V lednu se vydají Finové stejně jako Češi do volebních místností, aby zvolili nového prezidenta. Nynější hlava státu Sauli Niinistö usiluje o znovuzvolení, stejně jako jeho český protějšek Miloš Zeman. Co je naopak odlišuje, jsou názory na Putinovo Rusko. Niinistö varuje před současným ruským prezidentem i ruskými kybernetickými útoky. Navíc nemá nic proti tomu, aby se neutrální Finsko stalo členem NATO.
Finského prezidenta Sauliho Niinistö jen těžko přijme ruský prezident Vladimir Putin ve svém sídle v černomořském letovisku Soči, jak se to stalo českému prezidentovi Miloši Zemanovi, který jako jeden z mála politiků zemí Evropské unie kritizuje sankce EU vůči Rusku, čímž si vysloužil v Kremlu nálepku moudrého státníka.
Niinistö zastává vůči Rusku opatrnější postoj, přitom obě země pojí společná hranice dlouhá 1300 kilometrů. Tradiční finská neutralita, která v době studené války umožnila zemi přežívat mimo přímou sféru vlivu Sovětského svazu, začíná být v této skandinávské zemi zpochybňována. Niinistö připouští, že by se Finsko mohlo stát členem Severoatlantické aliance.
Bezpečnostní situace kolem Baltu je napjatá
V předvolebních průzkumech má stávající prezident podporu 70 procent Finů. Sám politik tvrdí, že současná bezpečnostní situace v okolí Baltského moře je nebezpečnější než v době bipolárního soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.
Dosud ohledně možného členství země v NATO mlčel, s blížícím se termínem prezidentských voleb ale přitvrdil. „Neměli bychom vůči NATO říkat ne,“ tvrdí bývalý ministr financí, který má podporu konzervativní strany a usiluje o druhý šestiletý prezidentský mandát. Prezidentem země je od března 2012.
Ruské manévry Západ 2017:
„Mám velmi přímý vztah s Putinem. On ví přesně, co si myslím, a já vím také, co si myslí on. Rusům se musí jasně a přímo říkat, co člověk chce,“ citoval jeho slova německý deník Die Welt.
Také proto má sympatie v pobaltských republikách, jež jsou členy NATO. Ty se obávají možného útoku Ruska.
Jak vypadá informační válka v Česku?
Němci obsadí východní sousedy. Protiněmecké dezinformace zasáhly i Česko
Finský prezident se neobává přímé vojenské intervence Ruska, jako se to stalo Ukrajině. Připouští ale, že se po ruské anexi Krymu bezpečnostní situace mezi Finskem a Ruskem zhoršila. Varuje především před opakovanými kybernetickými útoky.
„Odhalujeme stále nové triky (ruských hackerů),“ varoval. Finské tajné služby také upozorňují na sílící propagandistický tlak Moskvy. Také proto bylo letos v dubnu rozhodnuto, že v Helsinkách vznikne centrum EU pro boj s hybridními hrozbami, jež je společnou platformou EU a NATO.
V severské zemi s 5,5 milionu obyvatel je zatím pro vstup do NATO asi pětina voličů, 60 procent je proti vstupu do vojenského paktu.
Vztah Finů k Rusku je složitý. Přesně před sto lety se Finsko dostalo z područí carského Ruska a po bolševické revoluci v Rusku vyhlásilo 6. prosince 1917 nezávislost.
Sto let komunismu ve fotografii:
Za druhé světové války se Finsko už v roce 1939 bránilo agresi Sovětského svazu v takzvané Zimní válce, v roce 1941 po boku nacistického Německa zaútočilo na Stalinovu říši. Po roce 1945 se vydalo cestou neutrality a uzavřelo s Moskvou smlouvy o přátelství v letech 1947 a 1948.
I když si země zachovala demokratickou ústavu, byla zejména v zahraniční politice závislá na SSSR. V roce 1994 Finové v referendu rozhodli pro vstup do EU, od roku 2002 jsou členy eurozóny.
Dále čtěte:
Finové vymírají. Mají nejméně dětí od hladomoru v roce 1868
Cvičiště Ukrajina. Země slouží Rusům jako testovací polygon pro kyberválku
