Bankovnictví
Bankovní sektor i letos pokračoval ve své razantní konsolidaci. O nejvyšší místo na slunci spolu nově soupeří především německé a japonské bankovní domy následované švýcarskými. Spojování velkých v ještě větší však probíhalo celosvětově.
Panevropská vidina.
Ve Francii měla například Banque Nationale de Paris ambice vytvořit největší světovou banku s aktivy kolem jednoho bilionu dolarů. Snažila se v nepřátelské nabídce převzít banky Société Générale a Paribas, ale skončila jen s poloviční výhrou. Na svou stranu získala pouze akcionáře banky Paribas.
V Itálii se sloučily Banca Intesa a Banca Commerciale Italiana, čímž vznikla podle aktiv největší italská banka. Británii stále vévodí bankovní holding HSBC, který se letos rozšířil o americkou Republic New York Corp a její sesterskou spo lečnost Safra Republic Holdings.
Německá Deutsche Bank vystoupila akvizicí americké Bankers Trust na první místo na světě podle bilančních aktiv, pokud se nezapočítají ještě nezavršené fúze japonských bank. Frankfurtská akciová burza nyní sází na Dresdner Bank. Tato banka má podle dostupných informací jednat se zmíněnou francouzskou Banque Nationale de Paris o panevropské bankovní skupině.
Společné rozhovory na stejné téma však vedou také německá Commerzbank, francouzská Crédit Lyonnais, italská Banca Commerciale Italiana a španělská BSCH. Výsledek bude jasný až v příštím roce.
V porovnání koncentrace vedoucích bank na trhu jsou před Evropou napřed Spojené státy. „Hlavních pět bank na americkém trhu ovládá zhruba třicetiprocentní podíl, zatímco v případě hlavních pěti evropských bank je to méně než patnáct procent, upřes nil pro týdeník EURO Petr Posker z ABN AMRO Portfolio Management.
V Americe se hnuly ledy.
Ve Spojených státech se letos po řadě neúspěšných pokusů konečně změnil zastaralý bankovní zákon pocházející z éry velké hospodářské krize třicátých let (EURO 44/1999). Reforma umožňuje, aby bankovní, makléřské a pojišťovací domy teď podnikaly společně, a uvolňuje tím prostor pro vznik univerzálních finančních koncernů.
Na protlačení nové úpravy se čekalo tak dlouho, že ji už jedna banka předběhla. V roce 1998 vznikl ve Spojených státech první finanční „supermarket spojením pojišťovny Travelers a banky Citibank do konglomerátu Citigroup. Banka riskovala, vyu žila mezer v zákoně, počítala s reformou, a podařilo se jí tak vystoupit na třetí místo ve světové tabulce.
Japonsko míří na špici.
Navzdory ohromnému zadlužení v úhrnné výši 780 miliard dolarů, nepružnému managementu a zaostávání v informačních technologiích jsou japonské banky na cestě z krize, tvrdí britský týdeník The Economist. Peněžn í domy Industrial Bank of Japan, Dai-Ichi Kangyo a Fuji Bank letos v srpnu oznámily, že vytvoří největší bankovní skupinu na světě. Jejich aktiva dohromady činí 1,26 bilionu dolarů, což je skoro dvakrát více než aktiva dnešní jedničky - německé Deutsche Bank.
Stejně tak se o vznik bankovního konglomerátu pokouší japonské Sumitomo a Sakura Bank, které v případě úspěchu obsadí ve světovém žebříčku podle aktiv druhou pozici (EURO 35/1999). Oznámené aliance zcela jistě pohnou vodami dosud roztříšt ěného japonského bankovního trhu a celý příští rok se opět bude fúzovat.
Konsolidace se, i když v menším měřítku, nevyhnula ani střední Evropě. Ke konci roku se akcionáři největší polské banky Bank Handlowy a menší polské BRE Bank domluvili na sloučení. Jestli překoná poslední překážky v podobě žaloby min isterstva financí a státní pojišťovny PZU, půjde o nejvýznamnější fúzi v Polsku, kterou vznikne největší banka v reformní střední Evropě z hlediska tržní kapitalizace.
Nejen euro a deregulované finanční služby, částečně i privatizace měly vliv na scelování světového bankovního trhu. Výrazně tomuto trendu napomohla aplikace nových informačních technologií, která zkvalitnila služby, zvýšila objem dostupných in formací a zlepšila distribuci. „Obsluha klientů přes internet, kterou mohou banky provádět bez sítě poboček, výrazně snižuje náklady. Na druhou stranu prudce rostou prvotní investice do platebních systémů s celosvětovým dosahem, uvedl Posker.
Telefonické a elektronické bankovnictví zažívá doslova boom. Podle odhadů výzkumné organizace The Economist Intelligence Unit stoupne počet Evropanů, kteří využívají elektronických bankovních služeb, ze tří milionů z konce letošního roku do ro ku 2002 na trojnásobek.
