Země na severu Evropy má existenční problém. Finská populace stárne a její reprodukce se dostala na nejnižší úroveň za 148 let. Ve Finsku se v roce 2016 narodilo 52 814 dětí, méně to bylo v roce 1868, kdy zemi zachvátil hladomor. Socialistický politik Antti Rinne způsobil ve společnosti pobouření , když vyzval Finky, aby splnily národní povinnost a rodily více dětí. Byl obviněn z rétoriky třetí říše.
Počet narozených dětí ve Finsku klesl mezi roky 2015 a 2016 o 2658 novorozenců na 52 814. Je to šestý rok v řadě, kdy počet narozených dětí v zemi klesá a dostal se na nejnižší úroveň od roku 1868.. Tehdy zasáhl zemi hladomor.
Podle organizace Save the children přitom patří Finsko hned po Norsku mezi nejlepší místo na Zemi, kde se stát matkou.
Míra porodnosti v zemi navzdory tomu klesla na 1,57. Pro zachování populace je potřeba, aby míra porodnosti činila alespoň 2,0.
| Finové vymírají | ||
|---|---|---|
| Rok | Počet narozených dětí | Míra porodnosti |
| 2016 | 52 814 | 1,57 |
| 2015 | 55 472 | 1,65 |
| 2014 | 57 232 | 1,71 |
| 2013 | 58 134 | 1,75 |
| 2012 | 59 493 | 1,80 |
Zdroj: Statistický úřad Finska
Demografové upozorňují na fenomén vymírání západních zemí dlouhodobě, ve Finsku je problém spojen také se štědrým sociálním státem, který je ohrožen tím, že nebude mít v zemi kdo pracovat.
Hlavní ekonomka banky Akita Heidi Schauman tvrdí, že trend klesající porodnosti v zemi je děsivý. „Ukazuje to, jak rychle se naše společnost mění a také to, že nemáme připravené žádné řešení, jak takový vývoj zastavit,“ řekla. „Máme obrovský veřejný sektor, ale systém potřebuje v budoucnu více daňových poplatníků,“ varovala.
Finský stát rodičovství podporuje, celosvětově známé jsou „baby boxy“, jejichž funkce je diametrálně odlišná od těch v Česku. Každá nastávající matka ve Finsku dostává předem výbavičku pro novorozence. Tyto sety vznikly už v roce 1937 a měly snížit počet novorozeneckých úmrtí v chudých rodinách. Postupně začaly být dodávány všem nastávajícím rodičům.
Finsko má podle OECD ze severských zemí nejvyšší podíl mladých lidí (15 až 29 let), kteří nejsou ekonomicky aktivní. To znamená, že nepracují, nestudují ani nevykonávají praxi. Podle projekcí OECD se bude situace i v následujících dekádách zhoršovat.
| Počet ekonomicky neaktivních lidí mezi 15 až 29 lety v roce 2015 (v %) | |
|---|---|
| Finsko | 13,7 |
| Švédsko | 9,5 |
| Norsko | 8,6 |
| Island | 6,2 |
Pozn.: Ze zemí OECD je na tom v tomto ukazateli nejhůře Turecko, kde je ekonomicky neaktivních mladých lidí 29,8 procenta. Česká republika je na tom v tomto ohledu s 12,1 procenta poměrně dobře. Průměr zemí OECD je 14,6.
Zdroj: Society at a Glance 2016
Jedinou šancí zvrátit demografické trendy může být rozhodnutí přijímat uprchlíky. To je ale ve Finsku politicky neprůchodné. Pravicový premiér Juha Sipilä spoléhá na podporu poslanců ze strany Praví Finové, která se ale v červnu 2017 rozštěpila. Část nazvaná Modrá reforma zůstala ve vládě, zbytek odešel do opozice.
Babiš investuje do reprodukčních klinik. Čtěte více:
Když dítě, tak od Babiše. Byznys s umělým oplodněním v Česku kvete
Bývalý socialistický premiér a současný předseda sociální demokracie Antti Rinne se pokusil nepříznivý trend ve finské společnosti otočit apelem na finské ženy, že je jejich národní povinností mít více dětí.
S tímto výrokem ale narazil u některých političek, kterým tato rétorika připomenula doby německého národního socialismu.
Rinne v srpnu upozornil, že tento rok se ve Finsku narodí méně než 50 tisíc dětí a bude to nejméně od období hladomorů v 60. letech 19. století. V té době ale ve Finsku žily dva miliony obyvatel, nyní to je 5,5 milionu.
Finská ministryně pro rodinu Annika Saarikko jako možnou příčinu nechuti mít děti uvedla obecný pocit nejistoty a ztráty bezpečí, napsaly Helsinki Times. Souvisí to podle ní s vysokými životními náklady ve finských městech a tím, že si mladí lidé musí vybírat mezi kariérou a založením rodiny.
Dále čtěte:
