Finanční zdraví Čechů je lepší než loni. Tedy alespoň ve srovnání s ostatními státy Evropské unie. Vyplývá to z pilíře Finančního zdraví Indexu prosperity, podle kterého se Česká republika umístila na deváté příčce. Tedy o tři pozice výše než v předchozím roce.
Vůbec nejlepší finanční zdraví vykazují obyvatelé Nizozemska, hned za nimi je Lucembursko a Švédsko. Naopak nejhůře jsou na tom lidé v Řecku, které se umístilo jako sedmadvacáté. Druhé nejhorší výsledky pak zaznamenalo Bulharsko a třetí od konce skončilo Slovensko.
Ačkoli by v ideálním případě mělo být lepší skóre českého obyvatelstva zapříčiněno zlepšením znalostí, ve skutečnosti jsme dopadli lépe jen díky propadu zemí, které se ještě loni nacházely před námi. Tímto způsobem jsme překonali třeba Finsko, jež se z jedenácté příčky propadlo na čtrnáctou. Kromě toho jsme navíc přeskočili také Irsko a Itálii.
Šetříme více než loni
Co do umístění si Češi polepšili třeba v indikátoru srovnávajícím úspory a příjmy, v rámci kterého poskočili o pět pozic výše a skončili jako sedmí. „Příčinou však není strmý růst úspor, ty v Česku zůstávají na téměř totožných hodnotách a už druhým rokem se drží kolem 16,4 procenta příjmů,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech, a dodává, že k výraznému ztenčení úspor došlo například v Irsku, kde ještě loni dokázali obyvatelé průměrně uspořit 24 procent příjmů, zatímco letos už to bylo jen 12 procent.
Výrazně problematická je v otázce úspor situace v Polsku, kde se hodnoty dostávají do minusu, podobně jako v Řecku. „Češi dlouhodobě patří k ‚šetřivějším‘ národům v rámci EU. V horších časech, jako byla pandemie koronaviru, počátek ruské agrese na Ukrajině a s ním spojená nejistá budoucnost, šetřili o to více,“ komentuje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová s tím, že největší část finančních prostředků mají Češi aktuálně na netermínovaných účtech, kde měli ke konci letošního května uloženo 2,6 bilionu korun. Z toho zhruba polovinu tvoří účty běžné, druhou polovinu pak různé druhy spořicích účtů.
Nicméně, zájem rostl také o termínované vklady, ve kterých máme aktuálně uloženo dvakrát více, než jsme měli na konci roku 2021. „Že se Češi snaží o lepší zhodnocení svých prostředků, potvrzují také naše data. Meziročně vzrostl počet nových investorů do podílových fondů o více než 40 tisíc na celkových 628 tisíc investorů a objem investic meziročně narostl téměř o pětinu,“ míní Hrtúsová.
K penězům se obtížněji dostávají ženy
Kromě finančních znalostí sleduje index také genderovou rovnost, a to konkrétně skrze žebříček Gender Equality Index. V něm si pak Češi vedou výrazně hůře. V unijním srovnání jim připadá 15. příčka, což je řadí do horší poloviny. Těžší to mají ženy třeba v přístupu k finančním prostředkům, ohroženy chudobou jsou pak obě pohlaví přibližně stejně. Na druhou stranu lze v tuzemsku dlouhodobě sledovat pozvolné zlepšování stavu. Zatímco v roce 2013 jsme získali hodnocení 73,8 bodu ze 100, o 10 let později skóre narostlo už na 79,4 bodu.
Naopak hůře si vedeme v indikátoru sociální a materiální deprivace, kterou momentálně trpí 2,7 procenta domácností. Ty nejsou schopny pokrýt alespoň pět ze třinácti základních potřeb, jako je schopnost adekvátně vytápět, nahradit rozbitý nábytek či pokrýt neočekávané výdaje. Z loňského čtvrtého místa se Češi propadli o tři pozice níže.
„Více než polovina Čechů nemá finanční rezervu alespoň na tři měsíce dopředu, a není tak připravena na nečekaný finanční výdaj,“ podotýká Monika Hrubá, která má na starost strategii finančního zdraví v České spořitelně.
Hůře si v oblasti úspor vedou i nízkopříjmové domácnosti, tedy rodiny, jejichž příjem je nižší než 60 procent mediánu mezd. Až 56,6 procenta těchto domácností nemá finanční rezervu, což nás posunulo na 12. příčku v EU. Ještě loni odpovídal počet těchto lidí 52 procentům.
