Likérka hledá způsob, jak splnit privatizační sliby
Karlovarská Becherovka v těchto dnech kupuje německou firmu Johann Becher OHG. Jde o diplomatický úspěch nových vlastníků, protože česká likérka se tak jejich zásluhou definitivně zbavila západního konkurenta. Nebyl to však jediný úkol, který majitelé měli podle privatizační smlouvy splnit. Další debata o úspěšnosti privatizace se může zredukovat na otázku, co je a co není likér. Západočeská firma totiž uvedla na trh nový výrobek, hořkou bylinnou lihovinu Rapid, s jejíž pomocí hodlá splnit náročné cíle, stanovené ve smlouvě. Má to však háček, nejde o druh výrobku, který požadoval po firmě stát v době prodeje.
Bitter místo likéru.
Strategický partner Karlovarské Becherovky, firma Salb, se přijetím usnesení vlády a následným podpisem smlouvy s Fondem národního majetku zavázala, že v roce 1999 vyrobí 125 tisíc hektolitrů „bylinných likérů . Zároveň by měla prokázat, že je schopna zabezpečit v roce 2000 výrobu v objemu 140 tisíc hektolitrů likérů. Vzhledem k tomu, že loni vyrobila pouze 85 tisíc, má co dohánět. Rapid a jeho „chlapská chuť s ocasem je novou zbraní, jak kýženého objemu produkce dosáhnout. Problémem je, že nejde o likér, ale o bitter. Rapid obsahuje pouze kolem 30 gramů cukru na jeden litr výrobku, a tak podle normy za likér rozhodně považován být nemůže. (Klasická becherovka s deseti procenty cukru je přesně na spodní hranici této normy.) Karlovarská Becherovka nezastírá, že o likér nejde. Na etiketě uvádí, že jde o hořkou lihovinu. I přesto chce Rapid použít jako berličku, s jejíž pomocí doklopýtá k náročným privatizačním cílům. Podle tiskového mluvčího karlovarské likérky Davida Binara vláda při stanovování objemových ukazatelů vycházela z čísel, která zahrnovala jak výrobu klasického likéru Jan Becher, tak i dalších, méně sladkých lihovin, firmou (okrajově) vyráběných (například bitter KV 14). „Je proto logické, že i my pak můžeme stanoveného cíle dosáhnout produkcí dalších bylinných výrobků, řekl týdeníku EURO Binar. Zda trochu svérázný právní výklad státní úředníci podpoří, je otázkou. Pokud ano, bylo by možné (dovedeno ad absurdum) privatizační kritéria splnit třeba i výrobou rumu či vodky, do nichž by se pro klid státních úředníků přidalo trochu bylinek.
Více nikdo nezaplatí.
František Jakoubek, který je za FNM členem dozorčí rady Karlovarské Becherovky, se přiznává, že definici pojmu likér dosud neznal. Pokud však výrobek Rapid požadavkům zákona neodpovídá, prý management „na tuto věc upozorní . Týdeníku EURO potvrdil, že jak vládní usnesení z 3. září 1997, tak následná privatizační smlouva s firmou Salb hovoří striktně o „bylinných likérech , nikoliv obecně o bylinných lihovinách, či dokonce jen lihovinách. Nechce však předjímat, co by se stalo, kdyby noví vlastníci původní závazek nesplnili. „Působení firmy Salb vyhodnotí ministerstvo zemědělství a ministerstvo financí. Ta pak vládě doporučí další řešení. Jen kabinet, který o privatizaci rozhodl, může své rozhodnutí změnit či zrušit. Jakoubek si však myslí, že by vláda měla vzít v úvahu zhoršení ekonomického prostředí v zemi, které se projevilo i obecným snížením konzumace lihovin. „Je také otázkou, zda by dnes někdo za Becherovku zaplatil více než dvě miliardy, které v roce 1997 nabídl Salb, poznamenal k případné možnosti odstoupení od smlouvy.
Nenecháme si to líbit.
Pokud by kabinet své původní požadavky změkčil a firmě Salb i přes nesplnění podmínek další akcie prodal (nyní drží kolem 33 procent akcií, když k původním 30 procentům přikoupil další od znalce receptury Václava Lupínka), mohou se však začít bouřit firmy, které v roce 1997 v tendru neuspěly. Zástupce jednoho z poražených finalistů, který v této souvislosti zatím nechce být jmenován, týdeníku EURO řekl, že pokud by vláda hodlala od původních požadavků ustoupit, je jejich firma připravena rozhodnutí tvrdě napadnout. „My jsme byli připraveni podmínky splnit za všech okolností, prohlašuje.
Prodej lihovin v ČR klesá. Loni poklesl asi o třináct procent (z 90 na 80 milionů) a i letos se očekává, že se sníží o dalších pět procent. V případě Becherovky však došlo nejen k absolutnímu, ale i k relativnímu poklesu, protože se neustále snižuje její podíl na trhu. Jak nám sdělila Michaela Obrová z renomované marketingové agentury ACNielsen, podíl likéru becherovka na příslušném trhu se od periody srpen-září 1997 do periody únor-březen 1999 co do objemu snížil z 39,3 pro centa na 28,5 procenta. Týdeník EURO se dotazoval v Karlovarské Becherovce na oficiální výsledky za první pololetí 1999, ale firma je „z obav před konkurencí nezveřejnila.
