Financovat veřejné služby a starat se o obecní majetek stojí peníze.
Svaz měst a obcí proto chce po státu, aby jim předal nejen příslušné pravomoci, ale také potřebné finance. Jak na to? Návrh několika řešení má přinést velká studie, kterou města zadala Vysoké škole ekonomické v Praze.
Města a obce chtějí od státu více peněz a jejich lepší přerozdělení. To je jeden z hlavních závěrů finanční konference Svazu měst a obcí, která proběhla minulý týden v Praze. „Tramvajové linky, čističky, hřiště, školy, knihovny; to vše je potřeba udržovat, provozovat nebo rozšiřovat,“ říká předseda svazu Oldřich Vlasák. Obce proto nejvíce zajímá, zda budou mít stabilní prostředky k financování veřejných služeb a majetku, který spravují.
Společně s Vysokou školou ekonomickou proto svaz zpracovává analýzu současného systému rozdělování daní mezi stát a obce. Ta má více než čtyři stovky stran a experti chtějí po jejím rozboru během ledna příštího roku položit na stůl ministerstva financí varianty, jak nejlépe daňové rozdělení řešit. „Chceme najít řadu možných řešení a přiložit k nim jejich klady i zápory,“ tvrdí zástupce analytiků vysoké školy Petr Toth.
Jedním z problémů přitom zůstává stanovení toho, co obce musí financovat. Zákony v této oblasti totiž spíš mlží, než pomáhají. Jednoznačné mandatorní výdaje? Stav komunikací, veřejné osvětlení, kanalizace, svoz odpadu. Další věci jsou ale na hranici. „Když to přeženu, tak je jasné, že pro Prahu je veřejnou službou metro. Těžko si ho ale bude nárokovat Dolní Lhota,“ uvádí místopředseda svazu Jaromír Jech. Nikdo ale neurčuje, jak velká obec může mít třeba vlastní obecní strážníky, divadlo nebo bazén. A jestli je tedy smí financovat z obecní pokladny.
Místní daně a daně z prodeje na pořadu dne?
Jednou z navržených variant bude i nejjednodušší myslitelné sdílení daní mezi státem a obcemi. „Pevné procento ze všech vybraných daní by putovalo ze státního rozpočtu na účty měst a obcí,“ vysvětluje Toth. Podle něj ale tento návrh nebude politicky průchodný.
Dosud se stát dělí jen o vybrané daňové příjmy – zejména daň z přidané hodnoty. V budoucnu ale mohou být ve hře třeba daně ekologické. Další varianta předpokládá, že by po vzoru například USA mohly obce uvalit místní daň na prodej maloobchodního zboží. Pro obchodníky by to pravděpodobně znamenalo zvýšenou administrativní zátěž, protože kromě DPH by museli odděleně vykazovat i místní daň či poplatek. „To je zatím ale hodně daleko,“ uklidňuje místopředseda svazu Jaromír Jech. „Navíc, pokud by k tomu skutečně došlo, měly by tyto místní daně nahradit současné poplatky například z ubytování, psů a podobně,“ vysvětluje primátor Kladna a zástupce Komory statutárních měst Dan Jiránek.
Hledají se peníze na čističky
V současnosti je nejpalčivějším problémem samospráv vodárenství. Na dobudování čističek odpadních vod a kanalizací v problémových aglomeracích chybí v České republice 14,1 miliardy korun. Jde o třináct velkých českých měst a jejich okolí. A také o Prahu, která samotná potřebuje zhruba jedenáct miliard korun. Tyto prostředky s největší pravděpodobností budou muset jít především z veřejných zdrojů nebo z komerčních úvěrů. Nebude je možné čerpat v předpokládané výši z unijních fondů. V loňském roce byla totiž zpřísněna bruselská pravidla. Na dotace tak dosáhnou jen města a obce, jež mají smlouvu s vodohospodářským podnikem nejdéle do roku 2015 (podrobnosti v příštím čísle Profitu).
Přitom právě snaha radnic, aby dosáhly na evropské dotace, stojí za enormním nárůstem prostředků, které si obce našetřily. V současnosti mají obce k dispozici na 80 miliard korun, což je dvojnásobek toho, co měly na účtech před sedmi lety.
Zisková města tak nyní stojí před problémem, jak s volnými penězi naložit v době krize. Žádný konkrétní plán však prý zatím neexistuje. „Některé samosprávy by uvítaly možnost ukládat peníze u České národní banky. Nechceme vyvádět peníze mimo republiku,“ říká Jiránek. Centrální banka by pak peníze obcí mohla například dál půjčovat komerčním bankám.
Trest za dobré hospodaření
Právě přebytky na obecních účtech jsou hlavním důvodem, proč stát hodlá porušit slib daný městům a příští rok jim nevyplatí kompenzaci pěti miliard korun, o které přijdou kvůli poslední novele daňových zákonů. „Je opravdu divné, že nás chce stát trestat za dobré hospodaření,“ kritizuje Vlasák návrh státního rozpočtu 2009.
Vládní návrh hospodaření se státní kasou přitom už v těchto dnech leží na poslaneckých lavicích, a je tedy poslední možnost do něj zasáhnout. „Kvůli finanční krizi česká ekonomika zpomaluje, všichni musí hledat úspory – třeba ministerstvům velmi pravděpodobně sebereme celkem čtyři až pět procent na běžné výdaje,“ hájí odebrání kompenzace ředitel územních rozpočtů ministerstva financí Jan Zikl.
„Obce potřebují stovky miliard korun na to, aby daly do pořádku bytový fond,“ připomíná další bolavé místo Vlasák. Přitom zhruba 30 procent obyvatel žije v panelových domech, na jejichž opravu obce získávají těžko dotace. Podle svazu to totiž mají soukromí majitelé při čerpání evropských fondů jednodušší než municipality.
Obce navíc brzdí fakt, že skutečně velká část nemovitostí na jejich území čeká na vyřešení majetkového vyrovnání státu s církvemi. „Převody tohoto majetku na obce trvají neúměrně dlouho,“ zlobí se Vlasák. Svaz vůči státu požaduje hlavně snížení byrokracie při předávání nemovitostí.
V této souvislosti obce bedlivě sledují i snahy změnit zákon o dani z nemovitostí, kde se určitá lobby například snaží od daně osvobodit ornou půdu nebo zachovat 15leté daňové prázdniny pro novostavby. „Je to přežitá věc, bytová nouze už zde není,“ myslí si předseda Svazu měst a obcí. Zároveň se ale bojí, aby se podobné ústupky nedostaly do zákonů formou přílepků k jiným normám.
