Strážci financí posilují své pozice ve firmách
Fabio Schvartsman, finanční ředitel brazilského průmyslového konglomerátu Ultrapar Holdings, říká, že nyní věnuje všechen čas „zlepšování budoucí hodnoty společnosti“. Zaměřuje se především na růst firmy prostřednictvím aktivního globálního programu akvizicí, který je postaven na inovativních přístupech k financování transakcí a snižování rizika pro mateřskou společnost. Podobné úsilí vynakládá řada dalších finančních šéfů. Například třetina těchto manažerů očekává, že bude hrát vedoucí roli při prosazování dlouhodobé obchodní strategie. A dalších jednašedesát procent míní, že se na strategii firmy budou podílet během následujících dvou let. Role finančních ředitelů se mění.
Rutiny ubývá.
Podpora strategickému rozhodování zabírá finančním ředitelům nejúspěšnějších firem čím dál tím více času. Role šéfů finančních oddělení se tím pádem stává klíčovou pro budoucí úspěšný rozvoj společnosti. Vyplývá to ze studie „Being the best. Insights from leading finance functions“, kterou zpracovaly společnosti KPMG International a Economist Intelligence Unit. Průzkumu se zúčastnilo 286 manažerů z celého světa, přičemž více než polovina z nich zastupuje společnosti s ročními tržbami přesahujícími jednu miliardu dolarů.
„Současné finanční řízení hraje v podnikání nezanedbatelnou strategickou roli. Není jistě náhodou, že finanční ředitelé špičkových firem zastoupených v průzkumu se zaměřují méně na rutinní záležitosti a profilují se spíše jako partneři při řízení a rozhodování. Zvyšují tím důvěryhodnost společnosti pro investory a pomáhají jí tak získávat konkurenční výhodu,“ zdůrazňuje partnerka tuzemské pobočky společnosti KPMG Romana Benešová.
V prognózách nejistí.
Stále více finančních ředitelů má ambici stát se strategickým partnerem generálních ředitelů a hrát důležitou roli při zásadních rozhodnutích. „Nicméně ve skutečnosti většina z nich stále tráví dost času plněním tradičních úkolů – kontrolou nákladů, přípravou výkazů nebo daňovou problematikou,“ vysvětluje Benešová. Téměř čtyři pětiny finančních šéfů z průměrně úspěšných společností se totiž domnívají, že gros jejich práce spočívá ve sledování nákladů. Jejich postoj ovšem kontrastuje se čtyřiašedesáti procenty finančníků z top firem, kteří si uvědomili, že mají více času věnovat strategickému poradenství a podpoře rozhodování, přestože i oni stále považují kontrolu nákladů za klíčovou část své práce. Tito manažeři mají také jasnější představu o budoucnosti finančního řízení, kterou jsou schopni srozumitelně a jasně předat ostatním ve vedení firmy.
Finanční ředitelé v průzkumu uvedli, že jsou schopni dodat relevantní historická data. V prognózování a předpovídání vývoje si však až tak nevěří. Dvě pětiny z nich uvedly, že jsou nespokojeny s úrovní plánování a stanovování prognóz; podobný počet vyjádřil znepokojení nad kvalitou informací poskytovaných nejvyššímu vedení.
Outsourcing v plenkách.
Aby ušetřili peníze - a aby umožnili finančním manažerům soustředit se více na klíčové činnosti -, zakládají nadnárodní korporace střediska sdílených služeb. Až polovina dotazovaných firem využívá tato centra pro řízení likvidity a kapitálu, finanční výkaznictví či zpracování transakcí. V příštích dvou letech se počet firem užívajících podobný model ještě zvýší. Naproti tomu outsourcing vzbuzuje ve finanční oblasti ještě obavy z možných rizik a ve srovnání s outsourcingem například v IT je prozatím v plenkách. Například pětačtyřicet procent respondentů užívá centra sdílených služeb pro řízení likvidity, ale jen čtyři procenta firem tyto činnosti „outsourcuje“.
Investoři, otřesení nedávnými účetními skandály a vědomi si zostřující se konkurence, požadují kvalitnější kritéria pro ocenění ekonomické hodnoty společnosti a spolehlivější dozor nad výkonností firem. Zásadní tíže těchto požadavků vlastníků padá na bedra finančních manažerů. Anne Godbehereové, finanční ředitelce společnosti Swiss Re, prý komunikace s akcionáři zabere až pětinu času.
Z průzkumu KPMG ovšem vyplývá, že jen zhruba čtvrtina finančních ředitelů průměrně výkonných společností je schopna kvalitně informovat akcionáře o výsledcích. Naproti tomu v nejvýkonnějších firmách věří celé dvě pětiny finančníků ve výbornou úroveň jejich vztahů a komunikace s investory.
Chybějící talenty.
Nedostatek finančních odborníků, kteří by měli odpovídající dovednosti a znalosti, ohrožuje budoucnost kvalitního peněžního řízení. Více než polovina respondentů sice plánuje během příštích dvou let přijmout nové síly do svých finančních oddělení, jenže sedmačtyřicet procent z nich přiznává, že najít a udržet schopné zaměstnance představuje největší překážku transformace jejich společnosti. Výzva je o to větší, oč se v čase mění požadovaný profil finančního profesionála. „Nyní se u přijímaných manažerů klade velký důraz zejména na komunikační dovednosti, týmovou práci, sofistikovanější analytické schopnosti a tvůrčí řešení problémů,“ říká Benešová.
Řada respondentů rovněž uvedla, že ve firmách reorganizují a soustřeďují finanční funkce. Nadnárodní firmy běžně posilují centrální finanční ředitelství, jež přebírá dohled nad jednotlivými pobočkami. Tento přístup umožní optimální alokaci zdrojů a nasazení standardizovaných kvalitních procesů a kontrolu nad celým byznysem.
