Současná nepříznivá ekonomická situace spojená s vysokou inflací výrazně ovlivňuje životy mnoha zdejších obyvatel. Vyplývá to z červnového průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně realizují Česká spořitelna, portál Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd České republiky (AV ČR). Podle něj v současnosti dluží peníze v rámci hypoték, spotřebitelských úvěrů, kontokorentu a dalších typů produktů či nedoplatků 46 procent našinců.
Ve většině případů se jedná o hypotéku – tu má aktuálně 40 procent dlužníků. Spotřebitelský úvěr si pak pořídilo 36 procent lidí. Z celkového počtu všech tuzemských půjček tvoří 64 procent bankovní a 36 procent nebankovní půjčky. Poněkud znepokojivým faktem je, že téměř čtvrtina dlužníků jich má tři a více, tím pozitivním naopak skutečnost, že oproti ostatním zemím Evropské unie si Češi půjčují spíše méně.
„Z dat Eurostatu vyplývá, že celkový dluh českých domácností v roce 2021 představoval 34 procent hrubého domácího produktu, přičemž průměr EU dosahoval 58 procent HDP. To nás řadí na 10. nejnižší pozici v unijním srovnání. Vyšší zadlužení se týká především západní Evropy, zatímco ve střední a východní Evropě se dluh pohybuje na nižších hodnotách,“ vysvětluje Milan Mařík, analytik Evropy v datech.
V exekuci je 660 tisíc lidí
Z nejnovějších dat zároveň vyplývá, že většině Čechů se nyní daří své půjčky zvládat. Problém se splácením měly totiž v posledním roce pouze čtyři procenta obyvatel. Mnohem horší situace ale panuje okolo exekucí, s níž má zkušenost podstatně větší část populace. V rámci domácnosti se s ní osobně setkala pětina obyvatel, u lidí s půjčkami se pak jedná dokonce o 26 procent.
Za tímto vysokým údajem stojí podle odborníků zejména legislativa, jež byla dříve problematická. „Jednalo se především o prakticky nulovou regulaci nebankovních poskytovatelů půjček, existenci rozhodčích doložek, vysoké advokátní odměny u bagatelních dluhů a velmi nepřehledný systém exekučního vymáhání,“ shrnuje Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení.
V minulosti bylo kvůli výše uvedeným faktorům v exekuci až 900 tisíc lidí a rodin. V současné době už se situace i díky změnám regulací půjček a odstranění rozhodčích doložek zlepšila a počet spotřebitelů v exekucích se snížil na aktuálních 660 tisíc. „I toto číslo je ale na zhruba 10 milionů obyvatel stále neúnosné,“ dodává Hábl.
Spontánní půjčky jsou problematické
K nejoblíbenějšímu způsobu, jak si zajistit půjčku, patří podle průzkumu příbuzní. V případě finanční potřeby by tuto variantu zvažovala zhruba polovina Čechů. Vstřícný postoj máme také k hypotékám, které by zvažovalo 42 procent dotazovaných. Velmi špatnou pověstí disponují naopak nebankovní půjčky, jež by ihned vyloučilo 89 procent obyvatel.
Tři čtvrtiny Čechů s půjčkou každopádně uvedly, že jim získané peníze pomohly splnit přání či zlepšit život. Často se totiž jedná o půjčky promyšlené a zřízené s nějakým dlouhodobým plánem. Naopak půjčky spontánní, jejichž účelem je pouze dočasné řešení problému, lze vnímat jako problematické.
Velmi rizikové jsou například mikroúvěry u nebankovních společností. Ty mohou svým vysokým úročením a poplatky za prodloužení splatnosti dostat klienty do dluhové spirály. Bezpečnější alternativu může naopak představovat kontokorent, který je ale třeba dobře nastavit.
„Klíčové je hlavně určení správného limitu, jež by neměl být vyšší, než je polovina příjmu klienta. Pokud by měl klient limit kontokorentu nastavený vyšší, než je jeho mzda, může se stát, že ani při pravidelné výplatě ho nebude schopen splatit,“ říká Lukáš Kulhavý, šéf nezajištěných úvěrů v České spořitelně.
Osobně doporučuje, aby výše splátek nepřekročila hranici třetiny příjmu: „O půjčce by měl klient vždy uvažovat v kontextu jeho domácího rozpočtu a přihlédnout k tomu, jak ho splátka půjčky zatíží. Splácet ‚v klidu‘ se sice dá až do výše poloviny měsíčního příjmu, ovšem v tu chvíli už zvažujeme, zda půjčka není na úkor krátkodobé rezervy, spoření na penzi nebo dlouhodobých investic.“
Ohledně budoucnosti jsou Češi optimističtí
Nejnovější průzkum přinesl i nepříjemné zjištění v podobě skutečnosti, že opět narostl podíl zdejších spotřebitelů s finančními problémy. „V červnu vzrostl počet Čechů, kteří vycházejí se svým příjmem s obtížemi. Klesl také podíl lidí, kteří jsou schopni na konci měsíce něco ušetřit, a naopak narostl podíl těch, kteří musejí sahat do úspor,“ tvrdí Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR. V současnosti se svými penězi nevychází 60 procent Čechů, což je o pět procent více než v březnu.
Dluh však automaticky nezpůsobuje finanční potíže všem domácnostem. „Ti, kdo mají relativně vysoké splátky půjček a úvěrů, mohou svoji finanční situaci poměrně často zvládat bez jakýchkoliv problémů. Každá čtvrtá domácnost z těch zadlužených má ale obtíže vyjít se svým příjmem, nebo je ve zpoždění s pravidelnými měsíčními platbami,“ komentuje Fialová.
I přes tento údaj jsou ale Češi ohledně své budoucnosti poměrně optimističtí. Zatímco ještě v dubnu více než třetina obyvatel předpokládala, že se jejich ekonomická situace zhorší, v červnu tento podíl klesl na 29 procent. Mírně naopak narostl počet těch, kteří vyhlížejí zlepšení svých financí, za což může především skutečnost, že Češi v dohledné době očekávají zvýšení svých příjmů.
