Globální finanční stabilita je ve větším ohrožení, než se aktuálně může zdát. S odkazem na šéfku Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalinu Georgievovou o tom informovala zpravodajská agentura Reuters. Výkonná ředitelka následně vyzvala k pokračující ostražitosti, a to navzdory skutečnosti, že opatření vyspělých ekonomik napětí na trhu do jisté míry uklidnila. Ocenila zejména reakci na bankovní krizi, konkrétně třeba nedávnou spolupráci centrálních bank, jež má posílit tok amerických dolarů po celém světě.
Globální růst dle ní letos zpomalí na hodnotu 2,9 procenta, kterou MMF odhadoval už koncem ledna. Na vině je kromě pandemie a války na Ukrajině také zpřísňování měnové politiky. Rychlostí nižší, než je historický průměr 3,8 procenta, pak světová ekonomika poroste i v následujícím roce. Georgievová to uvedla na Čínském rozvojovém fóru.
„Nadále pozorně sledujeme vývoj a posuzujeme možné důsledky pro globální ekonomický výhled a globální finanční stabilitu,“ řekla a dodala, že velkou pozornost MMF věnuje zejména nejzranitelnějším oblastem, tedy zemím s nízkými příjmy a vysokou mírou zadlužení. K varování ředitelka také přidala názor, podle něhož by geoekonomická fragmentace mohla svět rozdělit na mezi sebou soupeřící ekonomické bloky. To by následně vedlo k oslabení finanční i bezpečnostní stránky jednotlivých zemí.
Historické minimum, přesto zlepšení
Určitou naději pro světovou ekonomiku vidí Georgievová v předpokládaném růstu Číny, která se po přísných protiepidemických opatřeních konečně plně otevřela turismu. I díky tomu by její HDP mělo v letošním roce vyrůst na 5,2 procenta. To jinými slovy znamená, že se Čína bude na celosvětovém růstu podílet přibližně jednou třetinou. MMF rovněž odhaduje, že každé zvýšení růstu čínského HDP o jeden procentní bod má za následek zrychlení růstu u ostatních asijských ekonomik o 0,3 procentního bodu.
A přesto, že by uvedené tempo z pohledu Číny znamenalo historické minimum, stále by se jednalo o výrazné zlepšení oproti třem procentům, která druhá největší ekonomika na světě zaznamenala v loňském roce. Kromě toho Georgievová vyzvala Peking k tomu, aby podnikl takové kroky, jež ekonomiku země nejen posunou, ale zároveň vybalancují tím, že její růst více založí na spotřebě. Takový model by byl dle jejího názoru trvalejší a méně závislý na dluhu a současně by též pomohl řešit klimatické problémy.
„Má-li se tak stát, je nutné, aby systém sociálního zabezpečení hrál hlavní roli, a to konkrétně tak, že bude domácnosti chránit pomocí dávek v nezaměstnanosti a dávek zdravotního pojištění,“ cituje server CNN Georgievovou. Ta v neposlední řadě upozornila na nutnost vyrovnat podmínky pro soukromé a státní podniky a zajistit reformy týkající se investic do vzdělání.
Bod zvratu?
O zlepšení ekonomického výhledu MMF informoval už koncem letošního ledna, původně se totiž diskutovalo o tom, že by tempo růstu mohlo dosáhnout pouhých 2,7 procenta. „Výhled je méně chmurný než v naší říjnové prognóze a mohl by představovat bod obratu, kdy růst dosáhne svého dna a inflace se sníží,“ napsal tehdy na blogu Pierre-Olivier Gourinchas, ředitel výzkumu Mezinárodního měnového fondu.
Nicméně už začátkem roku instituce varovala, že i přes zlepšení jsou rizika stále značná. Nebezpečí by mohly představovat třeba prudké zpomalení sektoru nemovitostí, inflace i nejistota spojená s válkou na Ukrajině.
