VAŠE DOTAZY - NAŠE ODPOVĚDI JIŽ DÉLE NEŽ TŘI ČTVRTĚ ROKU SE POSTUPUJE VE SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ PODLE NOVÝCH PRAVIDEL OBSAŽENÝCH V ZÁKONĚ Č. 150/2002 SB., O SOUDNÍM ŘÁDU SPRÁVNÍM, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ.
Napadení postupu správce daně u správního soudu
Vzhledem k tomu, že ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob, dopadají ustanovení citovaného zákona i na soudní přezkoumávání rozhodnutí, jakož i dalších postupů správců daně v daňovém řízení. Problematika daní je častým předmětem soudního přezkoumání. Vzhledem ke zřízení Nejvyššího správního soudu se očekává i postupné sjednocení judikatury v daňové oblasti. V souvislosti s činností správce daně při správě daní mohou soudy ve správním soudnictví rozhodovat o žalobách proti rozhodnutím vydaným správcem daně v daňovém řízení, ochraně proti nečinnosti správce daně, ochraně před nezákonným zásahem správce daně.
ŽALOBA PROTI ROZHODNUTÍ
Nejčastěji směřuje žaloba daňového subjektu proti rozhodnutí správce daně, a to především proti rozhodnutím, kterým dochází ke stanovení daňové povinnosti. Daňový subjekt se může podanou žalobou domáhat i určení nicotnosti rozhodnutí správce daně. Správní žalobou nelze napadnout všechna rozhodnutí, která správce daně v daňovém řízení vydá, ale pouze ta, jimiž se zakládá, mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti daňového subjektu. Soudnímu přezkoumání nepodléhá rozhodnutí správce daně o povolení přezkoumání rozhodnutí. Tímto rozhodnutím správce daně nezasahuje do subjektivních hmotněprávních oprávnění a povinností daňového subjektu. Daňový subjekt musí před podáním žaloby vyčerpat řádné opravné prostředky, které zákon připouští. Žalobu proti rozhodnutí správce daně je nutné podat do dvou měsíců poté, kdy bylo daňovému subjektu či třetí osobě doručeno rozhodnutí. Žalobu je možné podat i správci daně, který rozhodnutí vydal. On je povinen žalobu postoupit krajskému soudu k projednání. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podání žaloby nemá odkladný účinek. Správce daně je oprávněn napadenou daňovou povinnost vymáhat. Soud může na návrh odkladný účinek žalobě přiznat, pokud by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu. Podáním žaloby se stanoví tříletá prekluzivní lhůta pro vyměření daně, jakož i šestiletá promlčecí lhůta pro vymáhání daňového nedoplatku. Tyto lhůty po dobu řízení před soudem neběží. Novinkou je oprávnění soudu provádět dokazování. Soud vychází při přezkoumávání ze skutkového a právního stavu, který byl v době rozhodování správce daně. Soud by měl zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správcem daně v daňovém řízení, jejichž provedení daňový subjekt v žalobě napadá. Soud je oprávněn provést výslech svědka, kterého správce daně nevyslechl, ačkoli byl tento důkazní prostředek předložen. Soud by neměl připouštět nové důkazní prostředky, jež zaviněním daňového subjektu nemohly být provedeny v řízení před správcem daně. V případě, že soud rozhodnutí správce daně zruší, je správce daně povinen zahrnout důkazy provedené soudem mezi podklady pro své rozhodnutí. Novým institutem je ve správním soudnictví „uspokojení navrhovatele“. Správce daně je oprávněn vydat po podání žaloby nové rozhodnutí, ve kterém vyhoví námitkám daňového subjektu uvedeným v žalobě a odstraní nedostatky napadeného rozhodnutí. Pokud bude daňový subjekt s postupem správce daně souhlasit a jeho nárok bude uspokojen, soud řízení usnesením zastaví. Pokud účastníci shodně navrhnou, aby soud vydal rozhodnutí bez nařízení jednání nebo s tímto postupem souhlasí, soud jednání nařizovat nebude. Může však rozhodnout bez jednání, aniž by k tomu byl nutný souhlas účastníků řízení. A to tehdy, když rozhodnutí správce daně bude rušit pro jeho nepřezkoumatelnost nebo proto, že skutkový stav, který vzal správce daně za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisovým materiálem nebo v něm nemá oporu.
NA OCHRANU PROTI NEČINNOSTI
Žalobou proti nečinnosti správce daně napadá daňový subjekt nesprávný úřední postup správce daně spočívající v jeho nečinnosti při rozhodování. Nejčastěji bude tato žaloba vůči správci daně podávána v souvislosti s jeho rozhodováním o opravném prostředku, popřípadě o žádosti daňového subjektu o poskytnutí určité úlevy. Tímto způsobem se bude daňový subjekt domáhat i vydání rozhodnutí o vyměření daně za předpokladu, že tímto rozhodnutím by mělo dojít k vyměření daně v záporné hodnotě. Žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu může podat ten, kdo vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Vzhledem k tomu, že v zákoně o správě daní tyto prostředky nejsou zakotveny, měl by správní soud žalobu projednat vždy, pokud bude včas podána. Jednoroční lhůtu pro podání žaloby je nutné odvíjet ode dne, kdy byl daňovým subjektem vůči správci daně nebo správcem daně proti daňovému subjektu učiněn poslední úkon a nikoli ode dne, kdy marně uplynula lhůta stanovena zákonem pro vydání rozhodnutí. V řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správce daně se postupuje obdobně jako v případě řízení o žalobě proti rozhodnutí správce daně s tím, že soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Pokud do okamžiku vyhlášení rozhodnutí soudu správce daně ve věci, ve které byla tvrzena jeho nečinnost, rozhodne, soud by měl řízení zastavit.
OCHRANA PŘED NEZÁKONNÝM ZÁSAHEM
Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením se může daňový subjekt domáhat ochrany před úkonem správce daně, který nemá povahu rozhodnutí a zkracuje jeho zákonem přiznaná práva. Ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením se lze domáhat tehdy, pokud zásah či jeho důsledky trvají anebo pokud hrozí jeho opakování. V daňovém řízení může být touto žalobou napaden postup správce daně při provádění daňové kontroly nebo při provádění exekuce.
