Finanční zdraví Čechů patří k průměru EU. Nyní je však sráží inflace a ceny energií, na krizi dostatečné úspory nemají

Když přijde na finanční zdraví, patří Češi k průměru evropské sedmadvacítky. Vyplývá to z osmého pilíře Indexu prosperity Česka, v rámci kterého jsme se umístili na 13. místě. Důvod k radosti to ale zrovna není. Vzhledem k tomu, že se informace v žebříčku opírají o data z minulého roku, nepočítají s vlivem současné ekonomické krize. Ta se přitom na tuzemských občanech už nyní výrazně podepisuje.

A jak se zdá, této skutečnosti výrazně nepomůže ani fakt, že jsou Češi poměrně šetřiví. Podle dat Eurostatu nemá úspory na nečekané výdaje jen 18 procent domácností. To je sice třetí nejlepší výsledek v EU, ale mnohem zásadnější je objem této částky. „Ta se odvozuje od měsíční hranice rizika chudoby. V případě České republiky jde o 12 800 korun,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. „Tato částka je ale v případě vzniku finančních potíží nedostačující, obzvláště v době energetické a inflační krize,“ dodává.

Příprava na krizi zaostává

Inflace podle Navrátila zvýšila náklady na jednoho člena průměrné domácnosti o zhruba 2300 korun měsíčně. Češi navíc v minulosti nejednou prokázali, že když přijde na těžké časy, nezanedbatelná část z nich nebývá schopná se na ně dostatečně připravit. „V roce 2009, kdy ekonomikou cloumaly dopady finanční krize, se podíl domácností bez finanční rezervy vyšplhal na 38 procent. V roce 2012, kdy jsme prošli recesí, pak tento podíl vzrostl dokonce na 42 procent,“ připomíná.

Situace je navíc výrazně odlišná u nízkopříjmových domácností, které si přijdou na méně než 60 procent mediánu průměrné mzdy. Finanční rezervu nemá 60 procent z nich, přičemž v roce 2012 byl tento podíl téměř osmdesátiprocentní. „Data České spořitelny, která zohledňují i pokles kupní síly či různou výši rozpočtů jednotlivých domácností, navíc ukazují, že sedm procent domácností nemá žádnou finanční rezervu a další třetina ji má na méně než jeden měsíc,“ konstatuje Navrátil. Domácnost, která se těší finančnímu zdraví, by přitom podle něj měla mít rezervu hned na tři měsíce.

Tento požadavek nesplňuje 55 procent domácností, z nichž navíc 57 procent začíná své rezervy už teď snižovat. Důvodem poklesu je z velké části zmíněný skokový růst energií. Což je současně oblast, ve které Češi v rámci indexu dopadli vůbec nejhůř. „Ve srovnání nám připadá 25. pozice, protože na energie vynaložíme průměrně 6,1 procenta celkových výdajů domácností. Průměr EU přitom vychází na 4,3 procenta,“ říká Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Ten zároveň znovu upozorňuje na skutečnost, že ačkoli hodnoty vychází z nejnovějších dat Eurostatu, stále se jedná o rok 2021, během kterého ceny ani zdaleka nedosahovaly takových výšin jako letos. Nadprůměrné částky pak platíme rovněž za potraviny. Ty představují 16,6 procenta výdajů. I přes vysoké ceny energií a drahé zboží své účty včas splácí valná většina Čechů. Řádný termín promešká jen 1,5 procent z nich. Lépe jsou na tom už jen Nizozemci. Ti včas nezaplatí pouze v 1,2 procentech případů. Na opačném konci žebříčku se pak nacházejí Řekové, kterých platí po termínu více než čtvrtina.

Zlepšit finanční gramotnost je nutnost

Nadprůměrní jsou Češi, co se týče zadlužení domácnosti. V dobrém slova smyslu. V této oblasti nám v rámci EU připadá devátá příčka, přičemž Eurostat nezohledňuje exekuce. Ty se v tuzemsku dotýkají 6,4 procenta populace a dosahují téměř 4,2 milionu korun. Podle prezidenta Exekutorské komory Jana Mlynarčíka stojí za problémy typicky nedostatečná finanční gramotnost. „U spotřebitelských úvěrů jde obvykle o špatný odhad finanční situace a možnosti splácet. Lidé také někdy zanedbají několikakorunový dluh, jako je například pokuta u dopravního podniku, neuhradí ho a končí to exekucí,“ přibližuje.

Ke zlepšení situace kolem exekucí by podle analytika a zakladatele PAQ Research Daniela Prokopa mohlo pomoci lepší finanční vzdělávání, a to nejen formou kurzů, ale například i zavedením této oblasti do školních osnov. „Zásadní je zejména snížení nerovností ve vzdělávání, jen samotný sociální původ velmi ovlivňuje šance dětí v dospělosti. To vede k tomu, že se u některých dětí kumuluje chudoba rodičů, horší dosažené vzdělání a menší sociální kapitál, jehož součástí jsou i kontakty, které jsou z hlediska finanční stability zásadní,“ podotýká.

Další účinnou prevencí je podle něj zvýšení matematické a čtenářské gramotnosti. Právě ty jsou totiž základními předpokladem finanční a právní gramotnosti. „Zásadní bude i energetická gramotnost – aby v době rostoucích cen lidé dokázali regulovat a plánovat mandatorní výdaje,“ myslí si.

Problém odborníci vidí také v tom, že ačkoli Češi dokáží ušetřit více než 19 procent ze svých příjmů, neumí s ušetřenými penězi správně nakládat. Obecně málo investují, což se propisuje i do indikátoru sledujícího podíl investic na financích domácností. Ten sice tvoří zhruba 55 procent, ale počítají se do něj i nástroje, jako je například penzijní připojištění. Na Slovensku jsou vůči investicím ještě více nedůvěřiví než v tuzemsku. Tamní podíl je ještě o 10 procentních bodů menší. Právě investice jsou přitom jedním ze způsobů, jak své peníze ochránit před inflačními propady. Tímto způsobem spoří nejčastěji v Dánsku a Švédku, kde se uvedený ukazatel pohybuje na hodnotě 88 procent.