorů Benjamin Graham

Představte si, že jste sběratelé, kteří shromažďují obrazy nebo starožitný nábytek. Vaše sbírka se každoročně rozrůstá a nabývá na hodnotě. Jednoho dne ale na všech galeriích a starožitnictvích ve městě začnou viset obrovské cedule s nápisy „Výprodej!“, popřípadě „Slevy až 50 procent!“. V takové chvíli pravděpodobně nebudete litovat, že byste svou sbírku nyní prodali za méně než před rokem. Naopak, začnete nakupovat další umělecká díla a budete se těšit z toho, že za ně zaplatíte pouze zlomek jejich skutečné hodnoty. Stejně by se na nynější finanční krizi měli dívat lidé, kteří investují na trhu s cennými papíry. Alespoň takový je pohled Benjamina Grahama, otce takzvaného hodnotového investování do akcií a dluhopisů a autora Inteligentního investora, zřejmě nejvýznamnější knihy, jaká kdy byla o investování napsána. Graham, který je profesionálním vzorem miliardáře Warrena Buffetta, prosazoval způsob investování, jenž je založen na snaze nakupovat akcie kvalitních společností za tak nízké ceny, aby se vytvořil určitý bezpečnostní polštář. Ten by měl zaručit, že o peníze nepřijdeme ani v případě, že se ve své analýze spleteme. Pokud se nám takto levné akcie podaří získat, máme je držet co nejdéle, ať už jdou světové trhy momentálně nahoru nebo dolů.
Tento názor nám poskytuje odlišný náhled na všudypřítomné informace o propadech světových burz v souvislosti s finanční krizí. Namísto paniky se totiž dá na věc pohlížet jako na požehnání. Ekonomický redaktor časopisů Money a Time a jeden z nejuznávanějších amerických komentátorů Jason Zweig přišel, byť v nadsázce, dokonce s představou, že by se o akciových propadech mělo v televizi a v tisku mluvit pouze pozitivně. „Představte si, že moderátor jen krátce oznámí: Akcie jsou dnes ještě levnější, Dow poklesl o dalších 2,5 procenta při mohutném objemu prodeje. Je to čtvrtý den v řadě a akcie pořád zlevňují! … Tento rok poklesly ceny již o padesát procent, což z nich dělá koupi, jaká tady již roky nebyla. Někteří prominentní analytici jsou však ještě optimističtější a očekávají další pokles ještě tento týden!“

Není důvod k obavám Skutečný investor není podle Grahama prakticky nikdy nucen prodat své akcie a po většinu času si může dovolit nevšímat si vůbec tržních kurzů. Měl by jim věnovat pozornost a jednat podle nich pouze do té míry, do jaké jsou kurzy dostatečně výhodné na to, aby prodej akcií ospravedlnily. „To znamená, že investor, který připustí, aby jej kolísání tržní hodnoty jeho portfolia vystavovalo přílišným obavám a přehnaným starostem, vlastně transformuje svou základní výhodu (tedy svobodu volby) na základní nevýhodu,“ napsal Graham na počátku padesátých let, tedy v době, kdy trhy bouřlivě stoupaly po skončení téměř dvacetileté finanční krize započaté roku 1929. A dodal ještě jednu klíčovou myšlenku: „Člověk by na tom byl mnohem lépe, kdyby jeho akcie neměly vůbec žádné tržní kurzy, neboť pak by byl zcela ušetřen psychického soužení způsobeného chybami ostatních lidí.“ Principem finančního úspěchu je podle něj schopnost jednat na základě vlastního svobodného rozhodnutí podloženého racionálními analýzami a současně vůle ignorovat nepodstatné tržní výkyvy. Hlavním důvodem neúspěchu je podle něj naopak to, že lidé věnují příliš mnoho pozornosti tomu, co trh právě teď dělá.
Kritici hodnotového způsobu investování často říkají, že akcie nejsou zboží jako každé jiné a obchod s nimi se ve skutečnosti nedá příliš srovnávat s tím, když vlastníte podíl v běžné obchodní společnosti. A to zejména proto, že existence organizovaných burz cenných papírů vnáší do obchodování prvek ohromné likvidity, kdy můžete cenné papíry nakupovat nebo prodávat podle neustále aktualizovaných cen. Avšak trh, přestože podle řady teoretiků funguje zcela efektivně, se může ve svém ocenění zmýlit. I když jsou ceny udávané poměrem nabídky a poptávky obvykle spolehlivým ukazatelem, bývají i situace opačné. V historii je mnoho případů, kdy cena akcií během několika málo let prudce stoupla o stovky i tisíce procent bez jakéhokoli vztahu ke skutečné výkonnosti podniku. Zákonitě následoval ještě prudší pád. Typickým případem je bublina internetových společností, jež splaskla v roce 2000.

Bláznivý pan Trh „Představte si, že vlastníte malý podíl v soukromém podniku, který vás přišel na tisíc dolarů. Jeden z vašich společníků, pan Trh, je velice ochotný a úslužný. Každý den vám říká, kolik si myslí, že má váš podíl hodnotu, a navíc vám nabízí, že za tuto cenu můžete nakoupit další podíly, nebo je naopak prodat. Někdy jsou jeho názory na hodnotu přesvědčivé a odůvodněné skutečným vývojem podniku a vyhlídkami, o nichž víte. Na druhé straně se pan Trh relativně často nechává svést přílišným optimismem, nebo naopak neopodstatněným strachem a jeho návrhy ohledně hodnoty vám připadají poněkud přitažené za vlasy – ať již na jedné nebo druhé straně,“ říká slavná Grahamova metafora. Trh má totiž podobu úředně uznaného blázna, o jehož občasné pošetilosti všichni vědí. Nedává proto velký smysl řídit se podle toho, že tento blázen denně vykřikuje, jakou hodnotu má váš majetek a že byste se z tohoto důvodu měli dnes cítit dobře, nebo naopak špatně. V reálném životě by někoho takového nikdo neposlouchal, ale ve finančním světě si podle Grahama necháváme od tohoto šílence ochotně radit a rezignujeme na kontrolu založenou na vlastních názorech. Hlavním a nejtěžším úkolem pro „inteligentního investora“ je podle Grahama zabránit sobě v tom, abychom sabotovali vlastní investiční úsilí tím, že bychom nakupovali jen proto, že pan Trh křičí „Nakupuj!“, a prodávali jen proto, že křičí „Prodej!“.

___

Benjamin Graham (1894–1976) se narodil v Londýně jako Benjamin Grossbaum. Celý život prožil ve Spojených státech amerických, kde vystudoval Kolumbijskou univerzitu. Mimořádně nadaný student dostal jako první člověk v historii školy hned po promoci nabídky práce ze tří univerzitních kateder – matematiky, filozofie a literatury. Místo toho začal působit jako investor na Wall Streetu, kde založil vlastní úspěšnou firmu. Ačkoli zastánci efektivního trhu a moderní teorie portfolia s jeho názory ostře nesouhlasí, dodnes má řadu zastánců. Nejslavnějším z nich je Warren Buffett, který jeho knihu Inteligentní investor označil za nejlepší dílo o investování, jaké kdy bylo napsáno.

Grahamovy názory - Hlavním důvodem neúspěchu při investování je to, že lidé věnují příliš pozornosti kurzovým výkyvům.
- Propady trhů poskytují možnost nakoupit akcie skvělých společností za mimořádně výhodné ceny.
- Nemá smysl řídit se každodenními kurzovými posuny, ale pouze podloženým přesvědčením o vnitřní hodnotě podniku.