PRIVÁTNÍ BANKOVNICTVÍ Do bank denně míří tisíce lidí. Všichni ale nevyřizují své záležitosti za „šaltrem“. Pro vybranou klientelu existují speciální služby, které se nepříliš přesně nazývají privátní bankovnictví. VČesku dnes žije přes 13 tisíc lidí, kteří disponují investičním majetkem přesahujícím jeden milion dolarů (přibližně 22 milionů korun).
PRIVÁTNÍ BANKOVNICTVÍ Do bank denně míří tisíce lidí. Všichni ale nevyřizují své záležitosti za „šaltrem“. Pro vybranou klientelu existují speciální služby, které se nepříliš přesně nazývají privátní bankovnictví.
V Česku dnes žije přes 13 tisíc lidí, kteří disponují investičním majetkem přesahujícím jeden milion dolarů (přibližně 22 milionů korun). A rychle jich přibývá. Jen za loňský rok se jejich počet zvýšil o více než 10 procent, byť jistá část tohoto přírůstku nepochybně padá na vrub posilování kurzu české měny vůči americké. Uvedený parametr, tedy milion dolarů „volného“ majetku, zvolila společnost Capgemini. Ta ve spolupráci s firmou Merryl Lynch mapuje chování těchto velmi bohatých lidí, jichž je na celém světě 8,7 milionu.
Samotný bankovní sektor je ovšem při definování investiční síly majetných osob skromnější. Má pro ně název HNWI (High Net Worth Individuals - osoby s vysokým čistým jměním). Mezi ně patří lidé, kteří mají na investice více než pět milionů korun. Už to jsou klienti vážení jak v bankách, tak ve společnostech, které se zabývají správou majetku (asset management).
INDIVIDUÁLNĚ, KOMPLEXNĚ Majetní lidé pochopitelně mají zvláštní finanční potřeby, kterým bankovní sektor vychází vstříc právě produktem „privátní bankovnictví“. V něm jde hlavně o investice, ale ani forma není nepodstatná. Styk banky s klientem se neodehrává na přepážkách běžných poboček. Buď jde o zvláštní prostory, nebo o zcela neformální prostředí. „Velkou část agendy vyřídíme na obědech či nejrůznějších společenských či sportovních akcích,“ říká Tomáš Končický z banky Sal. Oppenheim. Pro tu je privátní bankovnictví hlavní činností, patří do okruhu takto specializovaných - a veřejnosti logicky méně známých - bankovních domů. Tyto služby v Česku poskytuje většina velkých bank.
Předpokladem užívání služeb privátního bankovnictví jsou ovšem investice ve velkém. „U nás je to zhruba patnáct milionů korun,“ říká Končický. Jinde je to méně, ale vždy jde o úroveň vysoce převyšující „běžný“ bankovní standard. Za vysoký vklad ovšem zákazník dostává výjimečné služby. Ty lze stručně charakterizovat jako individuální a komplexní. Pod prvním pojmem se skrývá schopnost všechny bankovní, respektive investiční produkty upravit přesně „na míru“ klientovi, jeho požadavkům a potřebám. V praxi to znamená třeba platinové platební karty, nabídka specifických, složitě strukturovaných investičních instrumentů a podobně.
Veškerá investiční činnost má přitom globální charakter, lze tedy koupit například americké akcie či indexované certifikáty pro tokijskou burzu. „Poměr investic domácích a zahraničních bych odhadl na zhruba 20:80,“ říká Dalibor Mátl ze společnosti Atlantik-Kilcullen, která se zabývá investicemi na finančních trzích a obsluhuje pochopitelně i velké privátní investory.
Vedle finančních instrumentů se VIP klientům nabízí i takzvaná alternativní investice, vedle komodit či speciálních fondů jsou to třeba umělecké předměty. „V takových případech ale spíše upozorňujeme na možnosti, vyhledáváme kontakty, prostě otevíráme dveře,“ tvrdí Končický. Všechny služby jsou poskytovány ve výjimečné formě. „Velcí privátní investoři mají vysoké nároky na poskytovaný servis. Především požadují absolutní diskrétnost, individuální servis a vysoce flexibilní přístup ze strany našich poradců, kde pracovní doba nehraje roli,“ podotýká Dalibor Mátl. Vztah klient -poradce je díky tomu velmi úzký a do značné míry intimní. „Je to hodně osobní,“ dodává Končický.
OD AKCIÍ PO POJISTKY Privátní banky, respektive příslušná oddělení „normálních bank“, se obvykle starají o finance klientů komplexně. Tedy nejen o efektivní investování jejich majetku, ale také o daňové otázky či pojištění, kde samozřejmě dávají jen doporučení. „Bohatí lidé představují v naší klientele specifickou složku. Rozdělil bych ji na dvě skupiny. První pojištění využívá jako ochranu před případnými riziky, třeba úrazu, smrti či dlouhodobému poklesu příjmů. Pojistné částky pro případ úmrtí na deset a více milionů korun jsou standardní záležitostí,“ říká Marek Vích z pojišťovny Kooperativa. Skupina druhá podle něj vnímá pojišťovací produkty jako dlouhodobou konzervativní investici s garantovanými výnosy. V pozadí takových investic často stojí poradce ze sféry privátního bankovnictví.
Slovo „konzervativní“ v něm totiž hraje velkou roli. Bohatým běží zjevně především o zachování majetku, respektive hodnoty investic. Proto v tomto segmentu bankovních služeb nejde ani tak o oslnivé výnosy, jako spíše stabilitu a minimalizaci rizika. „Z hlediska strategie převažuje rozpětí od konzervativního po středně rizikový přístup. V prvním případě klient očekává výnos čtyři procenta ročně, v druhém dlouhodobé zhodnocení na úrovni inflace plus pět procent,“ popisuje Mátl požadavky movitých investorů. Tomáš Končický je ještě střídmější: „Naším cílem je zhodnocení ve výši čtyři až šest procent za rok.“
„Nelze říci, že by se bohatí Češi o své finance nestarali. Znám například jednoho hokejistu, který při každém pobytu doma koupí jeden či dva byty v pražském centru. To je určitě dobrá investice. Jinak ale převládá nezkušenost a krátkodobý pohled,“ tvrdí Končický. Podle něj si Češi ještě neosvojili dlouhodobou investiční strategii.
TÁHNOU NEMOVITOSTI A kam směřují peníze bohatých? To ukazuje už zmíněný průzkum společností Capgemini/Meryll Lynch. Za atraktivní velcí soukromí investoři zjevně považují cenné papíry, a to zejména akcie. V menší míře pak obligace, které jsou méně rizikové i výnosné. Stejné investiční parametry mají i nemovitosti, které se na portfoliu majetných investorů v posledních letech podílejí zhruba 15 procenty. Přitom stále oblíbenější jsou takzvané alternativní investice - komodity, obchodní podíly či devizy nebo také umělecké předměty.
Lze předpokládat, že bohatí Češi směrují své investice podobně. Přes svou nezkušenost jsou ovšem v porovnání se „zbytkem“ české populace velmi kvalifikovaní. „Finanční inteligence“ je v Česku dosud na poměrně nízké úrovni. Zvláště zarážející je přežívající uložení peněz stylem „slamník“ - podle nedávného průzkumu polovina Čechů stále nechává volné peníze doma. To dokládají i časté zprávy o podvodnících, kteří si hlavně u starších lidí často přijdou na statisíce korun. V České republice se rovněž hodně využívá běžných účtů (70 procent populace), které ovšem nelze označit za investici. V tomto ohledu Česko preferuje stavební spoření (polovina populace) a penzijní připojištění, respektive životní pojištění, která má zhruba třetina lidí. S tím kontrastuje poměrně malý zájem o cenné papíry všeho druhu a podílové fondy. Do těch v tuzemsku investuje sotva desetina populace.
A kolik ti skutečně bohatí investují? „Několik klientů u nás má aktiva za více než sto milionů,“ říká Tomáš Končický. Jeho slova potvrzuje i Marek Vích: „Máme pojistné smlouvy, na které klienti složili i sto milionů korun.“
KAM SMĚŘUJÍ BILIONY
31 % cennŽ papíry
21 % investice s pevnům vůnosem
11 % hotovost a depozita
15 % nemovitosti
22 % alternativní investice
Report Wealth Wor
ld 2006 Capgemini, Pramen:
KURZY DEVIZOVÉHO TRHU / DEVIZY - STŘED
Země/Měna Množ. Kód 26. 6. 27. 6. 28. 6. 29. 6. 30. 6.
Austrálie/dolar 1 AUD 16,624 16,573 16,501 16,589 16,647
Dánsko/koruna 1 DKK 3,826 3,816 3,812 3,821 3,820
EMU/euro 1 EUR 28,525 28,460 28,430 28,500 28,495
Japonsko/jen 100 JPY 19,523 19,439 19,457 19,521 19,550
Maďarsko/forint 100 HUF 10,184 10,196 10,145 10,064 10,056
MMF/SDR 1 XDR 33,386 33,286 33,248 33,377 33,157
Norsko/koruna 1 NOK 3,597 3,583 3,598 3,617 3,591
Polsko/zlotý 1 PLN 6,977 7,003 6,979 6,982 7,028
Slovensko/koruna 100 SKK 74,643 74,602 74,341 74,374 74,302
Slovinsko/tolar 100 SIT 11,903 11,876 11,864 11,894 11,891
Švédsko/koruna 1 SEK 3,095 3,083 3,079 3,086 3,084
Švýcarsko/frank 1 CHF 18,248 18,161 18,187 18,215 18,182
USA/dolar 1 USD 22,708 22,647 22,618 22,748 22,413
Velká Británie/libra 1 GBP 41,325 41,196 41,181 41,238 41,170
Pramen: ČNB
