Finsko je jednou ze zemí, která musela v minulosti zavést zvláštní opatření na prodej alkoholu a jeho dostupnost široké veřejnosti. Ukázalo se totiž, že tamní obyvatelé mají tendenci častěji propadat depresím, jež řeší právě pomocí nadměrného pití. Běžné pivo tu sice v supermarketu seženete, pokud byste ale například dostali chuť víno, rum, vodku či cokoliv tvrdšího, musíte zamířit do speciálních obchodů. Ty mají povětšinou otevřeno jen od pondělí do pátku mezi devátou ranní a osmou večerní a do nichž mohou jen osoby starší dvaceti let.
Léta tu jsou krátká, ve srovnání se státy střední Evropy i poměrně chladná, často zde prší a kvůli přítomnosti mnoha vodních ploch se to zde komáry a dalším otravným hmyzem jen hemží. Naopak zimy jsou velmi dlouhé, tuhé s teplotami kolikrát sahajícími až pod hranici mínus 15 stupňů Celsia a ponuré, neboť slunce zde svítí v průměru jen několik málo hodin denně, a například v Laponsku nacházejícím se za polárním kruhem v podstatě skoro vůbec.
Záruky sociálního systému nade vše
Navzdory všemu výše zmíněnému ale Finové platí za velmi
šťastný národ. A jak sami přiznávají, velkou zásluhu na této skutečnosti má
především zdejší sociální systém, který jim garantuje záruky, jež jsou v řadě
jiných vyspělých států mnohdy nemyslitelné.
Komentář: A čínská chřipka zrodila hvězdu. Plukovníka ve výslužbě
„Značný podíl na (našem) blahobytu má dobrá kvalita veřejné zdravotní péče,“ cituje web CNN jednoho z místních obyvatel Samuela Kopperoinena. Finové jsou podle něj přesvědčeni o tom, že v případě nemoci nebo jiného zdravotního omezení o ně bude postaráno, a právě tento faktor se jeví ve vztahu k jejich všeobecné spokojenosti jako jeden z těch nejvíce klíčových vůbec.
„Důvěřujeme jeho kvalitě a dostupnosti. Náš sociální systém je
důležitý. Pomáhá nám, když přijdeme o práci, onemocníme nebo když onemocní naše
děti. Ztratíme příjem, ale dostaneme za to kompenzaci, což nám pomůže přežít a
přizpůsobit naši denní spotřebu,“ vysvětluje.
Lidé si pomáhají navzájem
Není to však jen stát, kdo se o své občany dokáže postarat. Pomocnou
ruku v případě nouze podávají podle Kopperoinena rovněž místní samosprávy a
církve. Velké popularitě se v zemi tisíce jezer ale těší i sociální platforma
Nappi Naapuri, jejímž cílem je
posilovat sousedské vztahy a zasadit se o to, že se lidé, kteří vedle sebe dlouhodobě
žijí, pečují navzájem jeden o druhého.
To, jak moc důležitý celý tento systém je, se naplno projevuje právě ve chvílích, jako je tato, kdy nejen celé Finsko čelí bezprecedentní hrozbě v podobě nebezpečného koronaviru, na který ve světě podle aktuálních informací zemřelo již přes 15 tisíc lidí.
Pocit sounáležitosti převáží v těžkých dobách i materiální
škody
Zatímco ve Spojených státech amerických, které v aktuálním
žebříčku nejšťastnějších zemí světa obsadily až 18. příčku, je podle
spoluautora této zprávy Jeffreyho Sachse situace „chaotická“, v důsledku čehož
tamní vláda čelí nebývalé kritice, nálada na severu Evropy se zdá být poněkud
odlišnější. A to z jednoho prostého důvodu.
Apokalyptická kuchyně. Lepší je být připravený nežli nemocný a o hladu
Sachs si totiž všímá, že obyvatelé takovéto „vysoce důvěryhodné společnosti celkem přirozeně hledají a nacházejí způsoby, jak společně napravit škody“ způsobené krizí a co nejdříve se navrátit život k normálu. „To někdy vede k překvapivému nárůstu pocitu štěstí i v souvislosti s něčím, co by bylo ostatními vnímáno jako naprostá katastrofa,“ zdůrazňuje.
„Nejčastějším vysvětlením se zdá být to, že lidé jsou příjemně překvapeni ochotou svých sousedů a institucí pracovat pospolu, aby si navzájem pomohli,“ objasňuje Sachs s tím, že takové jednání dodává Finům pocit sounáležitosti, který v jejich případě často sám o sobě dokáže převážit i mnohé materiální škody.
Vláda během krize funguje dobře, pochvalují si místní
Jeho slova ostatně potvrzuje i Ville Jäättelä, učitel
dějepisu a občanské výchovy ze základní školy v městečku Lempäälä nacházejícím
se poblíž Tampere, který je přesvědčen, že zdejší vláda dělá vše, co je v jejích
silách, aby aktuální situaci zvládla.
„Když se na to někdo podívá zpětně, možná najde věci, které se měly udělat dřív nebo později nebo se neměly dělat vůbec. Ale během krize, jako je tato, musejí pracovat s těmi informacemi, které mají, a nedokážou věštit budoucnost. A ne každý vývoj se dá odhadovat se stoprocentní jistotou. Takže věřím, že dělají vše, co mohou,“ dodává Jäättelä.
Česká republika těsně za USA
Jak již bylo řečeno, na čele žebříčku nejšťastnějších zemí světa, jenž je odborníky vyhodnocován na základě takzvaného indexu štěstí, který zohledňuje například HDP na obyvatele, délku dožití, míru korupce, dostupnost zdravotní péče, bezpečnost či svobodu se samostatně rozhodovat, se Finsko umístilo potřetí v řadě.
Ovšem také na ostatních místech v první desítce se toho ve srovnání s loňským rokem příliš nezměnilo. Druhé skončilo Dánsko, stejně jako v roce 2019, třetí Švýcarsko, jež si polepšilo hned o tři příčky, čtvrtý byl Island následovaný Norskem a Nizozemskem, zatímco na sedmé pozici zůstalo Švédsko.
Jediným neevropským zástupcem v top 10 je pak osmý Nový Zéland, po němž následuje Rakousko a Lucembursko. Česká republika obsadila 19. místo. Na opačném konci žebříčku se umístily Afghánistán, Jižní Súdán a Zimbabwe.
Zdroj: www.cnn.com, www.worldhappiness.report
